Večer s generální autoritou: Výběr toho nejdůležitějšího
Večer s generální autoritou
Pátek 7. února 2020
Starší Bednar nám připomněl, že výuka není přednáška, že je třeba i naslouchat, pozorovat a rozlišovat. A zajisté k ní patří i přizvání Ducha Svatého, aby nás učil.
Otázka
President Nelson nedávno učil o tom, jak důležité je osobní zjevení. Čemu byste nás chtěl naučit o přijímání osobního zjevení?
Starší David A. Bednar
Pokud ctíme své smlouvy, můžeme mít Ducha Svatého jako svého stálého průvodce. Často o tom ale hovoříme v tom smyslu, jako by uslyšet hlas Páně skrze Jeho Ducha bylo něco, k čemu dochází spíše výjimečně. Měli bychom se soustředit více na rozpoznávání toho, co způsobuje, že nás Duch opouští. Pokud se vy i já snažíme ze všech sil a nedopouštíme se nějakého závažného přestupku, můžeme se vždy spolehnout na to, že nás Duch Svatý povede.
Zdá se, že mnoho lidí věří tomu, že inspirace od Ducha Svatého přichází dramaticky, velkolepě a náhle. Pravdou však je, že Duch Svatý vede tichým, jemným způsobem – a postupně, v průběhu času. Často se stane, že v okamžiku, kdy se vám dostává zjevení, nerozpoznáte, že se to děje.
Dokonalým příkladem tohoto postupu je Nefi. Šel, „nevěda předem to, co [učiní]“.1 On se tlačil kupředu, i když vždy v každé situaci nevěděl, že ho vede Duch. Měli bychom si z toho vzít ponaučení, že tak, jak to probíhalo s Nefim, zjevení pravděpodobně v mnoha případech funguje i pro nás.
Členové Církve se občas děsí toho, že by mohli udělat chybu, a tak se kupředu netlačí. Nefi a jeho bratři metali los. To se jim moc neosvědčilo. Byla ta zkušenost pro Nefiho chybou? Ne. Získal díky ní ponaučení. Když se pokoušeli získat mosazné desky od Labana pomocí svého zlata a majetku, Nefi se opět poučil, což ho připravilo na to, co mělo teprve přijít.
S přijímáním zjevení jsou spojeny určité zásady. Například president Packer učil: „President Harold B. Lee mi jednou řekl, že zjevení lze snáze rozpoznat, když vstoupíte na místo, které je nějak spojeno s potřebou onoho zjevení. President Lee měl pravdu!“2 Opravdu je užitečné být na tom místě a přemítat tam, modlit se a usilovat o pomoc.
Tato zásada má nesmírný dopad ve spojitosti s pastýřskou službou. Mnozí z těch, kteří byli pověřeni pastýřskou službou, se domnívají, že smska stačí. V některých situacích je nezbytné, abyste k lidem zašli domů a podívali se jim do očí. U nich doma získáte vnuknutí a inspiraci, které byste nikdy jiným způsobem nezískali.
Otázka
Chtěl byste nám něco říci ohledně toho, jak porozumět zjevení, které obdrží president Nelson a další vedoucí Církve?
Starší David A. Bednar
Mnozí členové Církve mluví o tom, kolik zjevení přišlo od doby, kdy se presidentem Církve stal president Nelson. O úpravách, které se nyní oznamují, jsme diskutovali a modlili jsme se o nich v radách po mnoho let a někdy i po desetiletí. V mnoha případech zjevení není o tom, co udělat, ale kdy to udělat.
Otázka
Ale kromě zjevení, kdy máme něco udělat, sem tam obdržíme také zjevení ohledně toho, co udělat, že?
Starší David A. Bednar
Vzájemně se to nevylučuje, není to buď to, či ono. Zjevení ohledně toho, co udělat, je často velmi jednoznačné. Ale to načasování, kdy je to potřeba udělat, s tím si mnozí nevědí rady. A tak, podle potřeby, můžeme získat zjevení jak ohledně toho, co udělat, tak i ohledně toho, kdy to udělat – ne jen pouze to první nebo pouze to druhé.
