“Nido’ Nił Bee Hozin Doo”
Táa’go Alą́ąji’ Naa’táanii Késhmish Yá Dahodísin
Damóo, Niłch’itsoh 5, 2021
Shikis dóó shilah, késhmish shighandi shimá dóó shizhe’é bik’ehgo késhmishji andeelį́į́h nt’ę́ę́’. Shimá éí Swedendę́ę́’ niyah dóó shizhe’é éí Finlandę́ę́’ niyah díí keyah United Statesji.1 Késhmishgo, tsin baah t’áálí ornaments yolyéígíí baah ninah deenił dóó shimá éí chiyaah anahyiilį́į́h. Sister Craig bimásaní Lundgren datsį́ bikéí át’é. Yisk’ąągo Késhmish aleehgo, chiyaan shimá ayiilaahígíí nideehdiih—ats’í; łóó’; alóos; dóó la’í baah łaní ałąą’at’éii. Ałtsoh da’íídiihgo hast’iin Jultomten—Santa Claus—daane’í ałchíní yá yijih. HastiinJulomtent’ah doo yighaago, shimá shinaa’í dóó shideezhzí alah ananhiilį́į́hgo shizhe’é Diyin Bizaadę́ę́’ Keśhmish baa hane nihich’i náyoołtah łeh.
Nihizhe’é doo la’í saad yee yiłtí dah nt’ę́ę́’ t’áá bíbizaad dóó bilagaana bizaad yóhołaahígíí. Nihizhe’é doo biyooch’ííh da dóó doo áda dahanniih da nt’ę́ę́’. Nihizhe’é doo t’áá le’í yinizin da dóó doo biéé’ yee áda hanííh da nt’ę́ę́’. Késhmish baa hane Diyin bizaadę́ę́’ Luke naakíí goné nihich’í náyołtah łeh Luke 2. Nihich’i’ yołtahgo Mary dóó Joseph Bethelemgóó níaash, diyin yánaala’ii ndahniłkaadí yaa haaskah, Jesus bidich’į́ dóó Mary t’áá bí bijéídę́ę̨́’ yaa nisékees. Shizhe’e’ naasgóó yoołtá, verse 19; Mary dóó Joseph awéé Jesus diyin bighan nitsaa’adi deestį́ áko Moses bibeehaząąnii bik’ehgo ba sohodoozin.
Shizhe’é yołtah:
“Diné léi’ Jerusalemdę́ę́’, Símiyan wolyé …
“Áádóó Bóhólníihii biChrist t’áadoo jiiłtséhí anoonééł doo yizdoołtséeł daígíí Níłch’i Diyinii hoł yééhoosįįd.
Áádóó Diyin k’ehji diyin bighan ntsaadi niyah áádí [Mary dóó Joseph] awéé’ Jesus ndeestį́, …
áko Símiyan éí awéé’ nízhdiiłtį́įgo Diyin God baa hodziznihgo ázhdííniid,
K’ad lą́ąh, “Bóhólníihii, nizaad k’ehgobíni’dii ná naal’a’í bił hózhǫ́ǫgo dah hodidooleeł:
“Háálá t’áá shí shináá’ bee yisdá’iildéehii yiiłtsą́,
“Éí diné t’áá ałtso binááł hasht’einilaa.”2
Ts’ídá ákwe’ígi shizhe’é t’áá áko ní ayiiłį́į́h. Bee oodah yee nihił nahalnííh. Anhiłní, “Ázhą́ t’áá doo awéé Jesus dah diiłtįįh da, ndi Símiyan nahalingo shił bee hozin, díí awéé’ éí Diyin God biYé át’é, shihida’iiníiłii nilį́. T’áá aníí át’é dóó hinah.” Bikéédę́ę́’ bee oodla’ yee haadziihgo t’áá aniiltsoh nihiniłíígo anhiłní, “Nidó nił bee hozingo biigha.”
Shimá dóó shizhe’é bił bee hozin díí awéé’ diyin át’é dóó nineez silį́į́hgo binaanish éí doołeełígíí áłdo bił bee hozin. Díí ééhózingo biniinaah wee’iina’ łahgo anahdajiidlaah. Niha’ałchíní dah nihoodląą doo dah nizin3 áłdo t’áá bí bił bee dah hodoolziił dóó bee iiná łah andeedoodłeeł. Shimá dóó shizhe’é bibee oodla’ binahji, “t’áá shí shił bee hodoolziił” nisingo dah diiyah.
