Jsme povoláni konat dobro

Starší Ronald A. Rasband

Kvorum Dvanácti apoštolů

Když sloužíme druhým, vyzdvihujeme své světlo a hájíme náboženskou svobodu, budujeme království Boží.

Gedeon dokázal rozpoznat falešnou nauku, když na to přišlo. Už ji slyšel od krále Noéma a jeho kněží – kněží, kteří „byli povýšeni v pýše srdce svého“ a kteří „byli podporováni ve své lenosti a ve svém modlářství a ve svých smilstvech daněmi, jež král Noé uložil svému lidu“ (Mosiáš 11:5–6).

A co bylo ještě horší, král Noé nechal zabít proroka Abinadiho a snažil se také zničit Almu a lidi, které obrátil (viz Mosiáš 17; 18:33–34). Gedeon ve snaze skoncovat s touto zlovolností přísahal, že krále, kterého ušetřil jen kvůli invazi Lamanitů, zastaví (viz Mosiáš 19:4–8).

Později Gedeon právem obvinil Noémovy kněží z toho, že unesli 24 lamanitských dcer. Viděl, že Abinadiova proroctví proti lidem se naplnila, protože odmítali činit pokání. (Viz Mosiáš 20:17–22.) Gedeon také pomohl vysvobodit lid Limhiův, který byl v područí Lamanitů (viz Mosiáš 22:3–9).

Gedeon, nyní již starší, znovu čelil pýše i zlovolnosti, když stál před Nehorem, který mezi lid rozšířil kněžskou lstivost. Nehor strhával církev a snažil se svést lidi z cesty. (Viz Alma 1:3, 7, 12; viz také 2. Nefi 26:29.)

Statečný Gedeon použil Boží slovo jako svou zbraň a pokáral Nehora za jeho zlovolnost. Nehor jej v hněvu napadl a zabil svým mečem. (Viz Alma 1:7–9.) Tak skončily dny „spravedlivého muže, … který mezi tímto lidem vykonal mnoho dobra“ (Alma 1:13).

Poslední dny, ve kterých žijeme, nám nabízejí mnoho příležitostí, abychom se jako Gedeon stali „nástrojem v rukou Božích“ (Alma 1:8) tím, že budeme druhým „k užitku“ (Mosiáš 22:4), hájit spravedlivost a odolávat v situacích, kdy bude ohrožena naše svoboda uctívat Boha a sloužit Mu. Když budeme následovat Gedeonův příklad plný víry, budeme i my moci vykonat mnoho dobrého.

Sjednoťte se ve službě

„Jako [Spasitelovi] následovníci se po celém světě snažíme milovat Boha a své bližní,“ uvedlo První předsednictvo. „Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů usilovně touží žehnat druhým a pomáhat potřebným. Jsme požehnáni, že máme schopnosti, zdroje a spolehlivé kontakty po celém světě, díky nimž můžeme tuto posvátnou odpovědnost vykonávat.“¹

Jsem vděčný za nesobeckou službu a práci, které členové Církve vykonávají v našich chrámech a ve svých sborech, odbočkách a kůlech. Jsem také vděčný, že členové Církve slouží v nesčetných komunitních, vzdělávacích a charitativních organizacích a že se každoročně zapojují do tisíců humanitárních projektů a odpracují miliony hodin jako dobrovolníci v téměř 200 zemích a teritoriích.²

Jeden ze způsobů, jak Církev získává v několika zemích širší příležitosti ke službě, představuje program JustServe.org. Program JustServe.org, který funguje pod záštitou Církve, ale je dostupný každému, kdo chce žehnat druhým, „spojuje místní požadavky na dobrovolnickou práci s dobrovolníky“, kteří „na místní úrovni pomáhají zvyšovat kvalitu života“.³

Církev a její členové se také po celém světě spojují s organizacemi zaměřenými na službu. Církev byla díky svým členům „v roce 2022 největším dárcem krve v rámci programu Červeného kříže“. Kromě toho Církev Červenému kříži nedávno darovala 8,7 milionu dolarů.⁴

Církev dále spolupracuje s organizacemi, které v různých oblastech po celém světě zajišťují pitnou vodu a lepší hygienické podmínky. V roce 2022 se Církev zapojila do 156 takových projektů.⁵ Poskytujeme spolupráci a příspěvky také dalším organizacím, jež přinášejí pomoc dětem Božím, které strádají.⁶

„Když spojíme ruce ve službě potřebným,“ řekl president Henry B. Eyring, druhý rádce v Prvním předsednictvu, „Pán sjednotí naše srdce.“⁷

Vyzdvihněte své světlo

Jakožto Spasitelovi učedníci také žehnáme svým bližním, když dodržujeme své smlouvy a vedeme křesťanský život. Kniha Mormonova učí, že lid Církve se musí nejen rozhodnout pro spravedlivost, ale také pozvednout svůj spravedlivý hlas, pokud si přeje, aby jej Pán chránil a žehnal mu (viz Alma 2:3–7; viz také Mosiáš 29:27). Pán od nás očekává, že se budeme dělit o svou víru a přesvědčení a vyzdvihovat své světlo. „Vizte, já jsem to světlo, které budete vyzdvihovati.“ (3. Nefi 18:24.)