Otázka
Jako učitelé se připravujeme na výuku lekce a modlíme se za studenty. Jak rozpoznáme inspiraci ohledně těch, které učíme a kterým sloužíme v rámci pastýřské služby?
Starší David A. Bednar
Během přípravy a modliteb vás často znenadání něco napadne, jakýsi záblesk inspirace, a možná vám na mysli vytane něčí jméno nebo jakoby uvidíte známou tvář. Prorok Joseph to označil za „náhlé záblesky poznání“.3 Když to přijde znenadání, možná rozpoznáte, že jste právě obdrželi to, co jste potřebovali, a takovéto případy jsou dost pozoruhodné.
Jedním z nejlepších zdrojů pochopení, který kdy budete mít, jsou otázky, které kladou studenti. Už mnoho let mám zkušenosti s odpovídáním na otázky od tisíců tazatelů z řad mládeže a mladých dospělých. Jelikož na shromážděních se jich schází mnoho, zpravidla jim umožním, aby mi v nějakém omezeném množství posílali své otázky textovou zprávou. (Tím nijak nenaznačuji, abyste to dělali tímto způsobem.) Přečíst si takovéto anonymní otázky je jedna z nejlepších studijních zkušeností, kterou ten, kdo pracuje s mládeží, může kdy získat. Oni se takto zeptají skutečně na to, co je trápí a s čím potřebují pomoc. Jak máme vědět, co říci nebo čemu učit, když zatím neznáme jejich situaci?
Otázka
Když usilujeme o zjevení, nemáme mít nějaký předepsaný seznam – seznam věcí, které bychom pro to měli udělat, a kdy. Měli bychom stavět na zásadách, že? Máme však také příklad Nefiho, Josepha Smitha a Josepha F. Smitha, jak četli písma, naslouchali prorokovi – a poté obdrželi zjevení. Jedná se o zásady, nebo o požadovaný postup?
Starší David A. Bednar
Na slově Božím hodujeme proto, abychom mohli slyšet a rozpoznat Pánův hlas. Když usilování o zjevení proměníme v nějaký předepsaný postup – udělej tohle všechno a pak se stane toto – právě tehdy se pouštíme na tenký led. Musíme čekat na Pána, musíme mít na paměti a vnímat Jeho načasování – nevyžadujeme zjevení na základě svého vlastního načasování.
Otázka
Jak můžeme žít tak, abychom byli vždy připraveni přijmout zjevení, kdykoli bude Pán připraven ho na nás vylít?
Starší David A. Bednar
Podstatné je ono slovo připraveni. Vždy máme žít tak, abychom byli připraveni na zjevení – abychom „mohli vždy míti jeho Ducha, aby byl s [námi].“4
Někteří v tomto dokáží zajít až do krajnosti – prosím používejte zdravý rozum.
Vzpomeňte si, jak se Oliver Cowdery stal písařem Josepha Smitha. Doslechl se o zlatých deskách, o Josephu Smithovi a toužil se s ním setkat. Jednal na základě tohoto svého přání.
Pán Oliverovi řekl:
„Požehnaný jsi pro to, co jsi učinil; neboť ses mne tázal, a viz, tak často, jak ses tázal, obdržel jsi poučení od Ducha mého. Kdyby tomu tak nebylo, nebyl bys přišel k místu, kde jsi v této době.
Viz, ty víš, že ses mne tázal a já jsem osvítil mysl tvou.“5
Následující věta v tomto verši má pro mne nejzásadnější význam. Oliver byl inspirován, ale o tom, že je inspirován, neměl potuchy. Přijímal zjevení, ale nevěděl, že zrovna přijímá zjevení. A tak Joseph obdržel zjevení určené Oliverovi, aby mu sdělil, že pociťuje inspiraci a získává zjevení.
„A nyní, pravím ti tyto věci, abys mohl věděti, že jsi byl osvícen Duchem pravdy.“6
To mám na mysli, když říkám, že máme vždy mít Jeho Ducha při sobě.
