2012
Péče a služba prostřednictvím navštěvujícího učení
ledna 2012


Poselství navštěvujících učitelek, leden 2012

Péče a služba prostřednictvím navštěvujícího učení

Prostudujte si tento materiál, a jak to bude vhodné, diskutujte o něm se sestrami, které navštěvujete. Použijte uvedené otázky k tomu, abyste své sestry posílily a abyste učinily Pomocné sdružení aktivní součástí svého života.

Víra • Rodina • Služba

President Henry B. Eyring, první rádce v Prvním předsednictvu učil: „Pravá láska… [znamená] mnohem více než jen projev laskavosti. Pravá láska se rodí z víry v Pána Ježíše Krista a je důsledkem Jeho Usmíření.“1 Pro sestry z Pomocného sdružení může navštěvující učení představovat pravou láskou v akci – důležitý způsob, jak používat víru ve Spasitele.

Prostřednictvím navštěvujícího učení poskytujeme péči tím, že jsme v kontaktu s každou sestrou, dělíme se o poselství evangelia a snažíme se poznat její potřeby nebo potřeby její rodiny. Julie B. Becková, generální presidentka Pomocného sdružení, prohlásila: „Když se zaměřujeme na lidi a ne na procenta, navštěvující učení se stává dílem Páně. Navštěvující učení není ve skutečnosti nikdy hotové. Je to spíše způsob života než úkol. Věrná služba v navštěvujícím učení je důkazem našeho učednictví.“2

Když poskytujeme neustálou péči, která je inspirovaná modlitbou, učíme se, jak nejlépe sloužit každé sestře a její rodině a jak uspokojit jejich potřeby. Služba může mít mnoho podob – někdy jde o něco velkého, jindy o něco menšího. President Thomas S. Monson učil: „Často jsou k pozvednutí a požehnání druhého člověka zapotřebí jen malé skutky služby – dotaz, jak se má jeho rodina; pár povzbudivých slov; upřímná pochvala; malý lístek s poděkováním; krátký telefonát. Pokud si všímáme okolí a vnímáme ho a pokud jednáme na základě nabádání, která k nám přicházejí, můžeme vykonat mnoho dobra.… Ohromná armáda navštěvujících učitelek Pomocného sdružení vykonává bezpočet skutků služby.“3

Z písem

Jan 13:15, 34–35; 21:15; Mosiáš 2:17; Nauka a smlouvy 81:5; Mojžíš 1:39

Z naší historie

V roce 1843 byli členové Církve v Nauvoo v Illinois rozděleni do čtyř sborů. V červenci téhož roku vedoucí Pomocného sdružení ustanovily navštěvující výbor sestávající ze čtyř sester pro každý sbor. K zodpovědnostem navštěvujícího výboru patřilo určování potřeb a výběr dobrovolných příspěvků. Pomocné sdružení používalo tyto příspěvky k zaopatření potřebných.4

Ačkoli navštěvující učitelky dnes již dobrovolné příspěvky nevybírají, jsou stále ještě zodpovědné za určování potřeb – duchovních i časných – a za to, aby pracovaly na uspokojení těchto potřeb. Eliza R. Snowová (1804–1887), druhá generální presidentka Pomocného sdružení, řekla: „Učitelka… by zcela jistě měla mít tolik Ducha Páně, aby, když vstoupí do něčího domova, dokázala poznat, na jakého ducha tam narazila. … Proste Boha a Ducha Svatého, abyste obdržely [Ducha], abyste byly schopny rozpoznat onoho ducha, který v dané rodině panuje,… a abyste mohly na základě pocitů pronést slova pokoje a útěchy, a když zjistíte, že je nějaké sestře zima, přitiskněte si ji na hruď, jako byste přitiskly dítě na hruď, a zahřejte [ji].“5

Odkazy

  1. Henry B. Eyring, „Trvalý odkaz Pomocného sdružení“, Liahona, listopad 2009, 121–125.

  2. Julie B. Becková, „Pomocné sdružení – posvátné dílo“, Liahona, listopad 2009, 110.

  3. Thomas S. Monson, „Tři cíle, které vás povedou“, Liahona, listopad 2007, 118–121.

  4. Viz Daughters in My Kingdom: The History and Work of Relief Society (2011), 105.

  5. Eliza R. Snow, Daughters in My Kingdom, 108.

Co mohu dělat?

  1. Co dělám pro to, abych svým sestrám pomohla pocítit, že jsem jejich přítelkyně, která je má ráda a má o ně starost?

  2. Jak se mohu zlepšit v tom, jak opatruji druhé a jak se o ně starám?