Nastolte Sion
Starší Gerrit W. Gong
Kvorum Dvanácti apoštolů
Jakožto Svatí posledních dnů, kteří jsou požehnáni znovuzřízeným evangeliem, jsme povoláni posilovat Církev a budovat Sion.
OBRÁZEK MAPY: GETTY IMAGES
V průběhu historie se Pánův lid snažil vytvořit společenství založené na evangeliu, kde by Pán mohl přebývat. Abychom se takovým společenstvím Svatých stali, musíme se naučit posvětit a sjednotit v srdci a v mysli, jednat spravedlivě bez sporů a svárů a přebývat ve spravedlivosti, aniž bychom mezi sebou měli nějaké chudé (viz Mojžíš 7:18).
Například poté co John a Maria Linfordovi v roce 1842 v anglickém Graveley vstoupili do Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, se John stal presidentem místní odbočky. Příbuzní a přátelé ale nesdíleli radost, kterou Linfordovi ve Znovuzřízení nacházeli. Když Johna nedokázali přesvědčit, aby se svého nového náboženství vzdal, chtěli ho „k tomu přimět vyhladověním“ tím, že bojkotovali jeho obuvnickou dílnu.
V roce 1856 získali John a Maria díky Stálému vystěhovaleckému fondu možnost přistěhovat se do údolí Solného jezera. Připluli do New Yorku se svými třemi syny. Odtud cestovali do Iowa City ve státě Iowa, odkud v červenci 1856 vyrazili s výpravou s ručními vozíky Jamese G. Willieho, kterou postihl nešťastný osud.
Brzy ráno 21. října, poblíž řeky Sweetwater ve Wyomingu, pronesl John svá poslední slova.
„Jsem rád, že jsme vyrazili,“ odpověděl Marii, když se ho zeptala, zda nelituje toho, že opustili Anglii. „Nedožiji se příchodu do Salt Lake, ale ty a chlapci ano, a já nelituji ničeho, čím jsme prošli, jestliže naši chlapci budou moci vyrůstat a vychovávat svou rodinu v Sionu.“1
Co je to Sion?
Jen málo témat, kromě narození Pána Ježíše Krista, přinášelo dávným i novodobým prorokům a Svatým větší povzbuzení než shromažďování domu Izraele a budování Sionu v posledních dnech v rámci přípravy na Spasitelův Druhý příchod.2
Proč je Sion pro Svaté posledních dnů tak důležitý – tehdy i nyní, kdekoli se Pánův lid nachází?
Starší Bruce R. McConkie (1915–1985) z Kvora Dvanácti apoštolů uvedl: „Ode dnů Adama až po současnost – kdykoli měl Pán svůj lid; kdykoli zde byli ti, kteří naslouchali Jeho hlasu a dodržovali Jeho přikázání; kdykoli Mu Svatí sloužili s celým úmyslem srdce – tu byl Sion.“3
Společenství Sionu je popisováno v písmech. Enoch, prorok veliké víry v Noémově době, „postavil město, jež bylo nazváno Město Svatosti, a to Sion“ (Mojžíš 7:19). Pán v něm přebýval se svým lidem a žehnal jemu i jeho zemi (viz Mojžíš 7:16–18). Enochovi řekl: „Viz, já jsem Bůh; Muž Svatosti je jméno mé.“ (Mojžíš 7:35.)
Cílem Sionu je vytvořit sjednocené místo naplněné vírou, založené na celestiálních zásadách nebe, kde bude Boží lid moci kráčet s Bohem a kde bude Bůh sám moci přebývat.
Kniha Mormonova svědčí o tom, že poté, co vzkříšený Spasitel navštívil Nový svět, „všichni lidé na celé tváři země byli obráceni k Pánu. …
A měli všechny věci mezi sebou společné; tudíž nebylo bohatých a chudých, porobených a svobodných, ale všichni byli učiněni svobodnými a podílníky nebeského daru. …
A stalo se, že v zemi nebylo žádného sváru pro lásku Boží, která přebývala v srdci lidí.“ (4. Nefi 1:2, 3, 15.)
Ozbrojeni spravedlivostí a mocí
Enochova doba byla dobou válek, krveprolití, strachu, temnoty a nenávisti, kdy „moc Satanova byla na celé tváři země“ (Mojžíš 7:24; viz také verše 16, 17, 33). Ale Enoch byl věrný a Pán ho povolal, aby kázal pokání.
Pán Enochovi řekl, že Jeho Druhému příchodu bude předcházet podobné „veliké soužení“ (Mojžíš 7:61). „Jakože žiji, právě tak přijdu v posledních dnech, ve dnech zlovolnosti a odplaty, abych naplnil přísahu, kterou jsem ti učinil ohledně dětí Noémových.“ (Mojžíš 7:60.)
