Mladí dospělí
Jak v sobě rozpoznat to dobré
Autorka žije v Utahu v USA.
Jak byste definovali dar rozlišování? Až donedávna jsem úplně opomíjela jeden ze základních účelů tohoto daru.
Fotoilustrace: Getty Images
Po většinu života jsem dar rozlišování definovala jako schopnost rozlišit správné od nesprávného a pravdu od omylu. Ačkoli to je důležitou součástí tohoto daru, nedávno jsem zjistila, že jde o něco více.
V poznámkách pod čarou u proslovu proneseného na generální konferenci v dubnu 2020 jsem našla poklad. Řečník citoval presidenta Stephena L. Richardse (1879–1959), bývalého prvního rádce v Prvním předsednictvu, který řekl: „Nejvyšší druh schopnosti rozlišování je ten, který ve druhých spatřuje jejich lepší já, dobro, které v sobě mají, a odhaluje jim je.“1
To zní docela poeticky, že?
Duch Svatý nám může pomoci odhalit dobro, které v sobě druzí mají. Pravdivost těchto slov byla tak nádherná, že jsem se o tom chtěla dozvědět něco více. Zjistila jsem, že starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů také učil, že dar rozlišování nám pomáhá „nacházet a vynášet na povrch dobro, které v nás může být skryto“.2
Od chvíle, co jsem toto objevila, si uvědomuji, jak důležitá tato část daru rozlišování je. Musíme v sobě najít dobré vlastnosti, abychom je mohli rozvíjet. A když je budeme rozvíjet, budeme se více cítit a budeme více jednat jako děti Boží, kterými ve skutečnosti jsme (viz Žalm 82:6; Mosiáš 5:7; Moroni 7:19).
Jak tedy můžeme v sobě začít nacházet to dobré? Zde je pro začátek několik způsobů.
Zaměřujte se na používání svých silných stránek k žehnání druhým
Je naukovou pravdou, že každý má od Boha určité dary (viz Nauka a smlouvy 46:11) – a není domýšlivé o nich uvažovat. Ve skutečnosti nás Pán žádá, abychom to dělali! Písma nás učí, abychom usilovali „dychtivě o nejlepší dary, vždy pamatujíce, proč jsou dány“ (Nauka a smlouvy 46:8; zvýraznění přidáno).
Poté, co si začneme více uvědomovat své dary či talenty, měli bychom hledat způsoby, jak je používat ke službě druhým.
Jednou z možností, jak rozpoznat své dary, je zeptat se někoho, komu důvěřujete. Zeptejte se ho, jaké jsou vaše silné stránky. Pokud jste takoví jako já, možná vám to bude připadat nemístné. Ale pamatujte na to, že se nejedná o domýšlivost – jde o to zjistit, jaké charakterové rysy či vlastnosti máte a můžete nabídnout svým bratrům a sestrám ve světě (viz Mosiáš 8:18).
Jeden laskavý soused mi jednou řekl, že mám dar pomáhat lidem cítit se uvolněně. Než abych jeho slova odbyla s tím, že se jedná jen o zdvořilou pochvalu, začala jsem tento dar ve svém životě vyhledávat. A když jsem se o to snažila, uvědomila jsem si, že Nebeský Otec mi může pomoci používat mé sociální dovednosti k tomu, abych se spřátelila s druhými a mohla žehnat v životě více lidem než jen sama sobě.
Když své dary rozpoznáte, budete se moci vědomě rozhodnout, že je budete používat k žehnání druhým (viz Nauka a smlouvy 82:18).
Studujte své patriarchální požehnání
Foto Judith Ann Beck
Dobrým pramenem, který nám může pomoci rozpoznat naše jedinečné, Bohem dané dary, je také patriarchální požehnání. Starší Larry R. Lawrence, emeritní člen Sedmdesáti, řekl: „Duch nám může ukázat naše slabosti, ale je schopen ukázat nám i naše silné stránky. … Když si pročítáme své patriarchální požehnání, připomínáme si, že Pán zná náš božský potenciál.“3
Studium patriarchálního požehnání vám pomůže zaměřit se na rozvíjení charakterových rysů, které vám mohou pomoci vašeho potenciálu dosáhnout.
Pokud jde o mě, často si představuji, jakou matkou doufám, že se jednoho dne stanu. Aniž bych si to uvědomovala, často přemítám o tom, že dobrá matka má být v dobré kondici, spořádaná a krásná – a že její skořicové rolky jí má závidět celé Pomocné sdružení sboru. Ačkoli na tom není nic špatného, studium mého patriarchálního požehnání mi ukázalo, že Pánu více záleží na tom, abych byla matkou laskavou a naplněnou pravou láskou. Podle mě jsou právě tyto křesťanské vlastnosti těmi, které si mám přát nejvíce rozvíjet.
