Příležitosti a zodpovědnosti učitelů CVS v 21. století

Starší M. Russell Ballard

Kvorum Dvanácti apoštolů

Večer se starším M. Russellem Ballardem

Proslov k učitelům náboženství CVS • 26. února 2016 • Tabernacle v Salt Lake City

Drazí bratři a sestry, děkuji vám za vaše neobyčejné úsilí žehnat životu našich mladých členů Církve.

Nedávno jsem si pročítal novou knihu s názvem By Study and Also By Faith: One Hundred Years of Seminaries and Institutes of Religion [Studiem a také vírou – sto let seminářů a institutů náboženství]. Je to podivuhodný příběh! Když jsem si ji prohlížel, povšiml jsem si, jakou roli měli při vytváření a rozšiřování církevního vzdělávání můj pradědeček Joseph F. Smith a můj dědeček Melvin J. Ballard.

Díky spolupráci s vámi dnes sloužím tam, kde sloužili kdysi i oni. Od roku 1985 jsem měl tu výsadu sloužit 14 let v Komisi pro vzdělávání, z toho 7 let ve Výkonném výboru a téměř 4 roky jako jeho předseda.

Během služby v této komisi jsem si vypěstoval hlubokou vděčnost za Církevní vzdělávací systém. Dnes večer mluvím za všechny rodiče a prarodiče, a dokonce i praprarodiče v Církvi, když vám, učitelům a administrátorům, i vašim rodinám děkuji za věrnou službu. To, čeho CVS za posledních sto let dosáhl, je úžasné. Víc mě ale zajímá dalších 100 let a to, jak můžete pomoci studentům čelit neustále se měnícím problémům a výzvám 21. století.

Na jednom školení generálních autorit president Gordon B. Hinckley učil na téma „udržování nauky v čistotě a Církve na správné cestě“. Řekl: „Nemůžeme být přespříliš opatrní. Musíme dávat pozor, abychom nesešli ze správného [směru]. Může se stát, že ve snaze být originální, čerství a odlišní budeme učit tomu, co není zcela v souladu se základními naukami této znovuzřízené Církve Ježíše Krista. … Měli bychom si dávat větší pozor. … Musíme být strážnými na věži.“¹

Zatímco jde církevní vzdělávání ve 21. století kupředu, je třeba, aby se každý z vás zamyslel, co byste měli změnit v tom, jak se na výuku připravujete, jak učíte a čemu učíte, máte-li v životě našich drahocenných mladých vypěstovat neochvějnou víru.

Pryč jsou dny, kdy student položil upřímný dotaz a učitel odpověděl: „To tě nemusí trápit!“ Pryč jsou dny, kdy student vznesl upřímnou otázku, která ho znepokojovala, a učitel odpověděl tím, že vydal svědectví s úmyslem se dané záležitosti vyhnout. Pryč jsou dny, kdy byli studenti ochraňováni před těmi, kteří napadali Církev. Naštěstí vám, učitelům, Pán poskytl tuto příhodnou a nadčasovou radu: „A jelikož všichni nemají víru, hledejte pilně slova moudrosti a učte jim jeden druhého; ano, vyhledávejte slova moudrosti z nejlepších knih; usilujte o vědomosti, dokonce studiem a také vírou.“²

Toto se zvlášť týká dnešní doby, protože ne všichni vaši studenti mají víru nutnou k tomu, aby čelili výzvám, které před nimi stojí, a protože mnozí z nich jsou již nyní prostřednictvím internetu vystaveni rozleptávajícím silám čím dál sekulárnějšího světa, který zaujímá nepřátelský postoj k víře, rodině a měřítkům evangelia. Internet se šíří po celém světě téměř do každého domova a přímo do rukou a mysli vašich studentů.

Můžete jim pomáhat tím, že je budete učit, co znamená zkombinovat při vzdělávacím procesu studium a víru. Učte je tím, že jim budete tuto dovednost a přístup předvádět ve třídě.

