„Rosina modlitba“, Kamarád, květen 2023, 14–15.
Rosina modlitba
Rosi už unavoval pocit, že mezi ostatní nezapadá.
Příběh se odehrál v USA.
Rosi hodila batoh na zem. Právě skončil druhý den, kdy byla v nové třídě. A nebyl to dobrý den.
„Co se stalo?“ zeptala se maminka.
Rosi se posadila na pohovku se svěšenou hlavou. „Některé děti ve třídě mi říkaly ošklivé věci,“ řekla. „O mé hnědé kůži.“
Ve škole nebylo mnoho lidí, kteří by měli stejnou barvu pleti jako Rosi, a proto měla Rosi pocit, že tam nezapadá. Ale to dobírání to ještě stokrát zhoršilo.
Maminka vypadala ustaraně. „To mě mrzí,“ řekla. Pevně Rosi objala. „Promluvím si o tom s vaší paní učitelkou.“
Ale druhý den si ji děti ve škole zase dobíraly. Jeden chlapec se k ní choval nepěkně celý den.
Rosi z toho bylo smutno. Ale také se zlobila. Někdy, když na ni byl hrubý, se s ním Rosi dohadovala. Ale neměla z toho dobrý pocit.
Když se Rosi jednoho dne vrátila ze školy, běžela rovnou do svého pokoje. Už ji to dobírání unavovalo. Už ji unavoval pocit, že mezi ostatní nezapadá. Zabořila obličej do polštáře a rozplakala se.
Co budu dělat? pomyslela si. Nechtěla se takto cítit po zbytek roku.
Rosi si utřela oči. Poté pohlédla vzhůru na poličku, kde měla sošku Ježíše. Rosi ji dostala od maminky, aby jí pomohla na Ježíše pamatovat.
Možná bych se měla pomodlit, pomyslela si. Poklekla a založila ruce.
„Drahý Nebeský Otče, moc se trápím. Spolužáci si mě dobírají kvůli mé hnědé kůži a moc mi to ubližuje. Pomoz mi, prosím.“
Měla dobrý pocit z toho, že mohla Nebeskému Otci říct o svých pocitech. Věděla, že jí naslouchá. Hřálo ji to u srdce, jako by byla zachumlaná do huňaté deky, a pociťovala lásku. Nabyla pocitu, že barva její kůže je nádherná. Je dítě Boží a Bůh ji miluje.
Když Rosi modlitbu dopověděla, dostala nápad. Možná by ve škole mohla udělat něco víc, aby napomohla řešení situace.
Další týden si Rosi a její maminka promluvily o tom, co se u nich ve třídě děje, s vedením školy. Rosi si ve škole začala všímat dalších dětí, které někdo šikanoval, a spřátelila se s nimi. Snažila se nevšímat si chlapce, který si ji dobíral. A na shromáždění v neděli vydala svědectví o tom, že Nebeský Otec miluje každého.
Ve škole se to nezlepšilo hned. Ale když to bylo těžké, Rosi si vzpomněla, jaké pocity měla během modlitby. Je přece dítě Boží a Bůh ji miluje. A protože to Rosi ví, může dokázat cokoli.
Ilustrace: Shawna J. C. Tenney