2011
Tej Cib Fim Ua tej Yam Zoo
May 2011


Tej Cib Fim Ua tej Yam Zoo

Tus Tswv txoj kev pab cov neeg uas xav tau kev pab yuav tsum muaj cov neeg uas vim yog lawv txoj kev hlub lwm tus neeg muab lawv tus kheej thiab lawv tej ntiag tug tshwj tseg rau Vajtswv thiab Nws txoj hauj lwm.

Kuv cov kwv tij thiab cov muam kuv lub ntsiab lus no yog kom hwm thiab ua koob tsheej nco txog tej yam uas tus Tswv tau ua thiab tseem tab tom ua kom pab cov neeg pluag hauv Nws cov me nyuam uas nyob hauv lub ntiaj teb no. Nws hlub Nws cov me nyuam uas xav tau kev pab thiab nws kuj hlub cov neeg uas xav pab lawv thiab. Thiab Nws tau npaj tej kev yuav foom koob hmoov rau cov uas xav tau kev pab thiab cov uas pab huv tib si.

Peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej hnov Nws cov me nyuam tej lus thov rau Nws thoob plaws lub ntiaj teb no kom tau mov noj, ris tsho hnav, thiab kom tau kev koob lawv tus kheej. Tej kev thov txog Nws zoo li no Nws yeej hnov txij thaum Nws muab txiv neej thiab poj niam tso rau hauv lub ntiaj teb no.

Nej hnov txog tej kev xav tau kev pab no, txawm yog nyob hauv nej koog zej zog los yog nyob thoob plaws lub ntiaj teb. Feem ntau, nej muaj siab xav pab heev. Thaum nej ntsib ib tug neeg uas nrhiav hauj lwm nyuaj, nej kuj muaj lub siab xav pab thiab. Nej muaj lub siab xav pab thaum nej mus xyuas ib tug poj ntsuam thiab pom tias nws tsis muaj khoom noj. Nej muaj lub siab xav pab thaum nej pom tej duab txog cov me nyuam uas quaj vim yog lawv lub tsev raug puas tsuaj los ntawm ib qho av qeeg los yog hluav taws kub.

Vim tus Tswv hnov tau lawv cov lus thov txog Nws thiab Nws paub txog nej txoj kev khuv leej lawm, Nws yeej los ib txwm npaj ib txoj kev rau Nws cov thwj tim pab lwm tus neeg. Vajtswv tau caw Nws cov me nyuam kom muab lawv lub sij hawm, lawv tej ntiag tug, thiab lawv tus kheej tshwj tseg thiab nrog Nws koom pab lwm tus neeg.

Qee zaum Vajtswv txoj kev pab lwm tus neeg no yog hu ua ua neej raws li kev tshwj tseg. Hos lwm lub caij, Nws txoj kev no yog hu ua txheej txheem koom siab. Niaj hnub nim no yog hu ua lub Koom Txoos txoj kev pab tib neeg.

Tej npe thiab tej kev khiav hauj lwm yeej hloov me ntsis kom phim tej yam uas cov neeg xav tau xav yuav. Txawm yog li ntawd los, tus Tswv txoj kev pab cov neeg uas xav tau kev pab yuav tsum muaj cov neeg uas vim yog lawv txoj kev hlub lwm tus neeg muab lawv tus kheej thiab lawv tej ntiag tug tshwj tseg rau Vajtswv thiab Nws txoj hauj lwm.

Vajtswv caw thiab txib kom peb koom Nws tej hauj lwm pab cov neeg uas xav tau kev pab. Peb khi lus hais tias peb yuav ua li ntawd thaum peb ua kev cai raus dej thiab nyob hauv Vajtswv tej tuam tsev dawb huv. Peb rov qab cog lus li qub thaum tej hnub Caiv thaum peb noj lub cim nco txog.

Hnub no kuv lub hom phiaj yog kom piav txog ob peb lub cib fim uas Vajtswv tau npaj rau peb kom thiaj pab lwm tus neeg. Kuv hais tsis tau txog tej no txhij txhua tam sim no. Kuv tsuas cia siab hais tias kuv yuav pab ntxiv dag zog rau nej kom nej thiaj pab tau lwm tus neeg raws li nej lub siab xav.