President Harold B. Lee poznamenal:

„Chtěli bychom vám připomenout, že získávání poznání vírou není snadnou cestou, jak se něčemu naučit. Bude to vyžadovat houževnaté úsilí a neustálou snahu skrze víru. …

Stručně řečeno, učení se vírou není práce pro líného muže [či línou ženu]. Kdosi řekl něco v tom smyslu, že tento proces vyžaduje podrobení celé duše a vzývání hlubin lidské mysli a jejich propojení s Bohem – musí se vytvořit to správné spojení. Teprve pak přichází ‚poznávání vírou‘.“³

Poznávání vírou přinese čisté svědectví; a čisté svědectví má moc měnit život lidí, jak je to znázorněno v následujících třech krátkých příbězích.

První je o tom, jak ve 30. letech 19. století odešla Phoebe Carterová z domova ve státu Maine, aby se shromáždila se Svatými v Ohiu. Později vzpomínala: „Přátelé se mému rozhodnutí podivovali a já také, ale něco v mém nitru mě k tomu ponoukalo. Zármutek mé matky kvůli mému odchodu z domu byl téměř větší, než jsem dokázala unést, a kdybych v nitru nepociťovala Ducha, ztratila bych nakonec odvahu.“⁴

Phoebe následovala proroka a shromáždila se se Svatými v Ohiu a nakonec v Utahu, kde zemřela jako věrná Svatá posledních dnů a jako rovnocenná manželka presidenta Církve Wilforda Woodruffa.

Další příběh pochází z životopisu Mariona G. Romneyho.

Marion jako vysokoškolský student dospěl k rozhodnutí, že kvůli rodinné finanční situaci nemůže sloužit na misii. Při jedné příležitosti slyšel promlouvat staršího Melvina J. Ballarda. V životopise se píše: „[Marion] stěží tušil, že směr jeho života se v jednom krátkém okamžiku zcela změní.“

Příběh pokračuje: „[Marionův otec] svým dětem kdysi řekl, … že rozdíl mezi tím, kdo žije s inspirací Ducha, a tím, kdo tak nežije, je asi jako rozdíl mezi rostoucím stromem a suchým pařezem. Marion poprvé … plně pochopil, co to znamená být pod vlivem inspirace. Jeho duši naplnil pronikavý, rozechvívající pocit. … Nikdy se ho nic tak nedotklo, jako právě nyní, když naslouchal slovům tohoto nejčerstvějšího apoštola. …

Mladý Marion … byl zcela uchvácen. To, co z apoštola vyzařovalo, a upřímnost jeho svědectví, naplnily Mariona neodolatelnou touhou jít na misii. … Uvědomil si, že jeho plány na další vzdělávání se musí odložit.“⁵

Záhy byl Marion na cestě do Austrálie, kde věrně sloužil. Později se stal úžasným apoštolem a členem Prvního předsednictva.

Poslední příběh vyprávěl president Boyd K. Packer a je o vlivu jednoho staršího učitele na Williama E. Berretta. Tento učitel, obrácený člen z Norska, nemluvil dokonale anglicky. Navzdory omezeným schopnostem učitele president Packer uvedl, že „bratr Berrett při více než jedné příležitosti svědčil: ‚Mohli jsme si ohřát ruce u ohně jeho víry.‘“⁶

Později se William stal vedoucím seminářů, institutů a církevních škol.

Když Phoebe, Marion a William slyšeli čisté svědectví, stalo se to pro ně katalyzátorem, který jim navždy změnil život. Totéž může platit i pro vaše studenty. Vzhledem ke skutečnostem v dnešním světě však čisté svědectví vždy stačit nemusí. Když Phoebe, Marion a William seděli u nohou inspirovaných misionářů, učitelů a vedoucích, byli čistí a neposkvrnění pornografií a světskostí. Duch snadno pronikl jejich jemným a ryzím srdcem.

Dnes je situace velmi odlišná, neboť někteří vaši studenti již byli nakaženi pornografií a světskostí ještě předtím, než vůbec přišli do vaší třídy.

Před pouhou generací byl přístup našich mladých členů k informacím o naší historii, nauce a zvyklostech v podstatě omezen jen na materiály tištěné Církví. Jen málo studentů přišlo do styku s jinými výklady. Naši mladí členové většinou žili v bezpečném útočišti.

Naše studijní materiály v té době, ač vytvořeny s dobrým úmyslem, nepřipravily studenty na dnešní dobu – na dobu, kdy mají okamžitý přístup prakticky ke všemu o Církvi z každého možného úhlu pohledu. To, co dnes vidí na svých mobilních zařízeních, je něco, co může víru pokoušet i posilovat. Mnozí naši mladí členové se orientují více na Googlu než v evangeliu, jsou více naladěni na internet než na inspiraci a používají více Facebook než víru.