Ła’ts’áadah shinaahaigo Gotenborg, Sweden bił haajeehígíí áádí danhighan nt’ę́ę́’. Siłkéí ndahnitinígíí binaat’aanii t’áá ałtsoh séłkéí Naaltsoos Mormon wolyéhígíí dee yidooltah nihi diiniid. Shinaa’í éí díikan nilį́ áko yidiishtah diiniid, shí éí doodah háálá t’áá ła’ts’áadah shinaaháí. Shinąą’í nah hanishlin doo nisingo shí áłdo yidiishtah níízį́į́h. Nihimá dóó nihizhe’é t’áá aniidlah diyin binaaltsoos niheeninil, áko hiłch’ígo Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí yíniiłtahgo ha’hoolziish.
Diwííshį́į́h nideeszidgo, Naat’aanii bikéé góne’ jízį́į’ Gosta Malm, Eldir Per G. Malm,4 bizhe’é, siłkéí’ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí dah yołtahígíí ndahídidoołkił, Diyin God, da’ diish t’áá anii át’é. T’áá shí áko ádeeshnił níízį́į́h. Áko t’áá tłééh haslį́į́’go shinaa’í iłhaashgo inda sodizin adiishłeł níizį́į́h. Áádóó tsásk’eh biigha’gi nisidiniishgo’go inda sodiniiszin. T’áá hodiina’í shi hojilne’ nahalingo “T’áá holzishgo t’áá aníí át’é nidiishní.” Bikéédę́ę́’, nizhonígo hodeesheel shikííłdoh. Shił bééhóózin Diyin Niłch’i Ii’sizíinii be’adziį́l̨ł bee Naałt’soos Mormon Wolyéhígíí t’áá ’aníí át’é.4
[Diyin Niłch’i Iisizíinii be’adziilii binahjį’] Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí, t’áá shí shił bee hózin, ”Jesus Christ nahasdzáán Yisdá’iiníiłii nilį́ dóó Joseph Smith díí jį́įdi Diyin God bił ííshją́ą́ é’él’íinii dóó yá halne’ii nilį́ dóó Jesus Christ Binahagha’ Akée’di Dayoołkáałgo Yá Naazínígíí éí Bóhólníihii nahasdzáán bikáa’gi bił haz’ą́ągo yínaat’áanii át’é, Messiah nínáádoodááł bich’į’ hasht’e’ádílnééh biniiyé.”5 Shimá dóó shizhe’é nahalingo shé’iiná łahgo ashłaah shimá dóó shizhe’é ádzaahgí’ át’óá.
Díí ééhózingo—Jesus Christ éí Diyin God biYé nilį́ dóó nahaszáán bikaagí bąąh hagiát’éii yah tíhooznįįh—éí diyin k’ehji nihéiiyilyah.6 Díi álahkéiiyahígíí t’áá ałtsoh bá át’é, doo diyin bibee’adziil bideetí da; t’áá háíshį́į́h yíígha áyíílaahígíí bá doo. Doo Hasda’iiníilii oola, frankincence, dóó myrrh baah dah jiiniił da, díí t’áá niikeh nízhonígo diyin k’ehjí nihéíyilyah. Diné bika’adiilwoł nihidooniid.7 Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biyídę́ę́’ diyin yá yałtí’í Amaleki, bidiné náyookaa’… “Diyin Christ baah hókaah, éí Israel bi Diyini nilí’, dóó hasda’hidookah dóó be’adziil binahji’ naadidoojah. Baah hokaah dóó t’áá át’é nihiisizį́ baa dinohaah … áko Diyin hiná’ígíí binahji’ hasda’doohaał.”8
Naasilee’go shimá dóó shizhe’é shinaał diné yikáh anah nihínilchééh nt’ę́ę́’. Shinaał Diyin yiłaha’dadeest’an’ígíí yik’ehgo dah hinaa nt’ę́ę́’. Shinaał hoghaangóó diné dóó saanii yitahgóó yik’ah análwo’ nt’ę́ę́’. Shinaał diyin bighan ntsaahdi naalnish dóó yá’aníjíjaahadi ałdó naanish binaanish hólǫ́ nt’ę́ę́’. T’áá késhmish na’adeehgo shizhe’é Símiyin yaana’halní dóó Jesus Christ éí Hasda’iiníiłii nilį́. Ninaha’haago, shizhé’e “nidó nił bee hózin doo” níígo bisooké dóó baadaaní ałdo yee yił halné nt’ę́ę́’.