Muaj ib zaj nkauj hais txog tus Tswv txoj kev caw los pab no uas kuv tau hu txij thaum kuv yog ib tug me nyuam tub. Thaum kuv tseem me kuv nyiam lub suab nkauj ntau dua lub hwj chim ntawm cov lus. Kuv thov Vajtswv hais tias nej yuav hnov tau lub hwj chim ntawm cov lus nkauj no hnub no. Cia peb mloog cov lus ntawd dua ib zaug:

Hnub no kuv puas tau ua ib yam zoo hauv lub ntiaj teb no?

Kuv puas tau pab leej twg uas xav tau kev pab?

Kuv puas tau ua rau cov neeg tu siab muaj kev zoo siab?

Yog tias tsis tau, ces kuv tau poob qab.

Kuv puas tau pab kom leej twg tej nra haj yam sib

Vim kuv muaj lub siab xav pab?

Puas tau pab cov neeg mob thiab cov neeg sab ua neej nyob?

Thaum lawv xav tau kuv txoj kev pab kuv puas tau nyob ntawd?

Ces sawv los thiab ua ib yam zoo dua

Qhov uas ua npau suav txog nej lub tsev saum ntuj.

Kev ua zoo ua rau yus zoo siab, ua rau yus xyiv fab,

Ib txoj koob hmoov ntawm kev hlub.1

Tus Tswv ib sij xa xov rau peb kom peb sawv los pab. Tej zaum yog thaum peb muaj lub siab xav khuv leej ib tug neeg uas xav tau kev pab. Tej zaum ib tug txiv tsev yuav xav li no thaum nws pom nws tus me nyuam ntog thiab txhuam nws lub hauv caug. Tej zaum ib tug niam tsev yuav xav li no thaum nws hnov nws ib tug me nyuam qw ntshai thaum hmo ntuj. Los yog tej zaum ib tug tub hluas los yog ntxhais hluas muaj kev khuv leej rau lwm tus neeg uas tu siab los yog ntshai nyob tom tsev kawm ntawv.

Peb txhua tus tau muaj ib lub siab xav hlub tshua lwm tus neeg uas peb yeej tsis paub hlo li. Piv xam hais tias thaum nej hnov xov xwm hais txog qhov av qeeg hauv tus dej hiav txwv Pacific uas ua rau tej twv dej hiav txwv nplawm teb chaws Nyij Pooj, nej puav leej muaj kev khuv leej thiab kev txhawj xeeb txog cov neeg uas raug mob.

Nej coob tug kuj hlub tshua cov neeg uas raug dej nyab hauv Queensland, Austalias. Feem ntau tej xov xwm kwv yees qhia saib pes tsawg tus neeg xav tau kev pab. Tiam sis nej coob tug paub hais tias cov neeg raug mob npaum li cas. Kam ntau tshaj 1500 tus mej zeej ntawm lub Koom Txoos hauv Austalias tau tuaj mus pab thiab nplij lawv siab.

Lawv muab qhov uas lawv xav pab hloov uas qhov uas lawv sawv kev mus pab raws li lawv tej kev khi lus tseg. Kuv tau pom tej koob hmoov uas los rau tus neeg uas xav tau kev pab thiab txais qhov kev pab ntawd, thiab tus neeg uas siv lub cib fim mus pab lwm tus neeg huv tib si.

Cov niam txiv txawj ntse pom tej cib fim pab lwm tus neeg ua ib txoj kev coj koob hmoov rau lawv cov tub thiab cov ntxhais lub neej. Tsis ntev tas los no, peb tug me nyuam tau nqa ib pluag mov tuaj pub rau kuv tsev neeg. Peb tug me nyuam ntawd niam thiab txiv paub tias kuv tsev neeg xav tau kev pab, thiab muab lub cib fim rau nkawd cov me nyuam pab peb.