Otázka
Zmínil jste, že Nefi a jeho bratři metali los, aby určili, kdo půjde a požádá o mosazné desky, a pak se je snažili koupit za své zlato a bohatství. Když musíme něco udělat, jak se můžeme ujistit, že to děláme ve správném načasování? Jak poznáme, zda to děláme dobře?
Starší David A. Bednar
Nefi neudělal chybu, ani neodhadl špatně načasování. Byla to zkušenost, z níž se poučil, řádka za řádkou, předpis za předpisem. Každým svým pokusem byl připravován – „nevěda předem to, co [učiní]“.7
Pokud se snažíme ze všech sil a usilujeme o to, abychom byli zasvěcení a oddaní, nebudeme mít na druhé nevhodný vliv. Toto dílo řídí nebe, neřídíte ho vy a neřídím ho já. Jako člen Kvora Dvanácti apoštolů neustále dostávám úkoly, o kterých vím, že je prostě sám vlastními silami nemohu zvládnout. Když se snažíte ze všech sil, vaše schopnosti porostou a budou znásobeny. Nebudete si vždy vědomě uvědomovat, kdy je ta správná chvíle. Prostě se snažte ze všech sil.
President Hinckley často učil: „Všechno zkrátka dobře dopadne.“ A já jsem tomu věřil, ale myslel jsem si: „Ale no tak, to přece nemůže být všechno.“ Čím jsem starší, tím více rozumím tomu, že toto skutečně je jediná možná odpověď. Bůh vás v žádném případě neopustí, zatímco se budete snažit pomáhat Jeho dětem, vyživovat je a sloužit jim. Uděláte-li, co je ve vašich silách, jednajíce ve spravedlivosti, dobře to dopadne. A něčemu se při tom naučíte.
Otázka
Jak máme učit studenty, kteří možná trpí pocity nedostatečnosti, že mají být neustále připraveni přijmout zjevení? To jim může připadat jako velmi náročný úkol.
Starší David A. Bednar
Namísto abyste přemýšleli, „Co jim mám říct?“, byste se měli zaměřit na to, „Na co se jich mám zeptat?“ A nejen „Na co se jich mám zeptat?“, ale i „K čemu je mám vyzvat?“
Již jen tím, že jim kladete otázky, je vybízíte, aby jednali. A pokud ten student odpoví, projeví tím svou víru v Krista. Víra je zásadou činu a moci. Jednáme-li v souladu s učením Krista, je nám žehnáno Jeho mocí. Většina z nás však nejprve touží po této moci, abychom mohli jednat. Takto to nefunguje.
Naším záměrem nemá být: „Co jim mám říct?“ Místo toho si máme klást otázku: „K čemu je mohu vyzvat? Jaké inspirované otázky jim mohu položit, které, budou-li na ně ochotni odpovědět, jim začnou do života přivolávat Ducha Svatého?“ Otázky, které jim máme klást, jsou opravdu velmi prosté. Například: „Čemu se tu učíte?“ Když se student pokouší odpovědět, zve Ducha Svatého, aby ho při jeho odpovědi vedl. Naší úlohou je zajistit bezpečné prostředí pro diskusi o těchto věcech a vyzvat studenty, aby jednali, tak aby je mohl Duch Svatý učit.
Budete-li je mít rádi a budete-li se opravdu snažit dělat to, co si nebe přeje, dostane se vám vedení těmi nejjednoduššími způsoby. Není nutné klást komplikované otázky. Jen se snažíte zjistit, jak jsou na tom se svým porozuměním, protože vám na nich vskutku záleží.
Vždy je zde opodstatněná starost o ty mladé lidi, kteří odpadají. Těch, kteří nebyli vyzváni, aby to zjistili sami pro sebe, je až příliš mnoho; prostě spoléhají na to, co jim řekli druzí. „Pokud vše, co vy nebo já víme o Ježíši Kristu a Jeho znovuzřízeném evangeliu, vychází jen z toho, čemu nás učí nebo co nám říkají druzí, je základ našeho svědectví o Něm … postaven na písku.“8 Proto je vyzýváme, aby jednali a učili se sami pro sebe – to jim pomáhá vytvořit si pevnější základ.
