„Kamarádky skládají origami“, Kamarád, květen 2023, 30–31.
Kamarádky skládají origami
Jak by mohly Ari a její kamarádky pomoct paní Franklinové?
Tento příběh se odehrál v USA.
„Přestávka!“ zvolala Ariina paní učitelka.
Ariini spolužáci se seřadili, aby mohli jít ven na hřiště. Ari a její kamarádky ale vždycky místo toho zašly do knihovny. Rády si půjčovaly knihy a rády spolu vyráběly.
Kristin a Ella už čekaly u dveří. Ari popadla svou knihu a kupu papírů. Pak vyrazila s kamarádkami chodbou.
„Doufám, že už budou mít Tajemství strážce draků!“ řekla Ari. „Už několik týdnů si ji chci půjčit.“
Když dívky přišly do knihovny, zamávaly paní Franklinové, školní knihovnici. Vždy je vítala radostným úsměvem. Dnes ale její úsměv až tak radostný nebyl.
Ari se zamračila, když pokládala svou knihu na stůl. „Nezdálo se vám, že paní Franklinová je nějaká smutná?“
Kristin pokrčila rameny. „Asi jen měla plno práce.“
„Možná.“ Ari se posadila a vyndala list papíru. Pečlivě ho přeložila a palcem uhladila ohyb.
„Co si dneska vyrobíme?“ zeptala se Ella.
„Co třeba záložky?“ odpověděla Ari. „Je to velmi jednoduché. Ukážu vám to.“
Ari se učila skládat origami. Byla to technika pocházející z Japonska, při kterém se papír skládá do různých tvarů. Ari uměla skládat nejrůznější tvary a učila své kamarádky to, čemu se naučila.
Ari ukazovala Kristině a Elle, jak udělat každý ohyb. Brzy měly všechny tři malou čtvercovou záložku.
„Patří na roh stránky, podívejte.“ Ari si otevřela knihu a zasunula záložku přes roh listu.
„Super!“ Kristin si vzala další papír. „Chci to zkusit sama.“
Během práce si povídaly o knihách, které přečetly a které by si ještě rády přečetly. Ari se znovu podívala na paní Franklinovou. Stále se zdála být trochu smutná.
Chvíli na to se paní Franklinová zastavila u jejich stolu.
„Ahoj, děvčata.“ Položila na stůl knihu. Byla to kniha o strážci draků! „Ta je pro tebe, Ari. Vím, že sis ji chtěla přečíst.“
„Děkuji!“ Ari ji vzala do ruky.
Paní Franklinová si povzdechla. „Dnes mi někdo vykradl auto. Vzal všechny mé knihy a cédéčka.“
„To je strašné!“ řekla Kristin.
Paní Franklinová se na ně smutně usmála. „Jde jen o věci. Věci se dají nahradit. Jsem hlavně ráda, že nikdo nebyl zraněn.“
Ari sledovala, jak paní Franklinová odchází.
„Přála bych si, abychom jí mohly nějak pomoct,“ řekla Ella.
Ari se podívala na origami záložku, kterou držela v ruce. „Možná můžeme!“
„A jak?“ zeptala se Kristin.
Ari se usmála. „Po škole přijďte k nám domů. Mám nápad.“
Další den šly Ari, Kristin a Ella o přestávce do knihovny, jak to měly ve zvyku. Ale tentokrát nepřinesly pouze knihy. Připravily pro paní Franklinovou něco výjimečného.
„To jsme vám vyrobily!“ Ari podala paní Franklinové sáček. „Víme, že nemůžeme nahradit všechno, co vám ukradli, ale myslely jsme si, že tohle by vás mohlo rozveselit.“
Paní Franklinová nakoukla do sáčku. Byl plný origami – záložek, ryb, srdíček, motýlů. Široce se usmála.
„To je úžasné! Moc vám děkuji.“ Vytáhla ze sáčku jedno origami. Bylo složené do tvaru malé knížečky. „Tenhle mini deník budu používat k zapisování všech svých šťastných myšlenek!“
Ari se také usmála. Vždy mohla pro druhé udělat něco laskavého – jeden ohyb papíru po druhém.
Ilustrace: Brian Martin