Ob niam txiv ntawd tau foom koob hmoov rau kuv tsev neeg vim yog lawv txoj kev pab ntawd. Vim yog nkawd cia nkawd cov me nyuam pab, tej koob hmoov uas nkawd txais no kuj txuas mus rau nkawd cov me nyuam xeeb ntxwv thiab. Thaum cov me nyuam ncaim kuv lub tsev mus, lawv luag nyav thiab qhov ntawd ua rau kuv xav tias yuav muaj li kuv hais tiag. Thaum lawv muaj me nyuam, lawv yuav qhia lawv cov me nyuam txog qhov kev xyiv fab uas lawv muaj thaum lawv pab tus Tswv. Thaum kuv tseem me, kuv nco txog qhov uas txaus siab heev thaum kuv ua raws li kuv txiv hais thiab pab dob nroj rau peb ib tug neeg zej zog. Thaum twg leej twg caw kuv los pab, kuv nco qab txog thiab ntseeg zaj nkauj hais tias, “Txoj Hauj Lwm Zoo Kawg Nkaus, kuv tus Vajtswv, kuv tus Vaj Ntxwv.”2

Kuv paub hais tias cov lus nkauj ntawd yog sau kom ua tau piv txwv rau qhov kev zoo siab uas los ntawm txoj kev teev tiam tus Tswv thaum Hnub Caiv. Tiam sis cov me nyuam uas pab peb ntawd muaj kev zoo siab ua tus Tswv tej hauj lwm txawm tias tsis yog hnub caiv. Thiab lawv niam txiv tau pom ib lub cib fim ua zoo rau lwm tus neeg thiab faib qhov kev xyiv fab ib tiam dhau ib tiam mus.

Tus Tswv txoj kev saib xyuas cov neeg txom nyem kuj muab dua ib lub cib fim rau niam txiv foom koob hmoov rau lawv cov me nyuam. Muaj ib hnub Caiv kuv pom qhov no hauv lub tsev teev ntuj. Muaj ib tug me nyuam cev lub hnab nyiaj pub rau tus npis sov thaum tus me nyuam tub nkag chav teev ntuj ua ntej txoj kev sib ntsib noj lub cim nco txog.

Kuv paub tus me nyuam tub ntawd thiab nws tsev neeg. Nws tsev neeg tau kawm txog ib tug neeg hauv lawv pawg ntseeg uas txom nyem. Tus txiv tsev tau qhia tus me nyuam ntawd li ntawd thaum nws muab nyiaj pub ib nyuag loj zog ntim rau hauv lub hnab ntawv nws hais tias: “Peb tau yoo mov thiab thov Vajtswv pab cov neeg pluag lawm. Thov muab lub hnab ntawv no cev rau tus npis sov. Kuv paub hais tias nws yuav muab cov nyiaj no pub rau lawv cov uas xav tau kev pab ntau dua peb.”

Hnub Caiv ntawd tus me nyuam tub ntawd yuav tsis nco qab hais tias nws tshaib plab li, nws yuav nco ntsoov hais tias nws lub siab sov so. Kuv paub thaum nws luag nyav thiab tuav raws lub hnab ntawv hais tias nws zoo siab uas nws txiv tso siab rau nws nqa cov nyiaj mus pab cov neeg txom nyem. Nws yuav nco ntsoov hnub ntawd thaum nws ua ib tug dis kas, thiab tej zaum tas mus li.

Kuv pom qhov kev zoo siab ntawd hauv cov neeg uas tau sawv cev rau tus Tswv pab ib co neeg hauv lub xeev Idaho ntau xyoo dhau los. Teton qhov chaw tauv dej tau tawg thaum hnub Saturday, lub Rau Hli Ntuj hnub tim 5, 1976. Kaum ib tug neeg raug tuag. Coob tug neeg yuav tsum ncaim lawv tej vaj tse sai. Qee lub tsev raug dej nyab tshoob mus. Thiab ntau lub tsev raug puas tsuaj npaum li tias yuav tsum muaj kev pab ntau kom cov neeg thiaj rov qab nyob tau haud.

Cov neeg uas hnov txog qhov kev txom nyem no kuj mauj kev hlub tshua rau cov neeg no thiab xav pab lawv. Cov neeg zej zog, cov npis sov, lub Koom Haum Niam Tsev cov thawj tswj hwm, lwm cov thawj coj, cov neeg qhia tom tsev, thiab cov saib xyuas tom tsev tau tso lawv tej tsev thiab tej hauj lwm tseg kom thiaj mus pab tau lwm tus neeg tu lawv tej tsev uas raug dej nyab.

