Video: Seminář v Matnogu

Vysílání výročního školení pro Semináře a instituty – 2020

Richard Manahan: Matnog je jedna z obcí v provincii Sorsogon. Je to výchozí bod na cestě z Luzonu do regionu Visayas. Je-li Matnog vstupní branou pro miliony cestujících z Luzonu do Visayas a naopak, je seminář stejně tak vstupní branou pro studenty k lepším příležitostem v životě.

Alex Castidades: Jmenuji se Alex Castidades, jsem učitelem semináře a novým presidentem odbočky Matnog. Chtěl bych, abyste věděli, že v roce 2012 bylo na začátku programu semináře v Matnogu zapsáno 22 studentů a růst pokračoval až do letošního roku. Počet zapsaných každý rok narůstal, a rostl i počet těch, kteří program dokončili.

Richard Manahan: A tak to pokračovalo; z 55 až do dnešního dne, kdy mají 110 studentů. Zkrátka, mají 100 % zapsaných. Dokázali zapsat všechny potenciální studenty semináře. Dařilo se jim to od roku 2015 až do roku 2019, každý rok měli téměř 100 % zapsaných, protože věří, že seminář může člověku opravdu změnit život.

Edilberto Gabelo: Jsem Edilberto Gabelo z odbočky Matnog. Presidentem odbočky jsem byl povolán před šesti lety. Prošel jsem naše záznamy o členství. Našel jsem seznam mladých, kteří byli potenciálními studenty semináře. Měli jsme mnoho problémů, protože nikdo nevěnoval semináři pozornost. Provedl jsem pohovory s navrátivšími se misionáři. Prvním byl bratr Alex. Byl připraven přiložit ruku k dílu.

Richard Manahan: Oni byli těmi, kteří byli doporučeni, aby učili seminář. Jednalo se o bratra Alexe Castidadese a sestru Margie. A právě tím to začalo, protože jsem viděl, že program semináře plně podporují.

Alex Castidades: Mládež předtím nemohla navštěvovat seminář ani institut. Především proto, že jejich rodina není v Církvi. A také proto, že žijí daleko od kaple.

Margie Adiongová: Jako nová učitelka jsem neznala podstatu svého povolání jakožto učitelky semináře. Bylo velmi těžké s programem začít, obzvlášť pokud se jednalo o to, jak mládež povzbudit. V té době byli velmi lhostejní.

Edilberto Gabelo: Potřeboval jsem pociťovat vliv Ducha Svatého. Což zahrnovalo to, že jsem žádal o Boží vedení, abych byl schopen otevřít srdce mladých lidí, ale i jejich rodičů, aby mládeži dali najevo své odhodlání, svou ochotu a svou podporu.

Alex Castidades: Jako učitel semináře jsem se tenkrát připojil k setkání rady s předsednictvem odbočky a s dalšími vedoucími, a tehdy jsme hovořili o tom, co bychom měli udělat v prvé řadě. Jeden misionář navrhl, abychom se jako celá odbočka postili za ty, kteří jsou ztracení.

Richard Manahan: Ihned jsme souhlasili. Spojoval nás stejný účel – podat jim pomocnou ruku – protože prioritou Církve je, abychom – jak jen to je možné – upřímně pozvali všechny potenciální studenty na seminář. A to jsme učinili. Opravdu jsme je šli všechny navštívit. Zvali jsme je a zvali a poté jsme využili aktivních studentů semináře, aby nám s náborem pomohli.

Stephanie Pantoneová: Po vyučování na sebe čekáme u brány naší školy, kde se setkáváme, abychom šly na výuku semináře společně.

Alex Castidades: Učím v této odbočce třídu ranního semináře. Vstávám ve tři ráno, abych se připravil na cestu do kaple, kde nám v pět hodin začíná výuka semináře. Měl bych být v kapli ještě před studenty, abych stihl připravit materiály, které během semináře použijeme. Po semináři jedu rovnou do práce. Cesta do práce mi z kaple trvá dvě hodiny. Zpočátku to byl opravdu boj. A pak odpoledne bych měl být zpátky v kapli v Matnogu na 17. hodinu, abych znovu učil seminář. Když dorazím do Matnogu v 15 hodin a stále zbývá trochu času, potřebuji navštívit své studenty semináře a jejich rodiče. Čili jinými slovy, navštěvuji své studenty semináře u nich doma téměř každý den.

Margie Adiongová: On byl povolán učitelem semináře formou denního studia a já semináře formou domácího studia. Bylo obtížné se zaměřovat na mládež, obzvlášť na ty, kteří žijí daleko – ne pouze pár metrů od kaple, ale mnoho kilometrů od ní. Je potřeba je navštěvovat u nich doma, aby se mohli programu semináře účastnit. Nyní mám v semináři formou domácího studia 23 studentů a navštěvuji je – jednoho po druhém – každý týden.

Richard Manahan: Nemůžeme podceňovat potenciál jednotlivce. Vidím je jako skutečně velmi drahocenné syny a dcery Boží. Jsem přesvědčen, že program semináře může opravdu změnit jejich život. To je důvod, proč jsme ohledně tohoto programu tak nadšení. Doposud mají 12 misionářů, kteří letos odjeli na misii, ale budou jich mít více.

Margie Adiongová: Vedoucí toho dělají hodně, například připravují akce pro mladé, aby se mohli sbližovat, a zároveň je přitom mohou povzbuzovat k účasti na programu semináře.

Erica Villarealová: Seminář mi přinesl mnohá požehnání, protože posílil moji víru a pomohl mi, abych byla silná a spoléhala na sílu Páně.

Arnold Cariso: Připravuji se na misii tím, že se účastním semináře.

Margie Adiongová: Jsem tak šťastná! Když vidím, že někteří mladí potřebují péči – chci, aby se cítili milováni, neboť jsem také matka. Kdykoli se některý student nemůže zúčastnit výuky, jsem smutná, protože vím, že nastal problém, a chci mu podat pomocnou ruku a zjistit proč. A tak i když žijí daleko, snažím se je navštěvovat, abych jim ukázala, že jsou důležití a že jsou výjimeční.

Richard Manahan: Jak jsem řekl, nepřekvapilo by mě, kdyby se jednoho dne z mnoha těchto mladých lidí stali církevní vedoucí v této oblasti a možná i v okrsku.

Účastníci:

Richard ManahanKoordinátor Seminářů a institutů

Alex CastidadesUčitel semináře

Edilberto GabeloBývalý president odbočky

Margie AdiongováUčitelka semináře formou domácího studia

Stephanie PantoneováStudentka semináře

Erica VillarealováStudentka semináře

Arnold CarisoStudent semináře