Ve světle těchto výzev schválila nedávno Komise pro vzdělávání novou iniciativu v semináři nazvanou Mistrovství v nauce. Tato nová iniciativa bude stavět na tom, čeho již bylo dosaženo v Mistrovství v písmu, a bude se zaměřovat na to, aby budovala a posilovala víru našich studentů v Ježíše Krista a opevnila je větší schopností žít podle evangelia a uplatňovat ho v praxi. Studenti budou čerpat z písem a slov proroků a učit se, jak jednat s vírou v Krista, aby získali duchovní poznání a rozuměli Jeho evangeliu. A budou mít příležitost učit se, jak používat nauku Kristovu a zásady evangelia v odpovědi na otázky a výzvy, které slyší a vidí každý den mezi svými vrstevníky a na sociálních sítích.

Tato iniciativa je inspirovaná a přichází v pravý čas. Bude mít na naše mladé členy úžasný vliv. Nicméně úspěšnost Mistrovství v nauce i všech ostatních programů studia v CVS bude ve značné míře záviset na vás.

Jaké jsou, tváří v tvář těmto výzvám, vaše příležitosti a zodpovědnosti jakožto učitelů CVS v 21. století? Samozřejmě musíte milovat Pána, Jeho Církev a své studenty. Také musíte upřímně a často vydávat čisté svědectví. Kromě toho je také potřeba, více než kdykoli jindy v naší historii, aby vaši studenti měli to požehnání poznávat naukový či historický obsah a kontext studiem a vírou za doprovodu čistého svědectví, aby tak mohli zažít vyzrálé a trvalé obrácení k evangeliu a pociťovat celoživotní závazek k Ježíši Kristu. Vyzrálé a trvalé obrácení znamená, že celý svůj život „zůstanou na lodi a budou se držet“.⁷

Abyste vy porozuměli naukovému a historickému obsahu a kontextu písem a naší historii, je třeba, abyste studovali z těch „nejlepších knih“, jak přikázal Pán. Mezi „nejlepší knihy“ patří písma, učení novodobých proroků a apoštolů a ty nejlepší dostupné církevní vzdělávací materiály. Díky pilnému úsilí učit se studiem a vírou budete schopni pomáhat studentům osvojit si dovednosti a postoje nutné k tomu, aby dokázali rozlišovat mezi spolehlivými informacemi, které je budou povznášet, a polopravdami a nesprávnými výklady nauky, historie a zvyklostí, které je budou srážet k zemi.

Učte je o tom, jaké výzvy a nástrahy spočívají v tom, když se při hledání odpovědí na otázky věčného významu spoléhají na internet. Připomínejte jim, že Jakub neřekl: „Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Googlu!“⁸

Moudří lidé nespoléhají na internet, aby našli diagnózu a léčbu emocionálních, duševních či fyzických zdravotních obtíží, zvláště jedná-li se o život ohrožující obtíže. Místo toho vyhledají lékařské odborníky – ty, kteří byli vyškoleni a mají příslušné oprávnění od oficiálních zdravotnických a státních úřadů. A dokonce i pak prozíraví lidé hledají názor ještě někoho dalšího.

Pokud je toto rozumný postup při hledání odpovědí na emocionální, duševní či fyzické zdravotní problémy, je o to rozumnější v případě, že je v sázce věčný život. Když něco může ohrozit náš duchovní život, naše nejdrahocennější rodinné vztahy a naše členství v Království, máme se o pomoc obrátit na pozorné a věrné vedoucí Církve. A je-li to nutné, máme o pomoc požádat i ty, kteří mají příslušné akademické vzdělání, zkušenosti a odbornost.

A přesně to dělám i já, když potřebuji najít odpověď na vlastní otázky, na něž si nedokážu odpovědět sám. Žádám o pomoc Bratří v Kvoru Dvanácti a další, kteří jsou odborníky v daných oblastech církevní historie a nauky.

Vy máte být mezi prvními, kromě rodin studentů, kdo studenty seznámí s autoritativními zdroji a materiály na témata, která mohou být méně známá nebo kontroverzní, aby tak vaši studenti mohli poměřovat to, co slyší nebo čtou, s tím, čemu jste je již naučili.