Muaj ib khub niam txiv uas tau mus yos teb chaws thiab rov qab los rau lub zos Rexburg tom qab qhov dej nyab ntawd. Nkawd tsis mus xyuas nkawd lub tsev. Tiam sis, nkawd mus nrhiav kom tau nkawd tus npis sov thiab noog saib nkawd yuav pab tau li cas. Tus npis sov hais kom nkawd mus pab ib tse neeg uas xav tau kev pab.

Tom qab ob peb hnub nkawd mus xyuas kawd lub tsev. Nkawd lub tsev twb raug dej nyab tshoob mus lawm. Nkawd rov qab mus ntsib tug npis sov thiab noog hais tias, “Nim no, koj xav kom wb pab li cas?”

Txawm tias nej nyob qhov twg los xij, nej pom tau qhov uas muaj lub siab xav pab hloov ua qhov pab tiag. Tej zaum yuav tsis yog pab vim yog muaj kev puas tsuaj li cas. Kuv tau pom qhov no hauv ib pawg pov thawj hwj uas muaj ib tug neeg uas sawv thiab piav txog ib tug txiv neej los yog ib tug poj niam uas xav tau ib lub cib fim ua hauj lwm koob lawv tus kheej los yog lawv tsev neeg. Kuv pom tau tias cov neeg hauv hoob ntawd muaj lub siab xav pab, tiam sis ib txhia kuj tau qhia txog ob peb tug neeg uas paub cov chaw uas ntiav neeg.

Qhov uas muaj los hauv pawg pov thawj hwj ntawd thiab qhov uas muaj los pab tej tsev neeg uas raug dej nyab hauv Idaho yeej qhia txog tus Tswv txoj kev pab cov neeg txom nyem kom lawv thiaj rov qab saib xyuas thiab tu lawv tus kheej tau dua. Peb muaj lub siab xav pab thiab peb paub hais tias peb yuav tsum ua li cas pab raws li tus Tswv lub siab xav.

Xyoo no peb ua koob tsheej nco txog xyoo thib 75 txij thaum lub Koom Txoos tau tsim lub Koom Txoos txoj Kev Pab Tib Neeg. Tau pib muaj txoj kev pab no kom thiaj pab tau cov neeg uas poob hauj lwm, poob daim teb qoob loo, thiab poob tsev thaum lub caij hu ua “Kev Txom Nyem Loj.”

Peb Leej Txiv Saum Ntuj cov me nyuam tej kev xav tau kev pab rov qab muaj hauv peb lub caij nyoog no thiab yeej yuav muaj ntxiv yav tom ntej thiab. Tej ntsiab cai ntawm lub Koom Txoos txoj Kev Pab Tib Neeg tsis yog rau lub caij nyoog no los yog ib qho chaw nkaus xwb. Yeej yog rau txhua lub caij nyoog thiab txhua qhov chaw.

Tej ntsiab cai no yog los ntawm sab ntsuj plig los thiab nyob mus ib txhis. Vim yog qhov ntawd, thaum peb to taub tej ntsiab cai no thiab cia tej no nkag hauv peb lub siab lub ntsws, peb yuav pom tau thiab siv tau tej cib fim uas muaj los rau peb pab lwm tus neeg.

Nram qab no yog ob peb txoj ntsiab cai uas tau coj kuv kev thaum kuv xav pab raws li tus Tswv txoj kev thiab thaum lwm tus neeg tau pab kuv.

Qhov thib ib, sawv daws haj yam zoo siab thiab saib lawv tus kheej rau nqi zoo dua thaum lawv koob tau lawv tus kheej thiab lawv tsev neeg ua ntej tso, lawv mam li cev tes mus pab lwm tus neeg. Kuv yeej zoo siab ua tsaug rau cov neeg uas tau pab kuv. Kuv kuj zoo siab tau ntau xyoo no rau lawv cov uas tau pab kuv vam khom kuv tus kheej. Thiab kuv kuj zoo siab ua tsaug rau lawv cov uas qhia kuv siv kuv cov nyiaj seem pab lwm tus neeg.

Kuv tau kawm hais tias yog tias kuv yuav muaj nyiaj seem, kuv yuav tsum siv nyiaj tsawg dua cov nyiaj kuv khwv tau. Vim kuv muaj qhov nyiaj seem ntawd kuv kawm paub tias qhov uas peb muab pub rau lwm tus neeg yeej zoo dua qhov uas txais dab tsi ntawm lwm tus. Twb yog rau qhov uas thaum peb pab lwm tus neeg raws li tus Tswv qhia tseg, Nws pab foom koob hmoov rau peb.

