2010–2019
Hasda’iiníilii bił t́áá ła’jílį́
Ghąąjí 2018


14:36

Hasda’iiníilii Bił T’áá Ła’í Niidlį́

Shik’is Diyin bánideełnishígíí, iinisingo éí nhik’is ániidígo sodizindí nihił yá’iiyaago yá’át’ééh bidiinį́į́ doo áko naasgo nihił yá’ánádaa doo.

Ałnínią́ doo bik’íjí yá’át’ééh shik’is dóó shilakee. Naakai k’ehjí Brazilian Portuguese éí, “Boa Tarde!” Shikidhodisdleeh nisin dii kwe’e Nitsaago Ałahneedleehdi Jesus Christ Binahagha’ Akéedi Dayoołkáałgo Yá Naazínígíí. Bóhołnį́ihígíí éí Diyin yáyałtį́’ii Russell M. Nelson. Shił nizhǫ́ní t’áá ániiltsoh Diyin bizaad deiyineełts’ąą baánidaalá’ígíí binají nahásdzaan bikaagi díí akéedi yołkaaldi dáhiniinąąnígíí.

Tó nilį́ Amazon wolyé
Tó nilį́ Amazon éí naaki tó áhiihilíígo yeehádité

Shi keyah Brazil hoolyeedí tóó ahayóí naayéhí niheeda hólǫ́. Ła éí Amazon River wolyé, tsídá ayóó aniłneez dóó yéego nit́eeł. Naaki biihilį́, Solimoes dóó Negro. T’áá sají dikwiishį́į́’ tsin sítądí nilį́, akó inda ahiinaalį́, háálá ałąą’at’é biyi, sido, dóó tsiłgo nilį́ dóó biyí’ígíí ałdó łago át’é. Áádóó inda ahiinaalį́į́’go t́áá ła’í nádleeh. Áhiinaagogo inda Amazon River ayóó bidziil dóó bitségo akó tó niteel Atlantic Ocean wolyé’ígíí yiihilíí’go dikwiishį́į́h tsinsitą́goo tó doo dikwǫǫzh da.

Naaki tó bíí hilį́ Amazon

Solimoes dóó Negro ahiihilį́į́go Amazon River ayóó bidziil, Diyin God ba’ałchiní ałdó Diyin bisodizin hánaalyáhígíí íhidiikaahgo nizhonigo Hasda’iiníilii yikee deeyikaah azhá łago át’áó bee’ó’ooleełdę́ę́’ nidaakai. Áko áhiłneenishgo dóó ayóó’ó’óóní biłgo nahasdzaan bikaagi yá’át́ééhii bee nihidziil doo. Diyin Jesus Christ bikee yiikágo t’áá ła’ídaniidlíígo tó doo dikǫǫzhígíí diné dibaa’ deenizinígíí baadookaał éí Diyin bina’nitin át’é.

Ániidí íhidiikai’ígíí Diyin báałchiní yił áheekai
Dáoodląnígíí yił ahiikaigo dájooka doo

Diyin yá’yadaałtį́’igíí neineezt’ąą’ diné biká’anąilwod dóó ayóó’óó’ní akó t́áá łá’ídaniidlii’ niheioodlą́ dóó naanish Hasda’iiníilii bikee yiiká doo. Diyin yá’yaltį́’í Paul nanitin, “t’áá haishį́į́h tó bee bidiilziih éí Diyin Christ Jesus t’áá łá’í yił nilii’ doo.1

To’ bee nihidiilzįįh yaadą́ą́’ éí Diyin bikee yiidaal doo dóó Nihizhé’i bidaadę́ę́’ bizhí Christ adaah niniil yaah doo.2 Áko diyin k’eh’jí baa neelnishgo azhá nihee iiná łago át’áó Hiiniinaa doo, háálá Diyin Christ nihanína’ilyaago dóó diné t́áá ałtsoh ayóó’íí’nii’níí doo.3 Bániidzinígíí éí t’áá át’é diné baa jiiniibá dóó bił hozhǫǫ doo. T́áá ałtsoh diyin ba’ałchini nihik’is dóó nihilakeego baanisiikees doo, dóó ba’ałchini ayóó adaat’é dóó naasdí naanish nizhonigo ádeedooliił. Baá’áwiilyąągo biyeel nidaazígíí bee bíka’adiilwoł.4