Jistě víte, že než naše drahocenné misionáře pošleme do misijního pole, necháváme je očkovat, aby byli chráněni před nemocemi, které jim mohou ublížit, či je dokonce zabít. Podobným způsobem, než vyšlete své studenty do světa, naočkujte je prosím tím, že jim předáte věrný, hloubavý a správný výklad nauky evangelia, písem, naší historie a témat, která jsou někdy nesprávně chápána.

Mám-li jmenovat jen několik takových témat, která jsou méně známá nebo kontroverzní, mám na mysli polygamii, videcké kameny, různé záznamy Prvního vidění, proces překládání Knihy Mormonovy či Knihy Abrahamovy, genderové otázky a otázky rasy a kněžství nebo Nebeské Matky.

Úsilí poskytnout našim mladým členům potřebné očkování bude často záviset na vás, učitelích CVS. S tímto na mysli si najděte čas na to, abyste se zamysleli nad svými příležitostmi a zodpovědnostmi.

Vedoucí Církve v dnešní době jsou si plně vědomi neomezeného přístupu k informacím a vyvíjejí mimořádné úsilí, aby poskytli pravdivý kontext a správné vysvětlení nauk Znovuzřízení. Nejlepším příkladem této snahy je 11 esejí na témata z evangelia na stránkách LDS.org, které poskytují vyvážený a spolehlivý výklad skutečností týkajících se kontroverzních a méně známých námětů souvisejících s Církví.

Je důležité, abyste se s obsahem těchto esejí seznámili a abyste je znali jako své boty. Máte-li ohledně nich nějaké otázky, obraťte se prosím na někoho, kdo si je prostudoval a kdo jim rozumí. Jinak řečeno, při studiu obsahu těchto esejí „usilujte o vědomosti, dokonce studiem a také vírou“.

Měli byste se také obeznámit s internetovou stránkou Písemností Josepha Smitha (Joseph Smith Papers), s oddílem o historii Církve na stránkách LDS.org a s dalšími materiály od věrných církevních badatelů.

Úsilí o otevřenost v evangeliu a o duchovní očkování hloubavým studiem nauky a historie společně s planoucím svědectvím je tím nejlepším protilékem, který máme a který může studentům pomoci vyhnout se a/nebo vyrovnat se s otázkami, pochybnostmi či krizemi víry, kterým mohou v tomto informačním věku čelit.

Když vy, učitelé, věnujete potřebné úsilí tomu, abyste lépe porozuměli naší historii, nauce a zvyklostem, lépe než jak tomu rozumíte nyní, budete připraveni poskytnout na otázky studentů promyšlené, důkladné a inspirované odpovědi.

Jedním ze způsobů, jak poznat, jaké otázky vaši studenti mají, je pozorně jim naslouchat.

Když bylo naší první dceři pět let, vylezla mi na klín, zrovna když jsem si četl noviny. Říkala mi něco, co pro ni bylo důležité, ale já jsem jí nevěnoval pozornost. A tak natáhla ručky, stáhla ty noviny, ručičkama mi chytla tvář, podívala se mi přímo do očí a řekla: „Tati, ty mě neposloucháš!“ Měla pravdu. Udělal jsem chybu, protože jsem ji neposlouchal. Všichni dobří učitelé musí být dobrými posluchači.

Kromě toho, že budete studentům naslouchat, povzbuzujte je ve třídě či v soukromí, aby vám kladli otázky na jakékoli téma.

Jednou z nejdůležitějších otázek, které vám mohou studenti položit, je otázka „proč?“

Když je otázka „proč?“ položena s upřímnou touhou něčemu porozumět, je to skvělá otázka. Je to otázka, kterou chtějí misionáři slyšet od zájemců. Proč jsme zde? Proč se dobrým lidem stávají špatné věci? Proč se máme modlit? Proč máme následovat Ježíše Krista? Právě otázky začínající slovem proč často vedou k získání inspirace a zjevení. Na většinu otázek začínajících slovem proč pomůže odpovědět znalost plánu spasení, který připravil náš Nebeský Otec. Více k tomu řeknu za okamžik.