Otázka
Mladý muž četl Knihu Mormonovu poprvé a došel k závěru, že přitom nepocítil Ducha. Možná čekal na anděly z nebe, aby mu zvěstovali, že ta kniha je pravdivá. Jak můžeme pomoci v takovéto situaci?
Starší David A. Bednar
Máme mnoho neuvěřitelně věrných členů Církve, kteří se domnívají, že nejsou dost dobří, protože nemají žádné takové dramatické prožitky, o kterých lidé hovoří na postních a svědeckých shromážděních. Dramatické prožitky nejsou pravidlem. Pokud ctíte své smlouvy a tlačíte se kupředu, vedete si dobře a jste normální. Saul se neobrátil díky světlu. Alma mladší se neobrátil díky andělovi.
„Nechť ctnost zdobí myšlenky tvé neustále; potom bude růsti sebedůvěra tvá v přítomnosti Boží.“9 Nikoli důvěra ve vás – důvěra v Ně, že uskuteční to, co nikdo z nás nezvládne.
Bratr Chad Webb
To, co nás přesvědčuje, abychom činili dobro, abychom věřili v Krista, je od Boha.10 Možná budeme překvapeni, až jednoho dne zjistíme, že myšlenky, o kterých jsme se domnívali, že byly naše, ve skutečnosti přišly od Ducha Svatého. Snažíme-li se konat dobro, naše myšlenky i tužby budou vedeny Duchem Svatým.
President Nelson nás ve svém proslovu o zjevení vyzval, abychom Bohu vylili své srdce, abychom s Ním hovořili, byli k Němu upřímní a poté naslouchali. Vyzval nás, abychom si zapisovali vnuknutí, která obdržíme, a pak podle nich jednali. A poté řekl: „Když tento postup budete opakovat den za dnem, měsíc po měsíci a rok co rok, budete ‚dorůstat k zásadě zjevení‘“.11
U mě osobně většina inspirace, kterou jsem obdržel, nepřišla ve chvíli, kdy jsem se modlil. Modlím se; přemítám; snažím se zapisovat si vnuknutí, která přicházejí. Inspirace ovšem přichází až poté, co začnu jednat. Během lekce, při zpěvu náboženské písně nebo rozhovoru nebo v dalších situacích začnou přicházet odpovědi na modlitby.
Starší David A. Bednar
Jedno varování: Prostředky nebo podoby zjevení se mohou u různých lidí po celém světě lišit. Například v Africe mají lidé často pozoruhodné sny. Není neobvyklé, že se misionáři na ulici setkají s někým, kdo jim řekne: „Viděl jsem vás ve snu, vy máte poselství od Boha. Chtěl bych slyšet to, co mi chcete říci.“ Já sám nemám takové sny, jaké mají někteří věrní Svatí v Africe.
Při výuce z velké části vycházíme z vlastních zkušeností, a tak musíme být opatrní, abychom druhým nevnucovali vlastní podobu zkušeností. Neznamená to, že podoba jejich zkušeností má menší platnost či užitečnost. Mějte na paměti, že existuje řada různých způsobů, jak se Duch Páně může spojit s něčí myslí a srdcem.
Prosím buďte otevřeni širokému spektru skutků, k jejichž vykonání byste mohli někoho vyzvat nebo povzbudit, aby tak začal jednat a poznávat sám pro sebe.
Otázka
Jak můžeme zvýšit sebedůvěru ve svou schopnost získat osobní zjevení a nespoléhat na nějaký postup někoho jiného, o kterém jsme slyšeli nebo četli?
