Kapitola 42
Znamení Kristova ukřižování
Od doby, kdy lidé spatřili znamení narození Ježíše Krista, uplynulo třicet tři let.
Lidé nyní vyhlíželi znamení jeho smrti – tři dny temnoty.
Někteří nevěřili, že znamení nastane. Dohadovali se s těmi, kteří věřili.
Jednoho dne přišla prudká bouře. Vál hrozný vítr.
Létaly blesky a hřmění otřásalo celou zemí.
Město Zarahemla začalo hořet. Město Moroni se potopilo do moře. Město Moronia shořelo.
Zemětřesení otřásalo celou zemí. Silnice se rozlomily a budovy se rozpadly. Mnoho měst bylo zničeno a mnoho lidí zabito.
Bouře a zemětřesení trvaly asi tři hodiny.
Když bouře a zemětřesení ustaly, zemi pokryla hustá temnota. Nikde nebylo žádné světlo. Lidé mohli dokonce cítit temnotu.
Temnota trvala tři dny. Svíčky nehořely a lidé nemohli vidět slunce, měsíc ani hvězdy.
Lidé plakali kvůli zničení, zkáze a smrti. Litovali toho, že nečinili pokání ze svých hříchů.
Potom uslyšeli hlas Ježíše Krista.
Ježíš jim pověděl o hrozném zničení v zemi. Řekl, že ti nejzlovolnější lidé byli zabiti.
Řekl, že ti, kteří nebyli zabiti, musejí činit pokání. Pokud tak učiní a přijdou k němu, tak jim požehná.
Lidé byli tak ohromeni, že poté, co slyšeli hlas, přestali plakat. Nastalo ticho po mnoho hodin.
Ježíš opět promluvil a řekl, že se lidem snažil často pomáhat. Pokud budou nyní činit pokání, stále ještě se k němu mohou navrátit.
Po třech dnech temnota zmizela. Lidé se radovali a radostně děkovali Pánu.