„Bojíme-li se člověka více než Boha, nesloužíme Spasiteli dobře,“ řekl president Dallin H. Oaks, první rádce v Prvním předsednictvu. A dodal: „Jsme povoláni prosazovat Pánova měřítka, nikoli následovat měřítka světská.“⁸

Ať už ve škole, v práci nebo při zábavě, na dovolené, na rande nebo na internetu, Pánovi učedníci se nestydí „vzíti na sebe jméno Kristovo“ (Alma 46:21). Svými slovy a činy dosvědčujeme, že Bůh žije a že následujeme Jeho Syna.

„Naše víra není nebo by rozhodně neměla být vyčleněna jen pro některé oblasti našeho života. Víra se neomezuje pouze na shromáždění, domov či [školu],“ poznamenal Paul Lambert, odborník na náboženský pluralismus z řad Svatých posledních dnů. „Pomáhá nám ve všem, co děláme.“⁹

Netušíme, jaký může mít naše svědectví, dobrý příklad a dobré skutky vliv na druhé. Když však budeme hájit to, co je správné, a vyzdvihovat Spasitelovo světlo, lidé si nás všimnou a nebe nás bude povzbuzovat.

Postavte se za náboženskou svobodu

Dnešní kněžská lstivost, kdy se stále více sekularizovaná společnost staví proti lidem víry, se příliš neliší od té z dob Knihy Mormonovy. Hlas odpůrců toho, aby náboženství hrálo zásadní roli ve veřejné a politické sféře, je stále hlasitější. Světští představitelé a vlády, včetně mnoha škol a univerzit, nám vnucují určité chování a propagují nemorálnost, ateismus a morální relativismus.

Útoky na náboženskou svobodu budou úspěšné, pokud svá náboženská práva nebudeme hájit. Nedávno jsem učil: „Jako církev se připojujeme k dalším náboženstvím, abychom chránili lidi všech vyznání a přesvědčení a jejich právo hovořit o tom, čemu věří.“¹⁰

Předmětem války v nebi byla morální svoboda jednání – naše svoboda rozhodování. Abychom si zachovali svobodu jednání, musíme usilovně chránit svou náboženskou svobodu.

Živoucí náboženská víra posiluje a chrání rodiny, společenství a národy. Vychovává k poslušnosti zákona, vštěpuje úctu k životu a k majetku a učí pravé lásce, poctivosti a morálce – ctnostem potřebným k udržení spravedlivé, svobodné a občanské společnosti. Za svou víru se nikdy nemusíme omlouvat.

Naše misionářské úsilí, naše zástupná práce v chrámech, naše úsilí o budování Božího království, i samotné naše štěstí vyžadují, abychom hájili náboženskou víru a svobodu. Tuto svobodu nemůžeme ztratit, aniž bychom přišli i o další svobody.

Prorok Joseph Smith učil: „Mou duši inspiruje láska ke svobodě – k občanské a k náboženské svobodě celé lidské rasy.“¹¹ Náboženská svoboda bude inspirovat i naši duši, když se budeme řídit radami církevních vedoucích:

„Informujte se o otázkách veřejného významu a pak se k nim odvážně a zdvořile vyjadřujte.“¹²
„Uvědomte si, že oslabení náboženské svobody významně ovlivní naši možnost růst v síle a v poznání evangelia, získávat požehnání pramenící z posvátných obřadů a spoléhat se na Pána, že bude řídit svou Církev.“¹³
„Vystupte a promluvte, abyste potvrdili, že Bůh žije a že existují absolutní pravdy, které stanovují Jeho přikázání.“¹⁴
„Postavme se proti zákonům, které by omezovaly naši svobodu uplatňovat vlastní víru.“¹⁵
„Vyjděte do světa a konejte dobro, budujte víru ve Všemohoucího Boha a pomáhejte druhým, aby byli šťastnější.“¹⁶
Prostudujte si materiály dostupné na stránkách religiousfreedom.ChurchofJesusChrist.org a religiousfreedomlibrary.org/documents.

Když sloužíme, vyzdvihujeme své světlo a hájíme náboženskou svobodu, budujeme království Boží. Kéž nám Bůh žehná v našem úsilí konat „mnoho dobra“ ve svých rodinách, společenstvích a zemích.

© 2024 by Intellectual Reserve, Inc. All rights reserved. Vytištěno v USA. Vydání v angličtině schváleno: 6/19. Přeložení schváleno: 6/19. Název v originále: Monthly Liahona Message, June 2024. Czech. 19347 121