Starší David A. Bednar
Citát presidenta Josepha F. Smitha je úžasným zdrojem pro někoho, kdo se právě vydává na cestu získávání sebedůvěry ve svou schopnost obdržet zjevení:
„Ukažte mi Svaté posledních dnů, kteří musí být živeni zázraky, znameními a viděními, aby zůstali pevní v Církvi, a já vám ukáži členy Církve, kteří si nestojí dobře před Bohem a kteří kráčejí po nejistých cestách. V pravdě nebudeme utvrzeni skrze zázračné projevy, ale skrze pokoru a věrnou poslušnost přikázání a zákonů Božích. …
Jako chlapec … [jsem] často … prosil Pána, aby mi ukázal nějakou zázračnou věc, abych mohl obdržet svědectví. Pán ale přede mnou zázraky zadržel a ukazoval mi pravdu, řádek za řádkem, … dokud nezpůsobil, že jsem znal pravdu od hlavy až k patě, a dokud jsem nebyl absolutně očištěn od pochyb a strachu. Nemusel kvůli tomu vyslat z nebe anděla, ani nemusel hovořit pozounem archanděla. Svědectví, které mám, mi dal skrze našeptávání tichého jemného hlasu Ducha žijícího Boha.
A podle této zásady a touto mocí bude dávat všem dětem lidským poznání pravdy, které s nimi zůstane, a to způsobí, že poznají pravdu, jako ji zná Bůh, a budou činit vůli Otce, jako ji činí Kristus. A žádné množství zázračných projevů toto nikdy nedokáže.“12
Kdokoli, kdo s tímto zápolí, může podniknout zmíněné první kroky a udělat to, co Joseph F. Smith.
Někteří členové Církve chtějí vidět světlo na cestě do Damašku ještě předtím, než uvěří. Opravdu? Byl Saul v takovém stavu, aby dokázal rozpoznat onen tichý a jemný hlas? Musel si projít duchovním probuzením. Mnozí očekávají, že uvidí anděla stejně, jako ho spatřil Alma mladší. Opravdu? Alma rozhodně nebyl ve stavu, kdy by dokázal rozpoznat onen tichý a jemný hlas. Musel si projít duchovním probuzením. A president Joseph F. Smith svědčil o tom, že to nezpůsobuje to světlo nebo ten anděl. Sebedůvěru získáte, když budete rozpoznávat onen tichý a jemný hlas. Zkrátka jděte a konejte.
Nebudeme-li dodržovat přikázání, nebudeme moci mít onu sebedůvěru a nebudeme pociťovat přítomnost Ducha. Jsou tu mladí lidé, kteří potřebují činit pokání, a jsou tu mladí lidé, kteří jsou vůči sobě samým příliš tvrdí a nikdy si nepomyslí, že jsou dost dobří. Nemusíte být dokonalí; prostě jen musíte upřímně činit pokání, chovat se dobře, snažit se ze všech sil a tlačit se kupředu.
Otázka
Hodně jste toho řekl a napsal o zaměřování se na studenta a na jeho rozvoj. Je něco dalšího, co byste nás chtěl naučit o tom, jak do tohoto procesu přizvat Ducha Svatého?
Starší David A. Bednar
„Určete si mezi sebou učitele, a nechť všichni nejsou mluvčími najednou; ale nechť jeden mluví v jednu chvíli a nechť všichni naslouchají slovům jeho, aby, až všichni promluví, všichni mohli býti vzděláváni ode všech a aby každý muž [a žena] mohl míti stejnou výsadu.“13 My nejsme učitelé – učitelem je Duch Svatý. Tento verš nás nabádá, že za učitele si máme zvolit Ducha Svatého. Určitým vzorem – ne však jediným vzorem – je nechat mluvit jednoho po druhém a nechat druhé, aby naslouchali tomu, co dotyčný říká. Zní to tak prostě, a může to dokonce i vypadat jednoduše.