Ještě mám jednu poslední poznámku ohledně odpovídání na otázky. Je důležité, abyste studenty učili, že i když evangelium dává mnoho, ne-li většinu, odpovědí na nejdůležitější životní otázky, na některé z nich ve smrtelnosti odpovědět nelze, protože nám pro řádné odpovědi informace chybějí. V Jákobovi se dozvídáme: „Vizte, veliká a podivuhodná jsou díla Páně. Jak neproniknutelné jsou hlubiny tajemství jeho; a je nemožné, aby člověk odhalil všechny cesty jeho. A nikdo nezná cesty jeho, ledaže mu to bylo zjeveno.“⁹

K tomu jedno upozornění: Uvědomte si prosím, že můžete dospět k tomu, že uvěříte, podobně jako tomu uvěří mnozí vaši studenti, že jste odborníkem na písma, nauku a historii. Jedna nedávná studie odhalila, že „čím více si lidé myslí, že toho o nějakém tématu víc vědí, tím spíše uvádějí, že mají více znalostí, než kolik jich mají, dokonce až do té míry, že předstírají znalost nepravdivých faktů a vymyšlených informací.“¹⁰

Tomuto pokušení spočívajícím v „přehánění“ se musíte jakožto učitelé CVS vyhýbat. Je zcela normální říci: „Nevím.“ Jakmile to ale řeknete, máte zodpovědnost najít ty nejlepší odpovědi na hloubavé otázky, které vám vaši studenti kladou.¹¹

V souvislosti s výukou studentů a odpovídáním na jejich otázky mi dovolte upozornit vás na to, abyste jim nepředávali propagandistickou víru nebo neprokázané fámy či zastaralé poznatky a vysvětlení naší nauky a zvyklostí z dob minulých. Je vždy moudré vytvořit si zvyk studovat slova žijících proroků a apoštolů; být informováni o aktuálních církevních otázkách, zásadách a prohlášeních na stránkách Zpravodajského portálu Církve (www.zpravy-mormon.cz) a na LDS.org; a čerpat z děl uznávaných, přemýšlivých a věrných církevních badatelů, abyste zajistili, že nebudete učit něčemu, co není pravda, co je zastaralé či podivné a bizarní.

Autoři studie o „přehánění“ poznamenali, že „zvláště u samozvaných odborníků může tendence přehánět ve skutečnosti tyto jednotlivce odrazovat od toho, aby se přesně v těch oblastech, v nichž se považují za znalce, vzdělávali“.

Prorektor BYU pro akademické záležitosti poznamenal: „Být odborníkem na určitý předmět může člověka velmi naplňovat – studenti a kolegové nám visí na rtech a hltají každé naše slovo. Avšak bez hlubokého závazku pokračovat ve vzdělávání se staneme obětí přehánění, a nikdo nemá rád ‚všeználky‘.“¹²

Opakuji upozornění presidenta Hinckleyho: „Nemůžeme být přespříliš opatrní. Musíme dávat pozor, abychom nesešli ze správného [směru].“¹³

Kromě toho, že se musíte stát celoživotními studenty, musíte také v osobním životě dělat to, co vám umožní, aby ve vás působil Svatý Duch. Patří mezi to upřímná každodenní modlitba, věrné dodržování půstu, pravidelné studium písem a slov žijících proroků a přemítání o nich, snaha činit sabatní den radostí, přijímání svátosti s pokorou a snaha vždy pamatovat na Spasitele, uctívání Boha v chrámu tak často, jak je to jen možné, a nakonec pomáhání potřebným, chudým a osamělým – těm, kteří jsou blízko nás, i těm po celém světě.

Abyste náležitě využívali své příležitosti a plnili své zodpovědnosti, drazí učitelé, musíte praktikovat to, co kážete!

Mějte odvahu usilovat o radu a nápravu od těch, kterým důvěřujete – od manželského partnera, vedoucích kněžství či inspektorů. Ptejte se jich, kde se můžete ve svém osobním učednictví zlepšit. To je zvláště důležité v případě našich zaměstnanců na plný úvazek – těch, kteří jsou placeni z posvátných církevních fondů desátku. Musíte se vyvarovat všeho, co odhání Ducha.

Kromě toho mi dovolte navrhnout, abyste občas měli sami se sebou osobní pohovor a prošli si 2. Nefiho 26:29–32, Almu 5:14–30 a Nauku a smlouvy 121:33–46. To vám pomůže rozpoznat ony druhy pokušení, kterým můžeme všichni čelit. Pokud něco v životě potřebujete změnit, rozhodněte se, že to dáte do pořádku.