Thawj Tswj Hwm Marion G. Romney hais txog kev pab tib neeg hais tias, “Nej yeej yuav muab tsis tau pub rau lwm tus neeg es thaum kawg yuav pluag” Ces nws hais nws tus thawj tswj hwm ntawm nws qhov chaw tshaj tawm txoj moo zoo cov lus, Melvin J. Ballard, hais tias: “Ib tug neeg twg yuav muab tsis tau ib txhais khob cij pub rau tus Tswv es tus Tswv tsis muab ib pob khob cij rov qab ntxiv rau nws.”3

Hauv kuv lub neej mas kuv pom tias qhov no muaj tseeb tiag. Thaum kuv ua siab dawb pub pab rau Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam, ces Nws kuj ua siab dawb paug rau kuv ib yam.

Muaj dua ib txoj ntsiab cai ntawm txoj moo zoo uas tau coj kuv kev uas yog lub hwj chim thiab txoj koob hmoov ntawm kev nrog lwm tus neeg koom tes pab. Thaum peb sib koom tes pab cov neeg uas xav tau kev pab, tus Tswv muab peb tej siab khi ua ib ke. Thawj Tswj Hwm J. Reuben Clark Jr. hais lis no hais tias: “Qhov kev pub pab ntawd … tej zaum ua rau kuv xav hais tias kuv nrog lwm tus neeg sib koom siab sib koom tes ua hauj lwm pab cov neeg txom nyem.”4

Qhov uas nrog lwm tus neeg sib koom siab kuj muaj tseeb rau tus neeg txais kev pab thiab. Muaj ib tug neeg uas nrog kuv mus kaus av nkos tawm ntawm nws lub tsev uas raug dej nyab thiab nws nrog kuv koom siab txog niaj hnub nim no. Thiab nws kuj saib tau nws tus kheej rau nqi vim nws tau ua ntau yam pab nws tus kheej thiab nws tsev neeg. Yog tias wb nyias tau ua nyias hauj lwm ces wb ob leeg yuav xiam ib txoj koob hmoov ntawm tus ntsuj plig tib si.

Ces muaj ib txoj ntsiab cai thib peb uas pab kuv pab lwm tus neeg: Caw koj tsev neeg los pab khiav tej hauj lwm pab lwm tus neeg no kom lawv thiaj kawm tau txoj kev uas ib leeg hlub ib leeg thaum lawv pab lwm tus neeg. Nej cov tub thiab cov ntxhais uas nrog nej ua hauj lwm pab lwm tus neeg txom nyem yuav muaj lub siab xav sib pab thaum lawv ib tug twg xav tau kev pab.

Txoj ntsiab cai thib plaub ntawm lub Koom Txoos txoj Kev Pab Tib Neeg kuv tau kawm thaum kuv ua ib tug npis sov. Kuv kawm thaum kuv ua raws li cov vaj lug kub hais thiab nrhiav kom tau cov neeg pluag. Twb yog tus npis sov lub luag hauj lwm kom nrhiav tau thiab pab cov neeg uas tseem xav tau kev pab tom qab lawv ua txhua yam uas lawv thiab lawv tsev neeg ua tau. Kuv pom tias tus Tswv xa tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv kom pab yus “nrhiav thiab nrhiav tau”5 thaum saib xyuas thiab pab cov neeg pluag ib yam li thaum nrhiav kom tau qhov tseeb. Tiam sis kuv kuj tau kawm hais tias yuav tsum thov lub Koom Haum Niam Tsev tus thawj tswj hwm los pab nrhaiv thiab. Tej zaum nws yuav txais kev tshwm sim ua ntej koj txais.

Nej ib txhia yuav xav tau tej kev tshoov siab ntawd nyob rau lub sij hawm tom ntej. Kom thiaj ua koob tsheej nco txog xyoo thib 75 txij thaum txhim tsa lub Koom Txoos txoj kev pab tib neeg, cov mej zeej nyob thoob plaws lub ntiaj teb yuav koom ua ib hnub pab lwm tus neeg. Cov thawj coj thiab cov mej zeej yuav thov kom tau kev tshwm sim tshoov lawv tej siab ntsws thaum lawv npaj tej kev pab no.