President Russell M. Nelson ohledně naší doby nedávno řekl: „Současnou pandemii [covidu-19 vnímám] jen jako jeden z mnoha neduhů, které sužují náš svět, společně s nenávistí, občanskými nepokoji, rasismem, násilím, nepoctivostí a nedostatkem uctivosti.“4 Přesto ale máme prorocký příslib. President Nelson také řekl:
„Žijeme v době, kterou ‚předkové naši očekávali s dychtivým očekáváním‘ [Nauka a smlouvy 121:27]. Sedíme v první řadě a jsme živými svědky toho, co prorok Nefi viděl jen ve vidění – že ‚moc Beránka Božího‘ sestoupí ‚na lid smlouvy Páně, který byl rozptýlen po celé tváři země; a byli ozbrojeni spravedlivostí a mocí Boží ve veliké slávě‘ [1. Nefi 14:14].
Vy, moji bratři a sestry, patříte mezi ony muže, ženy a děti, které Nefi viděl.“5
Výzva shromažďovat lidi na obou stranách závoje a žehnat jim, budovat Sion a připravovat svět na Druhý příchod našeho Spasitele se týká každého z nás. „Ze všech lidí, kteří kdy žili na planetě zemi,“ řekl president Nelson, „jsme my těmi, kdo mají možnost se podílet na tomto posledním velikém shromažďování.“6
Jak Sionu dosáhnout?
Jakožto Svatí posledních dnů, kteří jsou požehnáni znovuzřízeným evangeliem, jsme povoláni „pracovati na vinici [Páně] a budovati církev [Jeho] a uskutečniti Sion“ (Nauka a smlouvy 39:13). Tato práce vyžaduje lásku, jednotu, víru, službu, oběť a poslušnost.
„Když lidé milují Boha celým srdcem a spravedlivě se snaží být takovými, jako je On, je ve společnosti méně rozbrojů a svárů. Je v ní více jednoty,“ řekl starší Quentin L. Cook z Kvora Dvanácti apoštolů. A dodal: „Jednota je … široký a obsáhlý pojem, ale zcela jistě zosobňuje první a druhé veliké přikázání milovat Boha a milovat své bližní. Vyznačují se tím lidé Sionu, jejichž srdce a mysl jsou spojeny v jednotě [viz Mosiáš 18:21].“7
S touto láskou a jednotou pak používáme víru, abychom čerpali ze Spasitelova Usmíření, které nás může proměnit, když budeme očišťovat své srdce a život (viz Mosiáš 3:19; viz také Nauka a smlouvy 97:21). Shromažďujeme ty, kteří jsou ochotni přicházet k Pánu ve spravedlivosti. Prostřednictvím posvátných obřadů a celestiálních zásad přivoláváme do svého života moc božskosti (viz Nauka a smlouvy 105:5). A posvěceni smlouvou sounáležitosti s Bohem a se sebou navzájem budujeme Sion a připravujeme se na Druhý příchod.
„Pravá láska je čistá láska Kristova,“ řekl president Henry B. Eyring, druhý rádce v Prvním předsednictvu. „A je to víra v Něj a plné účinky Jeho nekonečného Usmíření, díky nimž vy i ti, jimž sloužíte, budete způsobilí získat nadpozemský dar, jímž je možnost žít v onom společenství dlouho očekávaného a zaslíbeného Sionu.“8
Příprava na nadcházející dny
Novodobí proroci učí tomu, že přicházet ke Spasiteli je záležitostí osobní oddanosti, nikoli fyzického místa.
„V počátečním období Církve obrácení často znamenalo i emigraci,“ vysvětlil president Nelson. „Nyní se ale shromažďování uskutečňuje v každém národě. Pán nařídil založit Sion v každé oblasti, kde dal, aby se Svatí narodili a žili.“9
Zatímco přijímáme výzvu a požehnání budovat Sion ve své rodině, odbočce, sboru, kůlu a obci, vyhlížíme společně s Johnem a Marií Linfordovými onen den, kdy naše děti a vnoučata „budou moci vyrůstat a vychovávat svou rodinu v Sionu“ v každém národě, pokolení a jazyku.
A zatímco hledáme nejprve Pána a Jeho spravedlivost, modlíme se o to, „aby království jeho mohlo vyjíti na zem, aby ho obyvatelé její mohli obdržeti a mohli býti připraveni na dny, které přijdou, v nichž Syn Muže přijde dolů v nebi, oděn v jas slávy své, aby se sešel s královstvím Božím, jež je zřízeno na zemi“ (Nauka a smlouvy 65:5).