Enos

Víra v Ježíše Krista může přinést odpuštění hříchů

Přemýšleli jste někdy o tom, jak získat odpuštění hříchů? Enos, Jákobův syn a Lehiův vnuk, se modlil k Bohu „v mocné modlitbě“ (Enos 1:4) o odpuštění svých hříchů. Tato lekce vám má pomoci uplatňovat víru v Ježíše Krista a činit pokání, abyste mohli obdržet odpuštění.

Zamyslete se nad tím, co pro vás znamená odpuštění

Představte si, že máte kamaráda, který vám klade otázky ohledně pokání a odpuštění. Zamyslete se nad tím, jak byste odpověděli na tyto otázky:

• Jak je možné poznat, že kvůli něčemu potřebujeme získat odpuštění?

• Jak se dá odpuštění hříchů získat?

• Jak někdo, kdo se pokouší činit pokání, pozná, že mu skutečně bylo odpuštěno?

Zamyslete se nad tím, jak byste svému kamarádovi mohli odpovědět. Přemýšlejte o tom, co o získávání odpuštění víte a co jste sami zažili při usilování o odpuštění, a také o tom, čemu byste ohledně toho možná chtěli porozumět více.

Až budete v této lekci studovat Enosovy záznamy, zaměřte se na to, co udělal, aby obdržel odpuštění hříchů, a jak by se to mohlo týkat i vašeho života.

Odpuštění začíná vážným a upřímným rozhovorem s Bohem

Enos, Jákobův syn a Lehiův vnuk, se modlil k Bohu „v mocné modlitbě“ o odpuštění hříchů.

Přečtěte si Enose 1:1–8 a označte si slova, která vám pomohou lépe porozumět tomu, jak o odpuštění usilovat a jak ho získat.

Věnovat čas přemítaní o významných částech textu může být užitečnou dovedností při studiu písem. Umožňuje to Duchu Svatému, aby vás přivedl k hlubšímu porozumění. Při tomto přemítání byste se mohli zamýšlet nad tím, co určité části textu znamenají, a v Průvodci k písmům byste si mohli vyhledat slova, kterým byste chtěli lépe porozumět. Mohli byste se zamyslet nad tím, proč Enos určitá slova použil, a zda jste si někdy prošli něčím podobným.

Vyberte si několik níže uvedených částí textu nebo jiných, které zaujaly vás, a zamyslete se nad tím, čemu se z nich můžete naučit.

• „[Zápas], který jsem měl před Bohem“ (verš 2)

• „Pronikla hluboko do srdce“ (verš 3)

• „Duše má hladověla“ (verš 4)

• „V mocné modlitbě a v úpěnlivé prosbě“ (verš 4)

• „Tvoje hříchy jsou ti odpuštěny“ (verš 5)

• „Moje vina byla zahlazena“ (verš 6)

• „Pane, jak se to stalo?“ (verš 7)

• „Pro tvou víru v Krista“ (verš 8)

1. Odpovězte na tyto otázky:

   • Jaká slova a části textu vás nejvíce zaujaly? Proč?

   • Co jste se dozvěděli, když jste nad těmito slovy přemýšleli?

   • Čemu se vás Bůh podle vašeho názoru snaží pomocí Enosova příběhu naučit?

Jednou důležitou zásadou, které nás Enos učí, je, že když činíme pokání a uplatňujeme víru v Ježíše Krista, naše hříchy nám mohou být odpuštěny a my můžeme být uzdraveni. Tuto zásadu byste si mohli napsat do studijního deníku.

Přečtěte studentům následující slova staršího Dietera F. Uchtdorfa z Kvora Dvanácti apoštolů:

Když jsme učinili opravdové pokání, Kristus z nás sejme břemeno viny našich hříchů. Můžeme sami za sebe vědět, že nám bylo odpuštěno a že jsme očištěni. Duch Svatý nám to dosvědčí, je totiž Posvětitelem. Žádné jiné svědectví o odpuštění nemůže být větší. (Dieter F. Uchtdorf, „Bod bezpečného návratu“, Liahona, květen 2007, 101)

• Co by se podle vás stalo, kdyby se někdo pokoušel získat odpuštění, aniž by činil pokání nebo uplatňoval víru v Ježíše Krista? Proč?

