Kapitola 41: Znamení Kristova narození

Nefi, Helamanův syn, předal posvátné záznamy a písma svému nejstaršímu synovi Nefimu.

Nefité spatřili velká znamení a zázraky, které se podle proroků měly stát před narozením Ježíše Krista.

Někteří Nefité však tvrdili, že čas Ježíšova narození už pominul. Vysmívali se těm, kteří stále věřili Samuelovi Lamanitovi a jeho proroctví.

Lidé, kteří věřili v Ježíše Krista a v proroky, byli smutní při pomyšlení, že by něco mohlo způsobit, aby se proroctví nenaplnila.

Tito lidé věrně vyhlíželi noc, během které nebude tma, což bylo znamení narození Ježíše Krista.

Ti, kdo nevěřili v Ježíše Krista, zvolili den, kdy měli být věřící pobiti, pokud znamení nenastane.

Nefi byl smutný kvůli zlovolnosti těch, kteří nevěřili ve Spasitele.

Modlil se celý den za lidi, kteří měli být pobiti.

Pán Nefiho utěšil a řekl mu, že této noci se nesetmí. Ježíš se narodí v Betlémě následujícího dne.

Toho večera zašlo slunce, ale nesetmělo se. Nastalo znamení narození Ježíše Krista. Lidé byli naplněni úžasem.

Ti, kteří se chystali zabít věřící, padli k zemi, jako kdyby byli mrtví.

Měli strach, protože byli zlovolní. Poznali nyní, že Spasitel se narodí a že proroci měli pravdu.

Po celou noc bylo světlo. Když následujícího rána vyšlo slunce, lidé věděli, že Ježíš Kristus se toho dne narodí. Proroctví se naplnila.

Na obloze se objevila nová hvězda, přesně jak to proroci předpověděli.

Satan se stále snažil přimět lidi, aby nevěřili znamením, která spatřili, ale většina lidí věřila.

Nefi a další vedoucí Církve pokřtili ty, kteří uvěřili a učinili pokání.

Po zemi se roznesly radostné zvěsti, protože slova proroků se naplnila. Ježíš Kristus se narodil.