Pokud se lidé cítí bezpečně, mohou se odhodlat zeptat na to, na co chtějí znát odpověď, nebo na to, čím si nejsou jisti. Neučí se tak vlastně od ostatních lidí v místnosti, ale to, co někdo v té třídě řekne, může umožnit Duchu Svatému, aby je osobně a jednotlivě učil. Účastní se tím kolektivního vyjádření víry v Pána Ježíše Krista, zatímco se každý v tomto prostředí ptá, hledá a klepe. A při tomto osobním i kolektivním uplatňování víry přivoláváme Ducha. Slovo zvolit není totéž co určit. Nemůžeme Ducha Svatého určit za učitele, ale můžeme Ho přizvat a podnítit, aby byl naším učitelem.
Na jednom misionářském setkání jsme diskutovali o řadě témat a já jsem se misionářů zeptal: „Co jste slyšeli, co nebylo řečeno?“ Osmnáctiletý misionář, který byl v poli teprve čtyři týdny, odpověděl: „Starší Bednare, pokud uslyším odpověď prostřednictvím vašeho hlasu nebo hlasu jiného misionáře, jde o poselství pro všechny. Pokud to pociťuji v srdci nebo mi to přijde na mysl, je to od Boha a je to určeno jen mně.“ Ohromuje vás tato odpověď? Jak dlouho by trvalo někoho poučit nebo vytvořit nějakou scénku či jinou názornou situaci, z níž by osmnáctiletý člověk získal tento duchovní postřeh?
Když tedy druhé vyzveme, aby jednali a uplatňovali svou víru, pomáhá to podnítit Ducha Svatého, aby je učil osobně i kolektivně.
Je velmi důležité zaměřovat se na studenty a zároveň zvát Ducha Svatého, aby se stal učitelem. Máme v tom svou úlohu. My zveme a vybízíme a vedeme, ale poté Duch Svatý vše řídí velmi pozoruhodným způsobem.
Otázka
Jedna dívka se mě zeptala, zda si pamatuji, jak jsem ji jednou naučil určité zásadě. Řekla, že to její život navždy změnilo. Na tu situaci si vzpomínám a vím, že já jsem ji nic takového neučil; ona ve skutečnosti to, čemu jsem se tehdy já snažil učit, nerozpoznala. Takže ji učil Duch. Jak můžeme pomoci studentům rozpoznat, že přijímají zjevení, aby v tomto vzrostla jejich sebedůvěra a oni o zjevení pak více sami usilovali?
Starší David A. Bednar
K čemu byste ji mohl vyzvat, aby jí to pomáhalo spatřovat to, co předtím neviděla?
Duch Svatý nám všechno připomene.14 Ona měla pozoruhodný prožitek, kdy slyšela něco, co zcela zjevně nezaznělo. Pomozte jí uvědomit si to. Požádejte ji, aby se nad tím prožitkem zamyslela a vybavila si jeden nebo dva podobné okamžiky. Pomozte jí najít mezi těmito dvěma nebo třemi okamžiky, které se udály, nějaké společné rysy, nějaký vzorec, a objevit, co to duchovní vnuknutí vyvolalo.
Naši mladí lidé jsou opravdu velmi různorodí a čelí všelijakým výzvám a těžkostem. Máme očekávat, že budou tím, co jim říkáme, že jsou. A máme je vyzývat, aby jednali. A budete ohromeni tím, s čím přijdou. Nejprve ale přemýšlejte o tom, k čemu je vyzvat, aby se mohli naučit to, čemu se potřebují naučit.
Otázka
Mohl byste nám pomoci pochopit, nebo se i naučit, jak lépe naslouchat a pozorovat?
Starší David A. Bednar
Doporučil bych vám sehnat si výtisk Knihy Mormonovy – v levné měkké vazbě – a přečíst si ji od začátku do konce a vyhledat všechny výskyty slov „oči k vidění a uši k slyšení“ a další podobné výrazy. A také nahlédněte do Nauky a smluv a do Nového zákona. Pracujte s písmy jako agent – ptejte se, hledejte a klepejte – s tou vaší otázkou na mysli: „Jak mám spatřit to, co obvykle nevidím? Jak mám uslyšet to, co obvykle neslyším?“ Když se s těmito otázkami obrátíte na písma, Duch Svatý vás bude učit a poskytne vám na vaše otázky odpovědi. Já vám je dát neumím; Duch Svatý vás bude učit jednotlivě, samostatně a osobně, jak zní odpověď určená právě vám.