Díí éí diyin yá’yałtį́’ii Paul, diyin binaaltsoos New Testamentdę́ę́’ iiłnį́ ayóó’óóni.5 Naaltsoos Mormon biyidę́ę́’ éí ałdó diyin yá’yałtí’ii Mormon ko’táó yaa halné, ayóó’ó’óóní éíI tsídá alaadi bidziil éí ayóó’ó’óó’ní.6 K’ad diyin yáyałti’ii President Russell M. Nelson éí kot’áó yee nánitin, ministering wolye, jó éí ayóó diné baajíjooba’ Hasda’iiníiliigí át’áó.7

Díí nanitinígíí ayóó’ó’óó’ni, baa nisiideikees doo, Hasda’iiníilii k’ehgo, aniidi’íhidiikai’igíí biká’aneelwógo dóó biniidlįį’go áko naasgoo churchdi nidaaka doo.

Jó díí nihik’is Diyin Jesus Christ bina’nitin nideediilaago dóó tó bee bidádiilzįįhgo, akeenąąkai daaslííhgo aniidínábidishchį́ nahalingo diyin k’ehji.8 Bee’iiná yee dahozinyąą yits’ąąjigo dadiikai, Diyin Jesus Christ yikeedahdiikai, bijéí biyi’doo yidánaadlį́į́hgo, tó ayóó’at’éíi Amazon River nahalingo, íhidiikai—éí tó ayóó bidziilgo nilį́ yá’át’ééh dóó Diyin God yichį́ yigoh. Diyin yáyałtí’ii Peter koní, “aniihan̨ąjeehígíí bik’íhodiiniid, diyin be’adziilii baanaasla, keyah diyinii, diné łago bee báhodildzinii.”9 Díí nihik’is churchdi yá’ahiikaago, tó biihilį́ nahlingo, łada doo biłéíida hozinda łeh. Díí churchjí t’áá bí bizaad dóó bee’ó’oolįįh dahółǫ́ la. Nihik’is łada doo biigha da danizin díí Diyin Hasda’iiníilii k’ehjí. Baasídaakees díí saad deediitsa’ígíí, damóó biiskaní hooghan has’ąndi nanitin, doo adąągo hodilzin, da’neeznánígíí tó bee bídiilzįįh, táá naaltsoos ahiisinil dóó naasgoo bizaad.

Áko nihik’is díí doo biighada danizin. Áko nida’idilkid, “kw’egídaasí shá has’ą́. Da’ Jesus Christ Binaagha Akeedi Dayoolkaalgo Ya Naazinígíídí sha biigha? Da’ shidínidzin? Da’ shik’is daasí hódooleełgo shiká’adoolwoł dóó shikees sizį́ doo?

Shik’is kohoot’iihgo nihik’is bila’ yidiiltsoh dóó biká’adiiwoł, ayóóo’óó’ní bee dóó bik’is niidlííh doo, t’áá hááshį́į́h niłtsoh biłeeh hózingí, biká’adiilwoł. Háálá nihik’is éí Diyin God ba’ałchiní danilį́.10 T’áá ła’ígo doo nihits’á dooghaal da, háálá tó Amazon River nahlingo, to’ bii daaslį́go téíyá bidziil, daniidzin dóó danihinizin. Jó Solimoes dóó Negro to’ nilinígíí ahiihili’i’hgo inda ayóó bidziil yá’át’ééhii nahasdzaan bikaagi.