• Jakými způsoby se Enos snažil činit pokání a uplatňovat víru v Ježíše Krista?

• Co podle vás v tomto kontextu znamená být uzdraven?

Mohlo by být užitečné podívat se, které otázky z modelové situace v úvodu této lekce by šlo zodpovědět pomocí Enosovy zkušenosti.

V dnešní době můžeme prožít totéž, co Enos

Většina lidí neobdrží odpuštění tak rychle nebo tak dramatickým způsobem jako Enos. Když ale budeme uplatňovat víru v Ježíše Krista a budeme činit pokání, můžeme stejně jako Enos obdržet odpuštění a být uzdraveni.

Zamyslete se nad svým úsilím uplatňovat víru v Ježíše Krista a činit pokání. Zvažte přitom následující otázky:

• Zamyslete se nad tím, co víte o Ježíši Kristu a o Jeho touze vám odpouštět a pomáhat. Co si podle vás přeje, abyste dělali, abyste v Něj uplatňovali víru a činili pokání?

• Vzpomeňte si, kdy naposledy jste měli pocit, že uplatňujete víru v Ježíše Krista a činíte pokání. Stalo se to nedávno? Proč ano nebo proč ne?

• Zvažte možnost vyhradit si čas na modlitbu, ve které projevíte větší víru v Ježíše Krista. Jak jinak byste mohli k této modlitbě přistupovat v porovnání s tím, jak k modlitbě přistupujete obvykle? Jak můžete projevit, že toužíte po Pánově odpuštění podobně jako Enos?

Volitelné: Chcete se dozvědět více?

Co dalšího bychom měli vědět o víře v Ježíše Krista?

President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva řekl:

Mít víru v Pána znamená důvěřovat Pánu. Nemůžeme mít opravdovou víru v Pána, aniž bychom měli naprostou důvěru v Pánovu vůli a v Pánovo načasování. Ať je tedy naše víra jakkoli silná, nemůže vést k výsledku, který by byl v rozporu s vůlí Toho, v něhož věříme. Mějte to na paměti, až se vám bude zdát, že odpovědi na vaše modlitby nejsou vyslyšeny způsobem nebo v čase, který si přejete. Používání víry v Pána Ježíše Krista je vždy podřízeno řádu nebe, dobrotě, vůli, moudrosti a načasování Páně. Když máme takovýto druh víry a důvěřujeme Pánu, máme v životě skutečnou jistotu a klid. (Dallin H. Oaks, „The Atonement and Faith“ [proslov pronesený na semináři pro nové presidenty misií, červen 2001]) 

Jak mohou zlepšit to, jak se modlím?

Starší David A. Bednar z Kvora Dvanácti apoštolů řekl:

Účelem našich modliteb nemá být předložení seznamu přání nebo řady požadavků, ale to, abychom pro sebe a pro druhé zajistili ta požehnání, která nám Bůh touží udělit podle své vůle a svého načasování. Nebeský Otec slyší a zodpoví každou upřímnou modlitbu, ale odpovědi, které dostáváme, nemusejí být takové, jaké čekáme, nemusejí přijít v době, kdy je chceme, nebo způsobem, jakým je očekáváme …

Modlitba je výsadou a upřímnou touhou duše. Když budeme správně žádat ve víře a jednat, když trpělivě vytrváme ve zkouškách své víry a když si pokorně uvědomíme a přijmeme fakt, že „ne má vůle, ale tvá staň se“, pak se můžeme povznést nad rutinu a modlitby ve formě „seznamů“ a můžeme pronášet modlitby smysluplné. (David A. Bednar, „Žádejte ve víře“, Liahona, květen 2008, 97)