3. Usmíření Ježíše Krista

vzkříšený Spasitel

3.1. Ježíš Kristus byl na předsmrtelné radě předustanoven, aby byl naším Spasitelem a Vykupitelem. Přišel na zemi a ochotně trpěl a zemřel, aby vykoupil veškeré lidstvo od negativních důsledků Pádu a aby splatil trest za naše hříchy. Vítězství Ježíše Krista nad duchovní a fyzickou smrtí prostřednictvím Jeho utrpení, smrti a Vzkříšení se nazývá Usmíření. Jeho oběť přináší prospěch každému z nás a dokládá nekonečnou hodnotu každého dítěte Nebeského Otce. (Viz NaS 18:10–11.)

3.2. Spaseni můžeme být jedině prostřednictvím Ježíše Krista, protože On je tím jediným, kdo byl schopen uskutečnit nekonečné a věčné Usmíření pro veškeré lidstvo. (Viz Alma 34:9–10.) Jedině On měl moc překonat fyzickou smrt. Po své smrtelné matce, Marii, zdědil schopnost zemřít. Od Boha, svého nesmrtelného Otce, zdědil moc žít na věky či položit svůj život a znovu ho na sebe vzít. Pouze On nás mohl vykoupit z našich hříchů. Vzhledem k tomu, že vedl dokonalý život bez hříchu, nevztahovaly se na Něj požadavky spravedlnosti a mohl splatit dluh za ty, kteří činí pokání.

3.3. Usmíření Ježíše Krista zahrnovalo Jeho utrpení za hříchy lidstva v zahradě getsemanské, prolití krve, utrpení a smrt na kříži a Jeho doslovné Vzkříšení. Byl prvním, kdo byl vzkříšen. Vstal z hrobu s oslaveným nesmrtelným tělem z masa a kostí. (Viz Lukáš 24:36–39.) Díky Jeho Usmíření bude veškeré lidstvo vzkříšeno s dokonalým, nesmrtelným tělem a přivedeno zpět do Boží přítomnosti, aby bylo souzeno. Smírná oběť Ježíše Krista je jediná možnost, jak se můžeme očistit a získat odpuštění svých hříchů, tak abychom mohli na věky přebývat v Boží přítomnosti. (Viz Izaiáš 1:18; NaS 19:16–19.)

3.4. Ježíš v rámci svého Usmíření netrpěl jen za naše hříchy, ale také na sebe vzal bolesti, pokušení, nemoci a slabosti veškerého lidstva. (Viz Izaiáš 53:3–5; Alma 7:11–13.) Rozumí našemu utrpení, protože jím prošel. Když s vírou přijdeme ke Spasiteli, posílí nás, abychom dokázali nést svá břemena a splnit úkoly, které bychom vlastními silami splnit nezvládli. (Viz Matouš 11:28–30; Eter 12:27.)

3.5. Zaplacením trestu za naše hříchy nás však Ježíš Kristus nezbavil naší osobní zodpovědnosti. Abychom přijali Jeho oběť, očistili se od svých hříchů a zdědili věčný život, musíme v Něj uplatňovat víru, činit pokání, nechat se pokřtít, přijmout Ducha Svatého a věrně vytrvat až do konce svého života.

Související verše z písem: Jan 3:5; 1. Korintským 15:20–22; Mosiáš 3:19; 3. Nefi 11:10–11; 3. Nefi 27:20; NaS 76:22–24

Související témata: Božstvo – Ježíš Kristus; Plán spasení – Pád; Obřady a smlouvy

Víra v Ježíše Krista

3.6. První zásadou evangelia je víra v Pána Ježíše Krista. Naše víra může vést ke spasení jedině tehdy, když se soustřeďuje na Ježíše Krista. (Viz Helaman 5:12.)

3.7. Mít víru v Ježíše Krista v sobě zahrnuje pevné přesvědčení, že je Jednorozený Syn Boží a Spasitel světa. Bereme na vědomí, že vrátit se k Nebeskému Otci a žít s Ním je možné jedině tak, že se spolehneme na nekonečné Usmíření Jeho Syna a že v Ježíše Krista vložíme důvěru a budeme se řídit Jeho učením. Opravdová víra v Ježíše Krista je více než jen pasivní přesvědčení – vede ke skutkům a vyjadřujeme ji tím, jak žijeme. (Viz Jakub 2:17–18.) Víru lze prohlubovat tím, že se modlíme, studujeme písma a dodržujeme Boží přikázání.

Související verše z písem: Přísloví 3:5–6; Eter 12:6; NaS 6:36

Související téma: Získávejme duchovní poznání

Pokání

3.8. Víra v Ježíše Krista a láska, kterou k Němu a k Nebeskému Otci chováme, nás vedou k pokání. Pokání je součástí plánu Nebeského Otce určeného všem Jeho dětem, které nesou zodpovědnost za svá rozhodnutí. Tento dar je umožněn díky Usmíření Ježíše Krista. Pokání je změna mysli a srdce. V rámci něj je třeba se odvrátit od hříchu, obrátit své myšlenky, skutky a tužby k Bohu a uvést svou vůli do souladu s vůlí Jeho. (Viz Mosiáš 3:19.)

3.9. Pokání zahrnuje uvědomění si vlastních hříchů; výčitky svědomí neboli zármutek podle Boha kvůli spáchání hříchu; vyznání hříchů Nebeskému Otci a v případě nutnosti i druhým; zanechání hříchu; snahu napravit pokud možno vše, co člověk svými hříchy způsobil; a snahu žít v poslušnosti Božích přikázání. (Viz NaS 58:42–43.) Pán slibuje, že nám hříchy odpustí při křtu, a tuto smlouvu obnovujeme pokaždé, když s upřímností přijímáme svátost se záměrem pamatovat na Spasitele a dodržovat Jeho přikázání.

3.10. Skrze upřímné pokání a milost, kterou nám nabízí Usmíření Ježíše Krista, se nám může dostat od Boha odpuštění, a my můžeme pocítit pokoj. Ve větší míře pociťujeme vliv Ducha a jsme lépe připraveni žít na věky s naším Nebeským Otcem a Jeho Synem.

Související verše z písem: Izaiáš 1:18; Jan 14:15; 3. Nefi 27:20; NaS 19:16–19

Související téma: Obřady a smlouvy