Neeznáá naaháí bikéédę́ę́’ Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí shił bee hoozin, Nitsáo Oholniih Tsosts’diin áshídiil yaah dóó hádiizí Ghąąji’ nitsáo álah alééhdi shinaanish shá’alyaah. Shideezhí éí shizhé’e, náhást’iédiin dóó ba’ąą naaki binaaháí, ntsáo ́lah alééhdi binaał naalkid doo nizingo—alaahdi éí shí hadeesdzí’ígíí yididoots’ííł jinízingo. Ałtsoh Ntsáo Áłah Alééh aslííhgo bighangóó niyah. Nahodeeshk’id, “Shizhé’e da ntsáo áłah alééhdi ninaał na’askid? Ájiní, “Oo”. Na’hodeeshkid, “Da’ ninaał yaashtí?” Ájíní, “Oo”. Áádóó áwoh adiishní, “Shizhe’é háít’áó baa nisinkees?” Ájíní, “Oo’, t’áá yá’át’ééh. Asdą́ą́’ baah aheeh nííziih.”
Hodíínahgo, áshiłní, “Dale, t’áá lé’í bee nihił hodeeshni.” Nit’ę́ę́’ baa áko níízííh, shizhe’é shaa hodooní nisin ndi, shizhe’é éí naanałah bilaadi álį́ leeh yaa nisíkees lah. Aní, “Tłééhdą́ą́’ niséyeeł. Neesheełgo dahsíts’ah nisin dóó Hasda’iiníiłii yiiłts’ah. Shináashch’idgo kóshídiinííd, nibąąh hagiát’éii naanidinishaah. Doóládó’ nizhónigo shitah hasłį́į́h.” T’áá éí t’éíyá yeehaadziih. Biniih nishíí’go bił hózóh; Jesus Christ éí yee hósin. Bil bee hózin awéé Bethlehemdę́ę́’ éí “Áádóó awéé hojíyą́ jooleeł áádóó jinoosééł, áádóó Diyin God índa diné bił jílį́ jooleeł,”9 bił hasda’iiníiłii nilį́, dóó bibąąh hagiát’eii hah yik’ehnina’ídlah. Neesyeel bilaahdi Shizhe’é díí t’áá ałkidą́ą́’ bił bee hózin nt’ę́ę́’. Díí nidzilyeelígíí éí Hazhe’é Yahaashdę́ę́’ bee ajooba’ yeeh—halak’eelyah—dine’ saní jishlį́į́’go áádóó naaki ninaadeeszidgo hee’íína’ ninití. Tsídá alaahdi Késhmish shaa yilyahígíí éí shimá dóó shizhe’é bee oodla’ t’áá ajilah shaashnílah éí alaadi shił nizhóní.
Díí Késhmish nihiZhé’e Yáaashdi holǫ́’ígíí bee yidoołkił diyin k’ehji shaa diiłeeł éí shił bee hózin doo t’áá aníí Hasda’iiníiłii holǫ́. Díí késhmishgo éí nízhóní dóó bee iiná baa yidooltah dóó bik’ehgo bee báhodilzinígíí bik’ehgo honinąą’ doo. Díí ákóódzaahgo t’áá nihi nihił bee hódoolzį́į́ł Jesus éí Christ átí dóó Diyin God biYé, áádóó nihibąąh agiát’éii yik’eh nina’ídlah. Díí sheeyilyaahígíí éí tsídá alaahdi át’é dóó naasgóó naashłeeh doo éí bilaahdi Jultomten késhmish jinishjaahígíí bilaahdi át’é. Yisda’iiníiłii éí há’atishį́į́ yich’ǫ́’ígíí t’áá Bi t’éíyá haasht’éí doołeeł, nihi ts’is doo naziihii, ha’atííshį́į́ ké’eltǫ́’ígíí, diné nich’į́ dabiyooch’iid, dóó nihijéí yisdił yaah, yá’át’ééh aneedoodleeł.
Shizhe’é nahalingo doo awéé Jesus dah didiit’eeh da, ndi Símiyin bił beehózin, éí awéé Diyin god biYé át’é, nihisda’iiníiłii nilį́ dóó nihi binahji’ naadidiidaał. T’áá aníí át’é dóó hinah. Nido’ Nił Bee Hozin Doo. Jesus Christ bízhi’ binahjį’, aamen.