Dovolte mi uvést jeden příklad. Moje manželka Susan vždycky byla neuvěřitelně věrná navštěvující učitelka. Když byly provedeny úpravy související s pastýřskou službou a president Nelson nás požádal o vyšší a svatější15 způsoby služby, Susan naslouchala a chtěla zjistit, co to vlastně je. A když o tom přemýšlela a modlila se o tom, došla k fantastickému závěru – že se zeptá sester, kterým v rámci pastýřské služby slouží: „Jak byste si ono vyšší a svatější představovaly v naší pastýřské službě?“
To je ta nejjednodušší a nejzřejmější otázka, kterou byste mohli položit, a odpovědi od sester, které navštěvuje, byly úžasné. Jedna sestra se zeptala, zda by mohly společně zajet do chrámu. Další sestra navrhla, že by si mohly společně přečíst konferenční proslov a pak si dát spolu oběd a prodiskutovat, čemu se z proslovu naučily. Susan přemýšlela, zda předtím nedělala něco špatně. Nedělala nic špatně. Vyšší a svatější – oči se otevřely a viděly způsobem, kterým to předtím nedokázaly.
Otázka
Mohl byste se s námi ve zbývajících několika minutách podělit o to, co byste nám ještě chtěl říct, a také o své svědectví?
Starší David A. Bednar
Mám vás rád. Mám vás rád takové, jací jste, a těší mě, kým se usilujete stát. Těší mě, co děláte. Všichni se můžeme zlepšovat, ale opravdu vám děkuji. Děkuji vám jménem Prvního předsednictva, Kvora Dvanácti a Církevní komise pro vzdělávání.
Žít na zemi v tomto období dispensace plnosti časů je životní požehnání. Před mnoha lety mi president Gordon B. Hinckley opakovaně řekl: „Davide, toto je nejúžasnější období v historii znovuzřízené Církve.“ A měl naprostou pravdu!
Zamyslete se nad tím, čeho všeho jsme svědky a jakým to je požehnáním. Zamyslete se nad tím, že si letos připomínáme 200. výročí Prvního vidění. Byly oznámeny chrámy v Papui-Nové Guinei a v Phnompenhu v Kambodži. Naši misionáři slouží v bývalém Sovětském svazu a v dalších dříve komunistických zemích, a máme chrám na Ukrajině. Toto je nejúžasnější období v historii znovuzřízené Církve.
V dnešní době máme konkrétní zodpovědnost. Pokud jsme byli zachováni pro tuto dobu, je to proto, že máme mnoho práce, a naší úlohou je pomoci dorůstajícímu pokolení, aby bylo připraveno. Toto je nejúžasnější období v historii znovuzřízené Církve, přinášející to největší protivenství i ty největší příležitosti. V dnešní době máme společně tuto příležitost sloužit, vydávat svědectví, poskytovat pastýřskou službu a pomáhat.
Modlím se, aby Duch Svatý překlenul mezeru mezi mými slovy a tím, co toužím vyjádřit. Svědčím o tom, že se před 200 lety Josephu Smithovi zjevili Otec a Syn. Svědčím o tom, že Otec je naším Otcem a že je autorem plánu štěstí. Vím a dosvědčuji a vydávám svědectví, že Ježíš Kristus je Jednorozený Syn Věčného Otce. Svědčím o tom, že On žije. Byl vzkříšen; hrob je prázdný. „Neníť ho tuto; ale vstalť jest.“16
Svědčím o tom, že skrze Proroka Josepha Smitha byla na zemi znovuzřízena kněžská pravomoc a klíče kněžství a že zjevení se Otce a Syna započalo proces Znovuzřízení evangelia. Svědčím o tom, že Znovuzřízení stále probíhá.
Vydávám vám toto svědectví a vyjadřuji lásku, již k vám chovám, v posvátném jménu Pána Ježíše Krista, amen.