Vyhýbejte se pokušení zpochybňovat motivy svých spolupracovníků. Místo toho se podívejte hluboko do nitra svého srdce a zhodnoťte své touhy a motivy. Teprve tehdy vám může Spasitel změnit srdce a sladit vaše vlastní touhy a motivy s těmi svými.

Je třeba, aby nastupující generace znala Boží plán spasení, rozuměla mu, přijímala ho a podílela se na něm. Pochopení tohoto plánu jim přinese božský náhled, díky němuž na sebe budou pohlížet jako na syny a dcery Boží, což jim poskytne brýle, kterými budou moci porozumět téměř každé církevní nauce, zvyklosti či zásadě.

Je třeba, abyste jakožto učitelé CVS v dnešní době přijali příležitost a zodpovědnost učit mladé lidi 21. století správným zásadám ohledně tohoto plánu, včetně božsky stanovené nauky o manželství a roli rodiny, jak je to definováno v prohlášení o rodině.¹⁴

Nauka o věčném manželství a rodině je zcela zásadní část Božího plánu štěstí. Zahrnuje naši vlastní, v chrámu zpečetěnou rodinu jakožto součást věčné rodiny Nebeského Otce v celestiálním království. Vzhledem k tomu, že se to týká Jeho vlastní rodiny a Jeho vlastních duchovních dětí, učíme se v Genesis, že Bůh stvořil „muže a ženu“ a že přikázal otci Adamovi a matce Evě, aby se rozmnožovali a naplnili zemi.¹⁵

Říká se, že plán štěstí začíná a končí u rodiny. A skutečně, rodina má počátek v předsmrtelném světě, kde jsme žili jako členové rodiny našich nebeských rodičů. A na konci budou rodinné vazby a láskyplné vztahy nejen dál existovat, ale také se rozrůstat skrze proces plození.¹⁶

Ústředním bodem, který to vše propojuje a na němž Boží plán a náš věčný osud závisejí a kolem kterého se vše ostatní otáčí, je náš Spasitel Ježíš Kristus. Jeho smírná oběť umožňuje toto vše, včetně, a nikoli výlučně, láskyplného, laskavého a věčného manželství a rodiny.

Pán nás učí, že nikdo, kdo je sám, bez ohledu na svou spravedlivost, nemůže získat vše, co má náš Nebeský Otec pro své děti připraveno. Samotný jedinec je jen polovinou rovnice a nemůže přebývat v nejvyšším stupni celestiálního království.¹⁷

Je třeba, aby vaši studenti chápali, že účelem smrtelnosti je stát se více takovými, jako je Bůh, tím, že získáváme fyzické tělo, používáme svobodu jednání a ujímáme se rolí, které dříve patřily jen nebeským rodičům – rolí manžela, manželky a rodiče.

Proroci ujišťují všechny ty, kteří jsou způsobilí a kteří spoléhají na Ježíše Krista, ale kteří v tomto životě nemohli být zpečetěni s manželským společníkem nebo mít děti, že mohou mít tyto příležitosti ve světě, který přijde.

Učte naše mladé členy, že v Pánově Církvi je místo pro všechny, abychom uctívali Boha, sloužili a společně rostli jako bratři a sestry v evangeliu. Připomínejte jim to, čemu učil Lehi – že cíl a přání Boha ohledně všech Jeho dětí lze shrnout takto: „Adam padl, aby lidé mohli býti; a lidé jsou, aby mohli míti radost.“¹⁸

Nebeský Otec si přeje, abychom přijali Jeho definici manželství a byli poslušni Jeho prvního přikázání množit se a zalidnit zemi – nejen kvůli tomu, abychom naplnili Jeho plán, ale abychom také získali radost, kvůli níž byl Jeho plán pro Jeho syny a dcery navržen.

