Zasvěcující shromáždění 2016
Nacházejte radost v každodenním životě


Nacházejte radost v každodenním životě

Večer se starším Quentinem L. Cookem

Celosvětové zasvěcující shromáždění pro mladé dospělé • 11. září 2016 • středisko kůlu Washington D.C.

Jsem opravdu vděčná za příležitost být dnes večer s vámi.

Když jsme přišli na tuto zemi, přinesli jsme si s sebou jakožto děti Boží božský charakter. Naše vlastní cena je dána naším nebeským původem. Když porozumíme své božské podstatě a účelu toho, proč tu jsme, můžeme překonávat obtíže a zkoušky a zůstat věrní svým smlouvám. To, jak na sebe nahlížíme, určuje, nakolik budeme úspěšní v putování smrtelností. Naše sebeúcta roste, jsou-li naplňovány určité základní lidské potřeby. Zmíním tři: potřeba být milován, potřeba být přijímán a potřeba uspět či něčeho dosáhnout.

Nejsou-li naplňovány, cítíme se nemilovaní, nepřijímaní a neúspěšní. To je příčinou pocitu frustrace, sklíčenosti, sebelítosti, izolace a osamění. Těmto pocitům čelíme všichni.

Nedávno jsem hovořila s kamarádkou, která mi ukázala anketu, v níž odpovídali vysokoškolští studenti. Na otázku, co jim dělá největší starosti, mnozí odpověděli: „Osamělost.“ Osamělí můžeme být jak v manželství, tak za svobodna.

V různých obdobích života pociťuje osamělost každý. President Gordon B. Hinckley jednou řekl: „Věřím, že pro většinu z nás je nejlepším lékem na osamělost práce a služba druhým.“1

Podle mě je to dobrá rada.

President Thomas S. Monson to vyjádřil takto: „Občas nám zatemní cestu zklamání, pocit marnosti se stane naším stálým společníkem. … S důvěrou v Pána se … ujistěme …, že pevně kráčíme po cestě služby a že naše srdce i duše jsou oddané následování příkladu našeho Pána.“2

Buďte horlivě zaměstnáni dílem Církve. Buďte nablízku Nebeskému Otci skrze modlitbu a studium písem. Hledejte v písmech příklady toho, kdy někdo překonal osamělost nebo jí čelil. Zamyslete se nad Moronim a jeho osamělostí, když sepisoval záznam o zničení svého lidu. Napsal:

„Tudíž budu psáti a ukryji záznamy v zemi; a kam půjdu, na tom nezáleží.

… Neboť jsem sám.  Můj otec byl zabit v bitvě, i všichni moji příbuzní, a nemám přátel, ani kam jíti; a jak dlouho bude Pán trpěti to, že mohu žíti, to nevím.“3

Podle mě je důležité pamatovat na to, že nikdy nejsme opravdu sami. Spasitel nám dal zaslíbení pokoje. Jsme-li toho hodni, je Duch Svatý naším stálým společníkem. Jeho vliv nám pomáhá překonat období osamělosti. Můžeme být sami, ale nemusíme být osamělí. Mám ráda píseň „Já musím Tebe mít“.4

Potřeba být milován a přijímán je velmi skutečná.

Zůstaňte blízcí své rodině, kde vás milují a přijímají tak, že se to nedá slovy vyjádřit. Zapojujte se v rámci svého sboru či odbočky. Buďte vždy hodni vstoupit do chrámu. Za svobodna choďte na schůzky s tím, kdo toho hoden je. Nedejte se odradit nedokonalostmi těch, s nimiž se setkáváte; v průběhu života vzrůstají naše schopnosti a zlepšujeme se.

Potřeba uspět je mocná a motivující.

Každý má od Boha nějaký dar.5 Odhalte ty, jež máte právě vy, a radujte se z nich. Rozvíjejte je. Přečtěte si své patriarchální požehnání a poučte se z jeho rad, varování, darů a zaslíbení.

Moji rodiče šli do chrámu až v době, kdy jsem byla vdaná a narodily se nám děti. Nemyslela jsem si, že budeme zpečetěni jako věčná rodina. Musela jsem být trpělivá a čekat, až mi Pán toto požehnání udělí.

O trpělivosti a o různých způsobech, jak nás Pán trpělivosti učí, hodně přemýšlím. Líbí se mi, jak je to popsáno v příručce Kažte evangelium mé: „Trpělivost je schopnost přečkat zdržení, potíže, protivenství nebo utrpení bez pocitů zloby, rozčarování nebo úzkosti. Je to schopnost konat vůli Boží a přijímat Jeho načasování. Když jste trpěliví, obstojíte i pod nátlakem a jste schopni čelit protivenství klidně a s nadějí. … Musíte čekat na to, až se Pánova slíbená požehnání naplní.“6

Vždy jsem měla moc ráda Žalm 27:14: „Očekávejž na Hospodina, posilň se, a onť posilní srdce tvého; protož očekávej na Hospodina.“

Bez ohledu na svou současnou situaci nacházejte v každodenním životě radost. Nebylo by skvělé se každé ráno probudit a říci: „Mám pocit, že jsem milován, přijímán a úspěšný“? To můžeme všichni!

Kéž nacházíte na své cestě smrtelností radost a štěstí. Kéž žijete tak, abyste byli hodni mít Ducha Svatého jako svého stálého společníka a přijmout veškerá požehnání, která pro vás Pán má, o to se modlím ve jménu Ježíše Krista, amen.

Notes

  1. Gordon B. Hinckley, „A Conversation with Single Adults“, Ensign, Mar. 1997, 61. 

  2. Thomas S. Monson, „The Path to Peace“, Ensign, May 1994, 62. 

  3. Mormon 8:4–5.

  4. „Já musím Tebe mít“, Náboženské písně, č. 49. 

  5. Viz Nauka a smlouvy 46:11–12.

  6. Kažte evangelium mé – příručka k misionářské službě (2005), 51.

Tisk