2011
Hledejme to dobré
březen 2011


Poselství Prvního předsednictva, březen 2011

Hledejme to dobré

Když jeden mladý manželský pár Svatých posledních dnů hledal nový dům, hovořili s potencionálními sousedy o čtvrti a o školách v této oblasti.

Jedna žena, s níž mluvili, jim o škole, kterou navštěvovaly její děti řekla: „Je to naprosto fantastická škola! Ředitel je úžasný a dobrý člověk; učitelé jsou vysoce kvalifikovaní, laskaví a přátelští. Jsem moc ráda, že naše děti mohou navštěvovat tuto úžasnou školu. Jistě se vám tu bude líbit!“

Další žena se o škole svých dětí vyjádřila takto: „Je to hrozná škola. Ředitel je pohroužený do sebe; učitelé jsou nekvalifikovaní, hrubí a nepřívětiví. Kdybych si mohla dovolit se přestěhovat, bez váhání bych to udělala!“

Zajímavé na tom bylo, že obě ženy hovořily o stejném řediteli, o stejných učitelích a o stejné škole.

Všimli jste si, že lidé obvykle dokáží najít to, co hledají? Když budete hledat usilovně, najdete téměř ve všech a ve všem jak to dobré, tak i to špatné. Lidé stejným způsobem posuzují Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů – již od jejího počátku. Ti, kteří hledají to dobré, najdou laskavý a soucitný lid – lid, který miluje Pána a touží Mu sloužit a žehnat svým bližním v jejich životě. Je však také pravdou, že ti, kteří hledají to špatné, určitě najdou to, co není úplně ideální.

Naneštěstí se to občas stává i mezi členy Církve. Tvořivost, důmyslnost a vytrvalost těch, kteří hledají důvody ke kritizování, nezná mezí. Zdá se, že se své zavilé zášti nedokáží vzepřít. Pomlouvají druhé a hledají na nich chyby. Hýčkají si své rány po celá desetiletí a využívají každé příležitosti, aby ostatní shazovali a ponižovali. Toto Pánu není příjemné, „nebo kdež jest závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé“. (Jakub 3:16.)

President George Q. Cannon (1827–1901) dobře poznal presidenta Brighama Younga (1801–1977), když byl jeho rádcem v Prvním předsednictvu a když spolu po mnoho let úzce spolupracovali jako členové Kvora Dvanácti apoštolů. Po smrti presidenta Younga si president Cannon do deníku napsal: „Nikdy jsem ve svém srdci, ani svými slovy nebo činy [Brighama Younga] nekritizoval ani jsem mu nevytýkal chyby v chování, v poskytnutých radách nebo v učení. To mi nyní činí radost. Vždy jsem myslel na to, že: pokud budu bratra Brighama kritizovat, vytýkat mu chyby nebo ho soudit, jak daleko mohu zajít; když s tím začnu, kde mám přestat? V tomto směru jsem si nevěřil. Věděl jsem, že odpadlictví je často následkem oddávání se duchu kritizování a hledání chyb. Jiní lidé, kteří mají více síly, moudrosti a zkušeností, než mám já, mohou udělat mnohé věci a uniknout následkům zla, ale já bych se toho neodvážil.“1

Mocné poselství presidenta Cannona je něčím, čemu bychom my, členové Církve, měli věnovat velkou pozornost. Slovo Boží nabádá následovníky Krista, aby byli čistotní, … pokojní, mírní, povolní, plní milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytectví. „Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.“ (Viz Jakub 3:17, 18.)

Máme na vybranou. Můžeme v druhých hledat to špatné. Nebo můžeme šířit pokoj a pracovat na tom, abychom druhým poskytovali porozumění, spravedlnost a odpuštění, po kterých sami tolik toužíme. Volba je na nás; neboť to, co budeme hledat, zajisté také nalezneme.

Odkaz

  1. George Q. Cannon, Journal, Jan. 17, 1878; pravopis modernizován.

Tisk