Poselství územních vedoucích

Proč smlouvy

Starší Jack N. Gerard, Spojené státy americké

Druhý rádce v předsednictvu území Evropa-střed

V předsmrtelném světě náš Otec v nebi připravil plán, díky němuž se – prostřednictvím Usmíření Ježíše Krista – můžeme vrátit do Jeho přítomnosti. Cesta, která nás vede domů, se často označuje jako cesta smlouvy, protože objasňuje požadavky a podmínky, které musíme pro svůj návrat splnit. Smlouva je posvátná dohoda mezi Bohem a člověkem nebo skupinou lidí. Bůh stanovuje přesné podmínky a slibuje nám, že nám bude žehnat, budeme-li tyto podmínky dodržovat.¹ President Nelson učil: „Váš závazek následovat Spasitele prostřednictvím toho, že s Ním budete uzavírat smlouvy a pak je dodržovat, vám otevře dveře ke každému duchovnímu požehnání a výsadě, které jsou dostupné mužům, ženám i dětem, ať jsou kdekoli.“²

Pán zjevil Proroku Josephu Smithovi: „Je zákon, neodvolatelně ustanovený v nebi před založením tohoto světa, na němž jsou všechna požehnání založena – a když získáme jakékoli požehnání od Boha, je to skrze poslušnost onoho zákona, na němž je založeno.“³ Starší D. Todd Christofferson nám připomíná: „Smlouvy, které Bůh nabízí svým dětem, jsou něčím více než jen vodítkem. Váží nás k Němu, a svázáni s Ním můžeme překonat vše.“⁴ Pán nám slibuje, že je zavázán, pokud děláme to, co říká, „ale když nečiníte to, co říkám, nemáte žádného zaslíbení“.⁵

Bůh uzavíral se svým lidem smlouvy v průběhu celé historie. Víme, že Pán uzavřel smlouvu s Adamem a Evou, s proroky po nich a s mnoha dalšími. V dnešní době často mluvíme o smlouvě, kterou Bůh uzavřel s Abrahamem, o Abrahamově smlouvě. Bůh slíbil, že bude žehnat Abrahamovi a jeho potomstvu „požehnáními evangelia, která jsou požehnáními spasení, a to života věčného“.⁶

Jako dědici Abrahamovy smlouvy máme zodpovědnost přinášet evangelium všem lidem na zemi a zvát druhé, aby přišli ke Kristu a byli s Ním spojeni. Druhé tím, že je zveme ke Kristu, zveme i k tomu, aby vstoupili na cestu smlouvy, otevřeli dveře prostřednictvím „smlouvy křtu každému požehnání“ a nakonec přijali největší ze všech darů Božích, dar věčného života.⁷

Požehnání, která Bůh slíbil Abrahamovi a jeho potomstvu ohledně velkého shromažďování v posledních dnech, se naplňují v dnešní době. President Nelson prohlásil: „Toto shromažďování je to nejdůležitější, co se v dnešní době na zemi odehrává. Nic jiného se tomu nevyrovná ve velikosti, nic jiného se tomu nevyrovná v důležitosti a nic jiného se tomu nevyrovná ve vznešenosti. … Kdykoli uděláte něco, co komukoli pomůže – na obou stranách závoje – učinit krok směrem k tomu, aby dotyčný uzavřel smlouvy s Bohem a obdržel nezbytné obřady křtu a chrámu, tak tím pomáháte shromažďovat Izrael. Je to takto jednoduché.“⁸

Každý týden dostáváme příležitost zamyslet se nad smlouvami, které jsme s Bohem uzavřeli. Když způsobile přijímáme svátost, znovu se zavazujeme, že budeme vždy pamatovat na Ježíše Krista a vezmeme na sebe Jeho jméno, a že o to budeme vždy usilovat. Když budeme dodržovat Jeho přikázání, budeme mít vždy Jeho Ducha, aby byl s námi.⁹ Prostřednictvím svého smluvního vztahu s Bohem také Boha poznáváme a připravujeme se na návrat domů, abychom obdrželi největší ze všech darů Božích. „Totoť jest pak věčný život, aby poznali tebe samého pravého Boha, a kteréhož jsi poslal, Ježíše Krista.“¹⁰