Díí nihik’is éí Diyin God bee niláígíí, yineedlį́ dóó yá’át’ééhii yiłya’ahikaah nihichurchdi. Binají yidáneedlííhgo nihi ałdó nihee’oodlą biziil íídooleeł. Ániidí nisé’akees iinájí dóó diyin bina’ninjí bee bił bee dahozin. Jó adishní nihik’is daniidzin dóó bí ałdó danihinízin, tó biihílį́go bidziil tó niteel bichį́jigo nilį́.

Jó t́áá ałk’idą́ą́’ ákót’áó nanhidaneezt’ą́ą́ nihik’is bee bika’adiilwoł, dabidinidzin, dóó ayóó’abidóní. T’áá éí bániidzin akó nihik’is diyin k’ehjí dabidziil doo da’oodląą doo t’áá bee iiná ninití́jí.

Ałtsé banidzinígíí éí sodizindę́ę́’ bik’is dóó bilakee bidaneedlíígo dóó bighagi deeyikaa doo, dóó bina’idikid bee bił hané doo. Sodizindi dine’ aniidigo yá’adaaskaaígíí hadiníít’íí’ doo ázhá łají nihinaanish hólǫǫ ndi. Nihił hózhǫǫgo bighadi dadiniidaal Hasda’iiníilii biayóó’ó’óó’ní kw’é’í hólǫ́ danizin doo, dóó díí diné kot’áó bizhí diinį́į́go---áko díí diné baa’adahwiinitį́ la danidzin doo. Áko díí gíat’áó ayóó’ó’óó’ní dóó yá’át’ééh bidii níígo diné nihik’is hodoołeeł danizin doo, t’áá doo héílá adaatį́ nihił yá’eekaaígíí wiinidzin doo.

Naakii goné éí naanish baa didoot’aał. Diné biká’ana’alwojí —Díí aka’analwoígíí éí Jesus Christ Binaagha Akeedi Dayoolkaalgo Yanaazinígíí yeedadeeztą́. Éí binají nhihee oodla’ naasgo nooseeł dóó biziil yileeh. T’áá altsoh nihik’is díí aká’ana’alwó’ígíí yohodoołaał. Jó bishop dóó yiłnidaanishígíí ward council, éí diné naanish adeedee’aahii bideetį́ ndi nihik’is éí bił neelnishgo naanała’ diné bika’adiilwoł.

T’áá goné éí “diyin God bizaad yołtágo nooseeł doo.”11 Biká’aneelwó’go diyin God bizaad bił nizhóní dooleeł dóó binanitinígíí bee naniitin doo, dóó hané dóó saad nanitł’á’ígíí bee biká’aneelwo’ doo. T’áá akwiijí diyin God bizaad jołtágo binají nizhónígo hodoodloos łeh. Nihik’is nihighaandi bił aheeneekahgo binají nizhónígo nihitájí bił yá’aneejaah doo, tó ayóó at’éíi biihilį́goo nahalin bił aheeyiiká doo.

Nihik’is bee iiná łago andeedleehgo, nihí ałdo t́áá akwiitsaah, nihee iiná łago aneelyaah, nihik’is dóó nihilakee bee bił wí’diilní. Akó nihik’is bił bee hózin doo, doo t’áá sáhi yiidaał da, Diyin God éí nihik’idhójisdlííh ba’ iiníídlíí’go.12

Jó Solimoes dóó Negro ahiihiliigo Amazon River ayóó at’é dóó bidziil. Akó nihik’is bił Jesus Christ bisodizindí bił yiikágo nihi ałdó ayóó ániit’é dóó nihi dziil. Shich’ooní Rosana dóó shi baa aheeniidzin diné nihik’is daaslį́į́h dóó nihiká iijeehgo Diyin Jesus Christ bina’nitinjí dah diit’aazh la’í naahai yaadą́ą́’ t’áá nilee nihi keyahdi. Díí naas holzizhgo t’áádii nihik’is danilį́ nihiká anajahgo yá’át’ééhiijí yiit’aash.