Členové Církve nejsou jedinými, kteří si tuto zásadu uvědomují. David Brooks, novinář z deníku New York Times, poznamenal: „Lidé na tom nejsou lépe, když je jim dána maximální osobní svoboda, aby mohli dělat, co chtějí. Je pro ně lepší, když jsou vázáni závazky, jež přesahují osobní rozhodnutí – závazky vůči rodině, Bohu, zaměstnání a státu.“¹⁹

Jakožto církevní vzdělavatelé pomáhejte naší mládeži získat jasné pochopení Božího plánu štěstí, v němž Jeho děti získávají skutečnou radost. Pomáhejte jim tento plán poznat, přijmout ho, podílet se na něm a hájit ho. Na základě svých čtyřicetiletých zkušeností jako generální autorita mi dělá starosti velký počet členů naší Církve, mladých i starších, kteří zkrátka nerozumějí tomuto plánu pro jejich věčné a božské určení.

A tak, moji drazí učitelé, vyhledávejme a s potěšením vyhlížejme tyto příležitosti, kdy můžeme vysvětlovat, z naukového a duchovního hlediska, proč věříme tomu, že Boží veliký plán štěstí zodpoví většinu otázek začínajících slovem „proč“, jež nám mohou druzí pokládat. Vyjádření naší víry v předsmrtelný život, kde jsme žili jako duchovní děti Nebeského Otce a Nebeské Matky, nám umožňuje vysvětlit, proč byla stvořena tato země. Jedním ze základních účelů smrtelného života je to, že můžeme zopakovat onu rodinnou zkušenost a prožít ji sami pro sebe – jen tentokrát jako rodiče, nikoli jen jako děti. Opatrujte jako poklad své základní porozumění nauce a účelu plánu našeho Nebeského Otce pro naše věčné štěstí. A dál o něm učte.

Na závěr mi to dovolte shrnout: Ze slov staršího Kima B. Clarka jste se dnes večer dozvěděli, že jste učitelé poslaní od Boha, naplnění vírou, nadějí, pokorou a láskou.²⁰

Základní body, o něž jsem se s vámi podělil, jsou tyto:

Učte studenty kombinovat získávání vědomostí studiem a vírou s čistým svědectvím. Učte je, aby zůstávali na lodi a drželi se!
Učte studenty, aby měli pod kontrolou svá mobilní zařízení a soustředili se na to, aby byli více napojeni na Svatého Ducha než na internet.
Naočkujte studenty pravdami o plánu spasení, který se nachází v evangeliu Ježíše Krista.
Seznamte se důkladně s obsahem esejí na témata z evangelia.
Pamatujte na to, že slovo „proč?“ může být skvělou otázkou, která vede k porozumění evangeliu.
Nepřehánějte a nebojte se říci: „Nevím.“
Staňte se celoživotními studenty.
Usilujte o radu a nápravu od těch, kterým důvěřujete.
Zvažte možnost mít občas pohovor sami se sebou, abyste zhodnotili svou duchovní připravenost, píli a efektivnost.
Učte tomu, že plán štěstí začíná a končí u rodiny. Mějte plán spasení na mysli v každém okamžiku.
Učte tomu, že manželství a rodina přinášejí dlouhodobou radost.
Pamatujte na to, že kombinace získávání vědomostí studiem a vírou a čistého svědectví přináší opravdové a dlouhodobé obrácení.
A především – pevná víra v Usmíření Pána Ježíše Krista je zcela zásadní pro naši duchovní sílu a růst.

Milovaní a drazí učitelé, kéž Bůh každému z vás žehná. Kéž mohou být břemena, jež nesete, ať jsou jakákoli, povznesena. Kéž naleznete radost a pokoj, jež přicházejí z poznání, že jste se svou výukou dotkli života některého studenta, že jste pozvedli jedno z dětí Nebeského Otce na jeho cestě, aby jednoho dne mohlo být znovu přijato v Boží přítomnosti. Zanechávám vám své svědectví o tom, že dnes máme plnost věčného evangelia Ježíše Krista, jak ji znovuzřídil Prorok Joseph Smith. Plnost evangelia máme ve svých rukou. Musíme si ji vštípit do mysli a do srdce a musíme jí s mocí učit druhé. Kéž v tom Pán požehná každému z nás – to je má pokorná modlitba a mé požehnání, ve jménu Ježíše Krista, amen.

© 2016 Intellectual Reserve, Inc. Všechna práva vyhrazena. Vydání v angličtině schváleno: 12/15. Přeložení schváleno: 12/15. Název v originále: „The Opportunities and Responsibilities of CES Teachers in the 21st Century“. Czech. PD60001102 121