2013
Nws Twb Sawv Lawm
April 2013


Thawj Pawg Thawj Tswj Hwm tsab Xov, Plaub Hlis Ntuj 2013

Nws Twb Sawv Lawm

Daim Duab
Thawj Tswj Hwm Henry B. Eyring

Ib zaj lus tim khawv txog qhov tseeb ntawm Yexus Khetos txoj Kev Sawv Rov Los yog ib lub hauv paus ntawm kev cia siab thiab kev ntxeem mus tom ntej. Thiab yeej ua tau li no rau Vajtswv ib tug me nyuam twg. Thaum lub Rau Hli Ntuj xyoo 1969, kuv niam tau tso lub neej no tseg, thiab txij thaum ntawd tau muaj ntau xyoo, thiab yuav muaj ntau ntxiv mus txog thaum kuv rov qab ntsib nws.

Qhov uas kuv tu siab vim yog kuv niam wb sib ncaim rau ib ntu los pauv mus ua kev zoo siab. Yeej yog ntau tshaj qhov uas cia siab tias yuav rov qab sib ntsib dua ib zaug ntxiv. Vim tus Tswv tau muab ntau yam tshwm sim los dhau ntawm Nws cov yaj saub thiab vim tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv tau ua tim khawv pom zoo rau qhov tseeb txog txoj Kev Sawv Rov Los rau kuv, kuv pom tau hauv kuv lub paj hlwb saib yuav zoo li cas thaum peb rov qab ntsib cov neeg uas peb hlub uas tau sawv rov los thiab txais tej cev dawb huv lawm.

“Cov no yog lawv cov uas yuav sawv tawm los hauv cov neeg ncaj ncees txoj kev sawv rov los. …

“Cov no yog lawv cov uas muaj npe sau tseg hauv lub ntuj ceeb tsheej, qhov chaw uas Vajtswv thiab Khetos yog ob tug txiav txim rau tib neeg sawv daws.

“Cov no yog lawv cov uas yog cov neeg ncaj ncees uas rais los mus ua neeg zoo tag nrho dhau ntawm Yexus tus tus cev lus rau txoj kev khi lus tshiab, nws yog tus uas tau theej txhoj zoo tag nrho thaum nws txo nws roj nws ntshav” (D&C 76:65, 68–69).

Vim Yexus Khetos kov yeej txoj kev tuag, tag nrho cov me nyuam ntawm Leej Txiv Saum Ntuj Ceeb Tsheej uas yug los rau hauv lub ntiaj teb yuav sawv rov los muaj ib lub cev uas yuav tsis txawj tuag mus ib txhis li. Ces kuv zaj lus tim khawv thiab nej cov lus tim khawv hais txog qhov tseeb zoo kawg yuav daws tau qhov mob siab uas muaj vim yog peb ib tug kwv tij neej tsa los yog peb ib tug phooj ywg tso peb tseg es muab qhov kev tu siab ntawd pauv mus ua kev zoo siab tos ntsoov hnub rov qab sib ntsib thiab ua ib lub siab xav npaj rau hnub ntawd.

Tus Tswv tau muab lub txiaj ntsim ntawm txoj kev sawv rov los pub rau peb txhua tus, es vim yog li ntawd peb tej ntsuj plig thiaj yuav nyob hauv tej lub cev uas zoo tag nrho (saib Alma 11:42–44). Kuv niam yuav yog ib tug neeg hluas thiab ci ntsa iab, es tsis muaj tej cim uas qhia tias nws laus lawm los yog tau raug txom nyem ntau npaum li cas ntxiv li lawm. Qhov ntawd yuav los rau nws thiab rau peb ua ib lub txiaj ntsim.