T’áá kojí diyin yayadaaltį́’í bił bee da hozin, ak’is baa ahayaanii dóó nizhónígo diyin ḱehjí bił yiiká, aniidi tó nilin nahalingo, hoolaago iiná bich’į́ bił yiiká.13 Naaltsoos Mormon Wolyéhígíí biyídę́ę́’ Moroni nigha’iishjaan ayiilaah:

Bikeedę́ę́’ tó bee bidiilzííhgo, dóó Diyin Niłchį́ Diyinii baa haasyaago, bizhį́ bikaah daasdzoh akó diyin bizaad yeedaalnįįh doo, áko haźhógo diyin k’ehjí deeyikaah doo, dóó sódadilzingo Diyin Hasda’iiníilii yida’olíígo bee oodla’ yee deeyikaah doo.

“Áádóó ałahnidaadleeh doo dóó ch’iyaan bee hodilzinii, dóó iisizíínii bideití’ígíI baa yádajiłtį.”14

Shik’is diyin k’ehjí bá’nidaalnishígíí, shi iinishzingo éí t’áá aniiltsoh nihik’is hazhógo yá’át’ééh bidiinííh doo sodizindi nihił yá’áhikaahgo. Díí damóógo ha’iijaanshį́į́h nihik’is nizhónigo yá’át’ééh bidiinííhgo dóó biká’adiilwoł. T’áá doo nihinaanish nihá’alyaahígíí binéjí sooziní, nihik’is baa dooghal dóó yá’át’ééh didooniił. Háálá díí Diyin God ba’ałchiní danilį́ bilaadi ílį́. Díígí at’áó nihik’is baajeeniiba’go nihijéí ayóó’óó’ní biyį́go, Diyin bizhi binají nihi ká’adoolwoł. Áko nihik’is ayóó’íí’nó’níí’go, Diyin Hasda’iiníilii nihi naałáyiilaa’ígí’at’áó, nihik’is éí akaiilyeedí bee hólǫ́ ako’ diyin ḱehjí bidziil dóó bee bí’oodla’ hólǫǫ’ doo hoolaagoo. Nihitah keedah hot’į́į́ doo, Diyin God ba’ałchiní ayóó’ádaat’éíi, to’ doo dikǫǫzhgi dine’ nahazaan bikaadí ayóó nidzin, ayóó diyin bina’nitin bee biḱihojidoodlíí’. Ako’ inda nihik’is Diyin God ba’ałchini daniidlį́ danizindoo, áko doo t’áá sáhí yishaał danizin doo, da oodląąniijí atah nishlį́ danizin doo.15Shi éí adishní nihik’is Hasda’iiníilii yee dahozin doo t́áá bi bisodizindí. Áko bił yiikágo, tó nilį́ éí yáat’ééhii yichį́ nilį́nígíí áádi inda Diyin Jesus Christ bichį́ bigaan ąą’ít’éígo, dóó bizhé’í adidooniił, “Ni hoolaago iiná naadoolyeeł.”16

Diyin ayóó’á’nó’nígíat’áó, nihik’is ayóó’íí’nó’ní doo. Mormon nanitingo aní, “Ákogo shik’is doo shilakee ayóó ánihíínishníinii, ts’adá t’áá át’é adziil nihijéí bii’ hólónígíí bee aTaa’ bich’į́ sodadoołzin , áko díí ayóó’óó’ní nihiyi’ hadidoobį́į́ł, t’áá aanii biYé Jesus Christ yikéé’ naazínígíí yee yik’idajisdl’ę́ę; áko nidó’ Diyin God ba’ałchiní nílį́į doo; áko níyáago bígi ádaniit’ée doo, háálá t’áá át’ehígi át’áo deidiitsééł; áko díí chohoo’ínígíí nihí dooleeł, nihídó’ doo nihąąh chinígóó ánihidi’doolniił bí doo baah chinígi át’ao.”17 Díí t’áá anii ádishní, Diyin Jesus Christ bizhí binají, Amen