Pamatujte a rozjímejte během svátosti
Foto Jerry Garns
Svátost je příležitostí k tomu, abychom přemýšleli o Spasiteli. Je to také příležitost zamyslet se nad tím, jak se nám daří stávat se více takovými, jako je On. Zatímco se budete snažit objevovat dobré vlastnosti, které máte, může vám každotýdenní ohlédnutí se za tím, čeho jste dosáhli, co jste zažili a s kým jste se setkali, pomoci vidět určité momenty, v nichž se vaše dary projevily.
President Henry B. Eyring, druhý rádce v Prvním předsednictvu, řekl: „Když během obřadu svátosti přemítáte o svém životě, doufám, že se v myšlenkách nezaměřujete pouze na to, co jste udělali špatně, ale i na to, co jste udělali správně – na chvíle, kdy jste pociťovali, že z vás Nebeský Otec a Spasitel mají radost. Během svátosti můžete dokonce požádat Boha, aby vám pomohl tyto chvíle rozpoznat.“4
Zde je několik otázek, které můžete během svátosti klást sobě nebo Bohu:
-
Jak se mi tento týden dařilo následovat Kristův příklad?
-
Komu jsem sloužil(a)?
-
Kdy jsem tento týden pocítil(a) Ducha? Proč?
-
Jakou křesťanskou vlastnost se snažím rozvíjet? Jak se mi to daří?
-
Měl(a) bych se modlit ohledně něčeho, s čím v životě potřebuji pomoci?
-
Je potřeba, abych někomu odpustil(a)?
-
S jakým problémem, ať již velkým, či malým, mi Nebeský Otec a Ježíš Kristus tento týden pomohli?
Když během svátosti přemítám o dobrotivosti Boží a hodnotím svůj život, místo abych se zaměřovala jen na své nezdary a nedokonalosti, pomáhá mi to vkládat v Boha důvěru.
Zvelebujte své povolání
Povolání dostáváme z určitého důvodu, i když zpočátku tento důvod neznáme.
Jednou jsem byla ve sboru mladých svobodných dospělých povolána do předsednictva Pomocného sdružení. Nadšeně jsem se pustila do práce. Ale po několika měsících jsem z toho byla zklamaná. U těch, kterým jsem se snažila sloužit, jsem neviděla žádný duchovní růst. Připadalo mi, že mé úsilí navštěvovat druhé a přátelit se s nimi nepadá na úrodnou půdu.
Jednou v neděli jsem měla pocit, jako kdyby mi chyběly ony duchovní dary, které člověku pomáhají být v pastýřské službě úspěšným. Onoho dne jsem se během svátosti modlila o to, abych pocítila ujištění, že jsem schopná své povolání vykonávat. Získala jsem vnuknutí, že mám požádat o kněžské požehnání.
Šla jsem za biskupem a poté, co mi vložil ruce na hlavu, zněla jedna z jeho prvních slov takto: „Nebeský Otec je vděčný za laskavost, kterou druhým projevuješ.“
Zaplavil mě Duch a ujištění, že Pán je s mým úsilím spokojen. Pocítila jsem, že vskutku mám část oněch darů potřebných k tomu, abych mohla láskyplně sloužit. Zkrátka jsem jen posuzovala spíše své nezdary než své úspěchy.
Vaše povolání jsou skvělou příležitostí, jak nacházet a používat své duchovní dary.
Můžete začít hned teď
S odhalováním toho dobrého, co je v nás, nemusíme čekat.
President Dieter F. Uchtdorf v době, kdy byl druhým rádcem v Prvním předsednictvu, řekl:
„Někdy ztrácíme odvahu, protože nejsme něčím ‚více‘ – nejsme duchovnější, uznávanější, inteligentnější, zdravější, bohatší, přátelštější či schopnější. …
V životě jsem se naučil, že nepotřebujeme být něčím ‚více‘, abychom se začali stávat takovým člověkem, kterým se máme podle Božího úmyslu stát.“5
Můžeme začít modlitbou. Řekněte Nebeskému Otci, jak se cítíte právě teď a jaký ze sebe chcete mít pocit. Požádejte konkrétně o dar rozlišování, abyste dokázali vidět dobrotivost, která ve vás je. Díky těmto modlitbám se dostavily jedny z nejkrásnějších okamžiků mého života. Jsem přesvědčena, že Nebeský Otec si dychtivě přeje pomoci nám vidět vše, co vidí On.
Vzhledem k naší identitě jakožto dětí Božích jsme předurčeni k tomu, abychom dosáhli něčeho velikého (viz Nauka a smlouvy 78:17). A díky daru rozlišování to můžeme poznat sami pro sebe.