Tiam sis peb cov uas muaj lub siab xav nrog nws nyob mus ib txhis li yuav tsum xaiv ua tej yam uas yuav cia peb tsim nyog nrog nws koom nyob ua ke, ua neej nyob rau ntawm qhov chaw uas Leej Txiv thiab Nws Tib Leeg Tub uas tau sawv rov los nyob muaj yeeb koob. Qhov chaw ntawd yog tib qho chaw uas tsev neeg nyob tau mus ib txhis li. Ib zaj lus tim khawv hais txog qhov tseeb ntawd tau ua rau kuv haj yam txiav txim siab kom kuv thiab cov neeg uas kuv hlub ua neeg tsim nyog nkag mus rau hauv lub nceeg vaj xilethi-aus dhau los ntawm Yexus Khetos txoj Kev Theej Txhoj kev pab hauv peb lub neej (saib D&C 76:70).

Tus Tswv muaj ib qho kev coj rau peb txoj kev nrhiav kom tau lub neej nyob mus ib txhis li nyob ntawm ob zaj lus thov Vajtswv rau lub cim nco txog uas pab kuv thiab pab tau nej thiab. Ob zaj lus ntawd caw peb rov qab khi cov lus uas peb khi thaum peb ua kev cai raus dej tshiab hauv txhua txoj kev sib ntsib noj lub cim nco txog.

Peb cog lus tias peb yeej yuav nco qab ntsoov tus Cawm Seej. Cov cim ntawm Yexus txoj kev txi pab peb saib tau tus nqi loj uas nws them kom kov yeej txoj kev tuag rau nqi, muaj kev hlub tshua rau peb, thiab zam txim rau peb yog tias peb yuav xaiv los hloov siab lees txim.

Peb cog lus kom ceev Nws tej lus txib. Qhov uas peb nyeem cov vaj lug kub thiab cov yaj saub cov lus thiab mloog cov lus hais hauv peb tej kev sib ntsib noj lub cim nco txog pab peb nco txog peb cov lus khi tseg kom ua li ntawd. Tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv pab peb nco qab txog tej lus txib tseem ceeb tshaj uas peb yuav tsum ceev rau ib hnub twg.

Nyob hauv ob zaj lus thov Vajtswv rau lub cim nco txog, Vajtswv cog lus tias Nws yuav xa tus Vaj Ntsuj Plig Dawb Huv los nrog peb nyob nraim (saib Moroni 4:3; 5:2; D&C 20:77, 79). Kuv pom tau tias thaum lub sij hawm ntawd Vajtswv xam phaj tau kuv. Vajtswv ua rau kuv paub hais tias kuv tau ua tej yam dab tsi uas ua rau nws zoo siab, thiab saib kuv yuav tsum hloov siab lees txim li cas, thiab tej npe thiab tej tug neeg uas Nws xav kom kuv sawv cev rau Nws mus pab.

Tau ntau xyoo los lawm, qhov uas pheej muaj li ntawd tau muab kev cia siab pauv mus ua tej kev siab hlub thiab qhov paub tseeb hais tias kuv txais tau kev hlub tshua thiab kev zam txim vim yog tus Cawm Seej txoj Kev Theej Txhoj thiab Kev Sawv Rov Los.

Kuv ua tim khawv tias Yexus yog tus Khetos uas sawv rov los, peb tus Cawm Seej, thiab peb tus yam ntxwv zoo tshaj plaws thiab tus uas yuav coj peb mus rau lub neej nyob mus ib txhis li.

Qhia los ntawm tsab Xov No

Peb yuav tsum “muab tag nrho tej vaj lug kub coj los piv rau peb, es kom nws thiaj muaj nqis rau peb thiab peb thiaj kawm tau” (1 Nifais 19:23). Sim xav saib puas tsim nyog nyeem ob zaj lus thov Vajtswv foom koob hmoov rau lub cim nco txog, uas muaj nyob hauv Doctrine and Covenants 20:76–79. Tom qab nyeem Thawj Tswj Hwm Eyring cov lus qhia txog ob zaj lus thov Vajtswv foom koob hmoov rau lub cim nco txog, tej zaum koj yuav xav caw lawv cov uas koj tab tom qhia los xav txog saib ob zaj lus thov Vajtswv no yuav ua li cas coj lawv lub neej thiab pab lawv rov qab mus nrog Leej Txiv Saum Ntuj thiab Yexus Khetos nyob ua ke dua ib zaug ntxiv.

Luam