Kuv xav pab qhia peb lub tswv yim rau nej siv thaum nej npaj pab lwm tus neeg.

Qhov thib ib, npaj nej tus kheej rau ntawm sab ntsuj plig. Tsuas yog tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj thiaj ua kom nej pom tau lub hom phiaj ntawd txoj kev pab lwm tus neeg ua qhov koob hmoov ntawm sab ntsuj pliag thiab cev nqaij daim tawv rau peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam lub neej.

Qhov thib ob, ces mus pab ib tug neeg twg hauv lub nceeg vaj los sis hauv lub koog zej zog uas xav tau nej txoj kev pab es lawv txoj kev xav tau ntawd yuav tshoov cov neeg uas xav pab lub siab lub ntsws. Cov neeg uas nej pab yuav pom tias nej hlub lawv. Tej zaum ua li zaj nkauj hais, qhov kev pab no yuav ua rau lawv zoo siab xwb, es ho pab tsis tau lawv lub cev nqaij daim tawv.

Qhov kawg ces nrhiav kev pab ntawm tsev neeg, tej pawg pov thawj, cov koom haum pab, thiab cov neeg uas nej paub hauv nej lub zos. Yuav muaj txoj kev sib koom siab vim nej txoj kev pab rau lwm tus neeg. Thiab txoj kev sib koom siab no hauv tsev neeg, hauv lub Koom Txoos, thiab hauv nej lub zos yuav loj hlob tuaj thiab nyob ntev mus.

Nov yog ib lub sij hawm rau kuv ua nej tsaug ntau ntau. Vim nej tau pab tus Tswv, kuv tau ntsib cov neeg uas nej tau pab no thoob plaws ntiaj teb, lawv ua nej tsaug.

Nej tau txhawb nqa lawv thaum nej pab raws li tus Tswv txoj kev pab. Nej thiab tus Cawm Seej cov thwj tim uas zoo li nej uas tau pab lwm tus neeg, cov neeg uas nej tau pab ntawd ho tau ua nej tsaug rau kuv lawm.

Cov neeg uas tau nrog nej ua hauj lwm ua ke los kuj ua nej tsaug thiab. Kuv nco tau tias muaj ib zaug kuv sawv ntawm Thawj Tswj Hwm Ezra Taft Benson ib sab. Wb tau sib tham txog kev pab lwm tus neeg hauv tus Tswv lub Koom Txoos. Nws ua rau kuv xav tsis thoob li thaum nws cia li hais tias, “Kuv nyiam qhov hauj lwm no heev li, thiab yeej yog kev ua hauj lwm tiag tiag!”

Sawv cev rau tus Tswv, kuv ua tsaug rau tej hauj lwm uas nej tau ua pab rau peb Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej cov me nyuam. Nws paub nej zoo thiab Nws pom nej tej kev sib zog, kev rau siab thiab kev txi. Kuv thov Vajtswv kom Nws foom koob hmoov rau nej kom nej pom tau qhov zoo tuaj ntawm cov neeg uas nej tau pab rau tus Tswv lawm.

Kuv paub hais tias Vajtswv uas yog Leej Txiv muaj sia nyob thiab hnov peb tej lus thov. Kuv paub hais tias Yexus yog tus Khetos. Nej thiab cov neeg uas nej tau pab yuav muaj kev dawb huv thiab kev ntxiv dag zog thaum nej pab lwm tus ntxiv mus thiab ceev Nws tej lus txib. Nej yeej paub li kuv paub, tias los ntawm lub hwj chim ntawm tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv, ces Yauxej Xamiv yog Vajtswv tus yaj saub uas tau muab lub Koom Txoos uas muaj tseeb thiab muaj nyob tam sim no txum tim rov qab los. Kuv ua tim khawv hais tias Thomas S. Monson yog Vajtswv tus yaj saub uas muaj sia nyob. Nws yog ib tug yam ntxwv zoo txog qhov uas Vajtswv tau ua: tawm mus ua tej yam hauj lwm zoo. Kuv thov kom peb yuav ua raws li tej cib fim uas peb muaj “es txhawb nqa tej tes uas qaug zog lawm, thiab ntxiv dag ntxiv zog rau txhais ceg uas qaug tas.”6 Los ntawm Yexus Khetos lub npe dawb ceev, amees.

Luam