9. Přikázání

9.1. Přikázání jsou zákony a požadavky, které nám Bůh dává, aby nám pomohl činit pokrok a stát se takovými, jako je On. Přikázání jsou projevem lásky, kterou k nám Bůh chová. My svou lásku k Němu projevujeme tím, že Jeho přikázání dodržujeme. (Viz Jan 14:15.) Dodržování přikázání bude vždy zdrojem štěstí a požehnání od Pána. (Viz Mosiáš 2:41; Alma 41:10.) Bůh nám nikdy nedá žádné přikázání, aniž by pro nás připravil cestu, abychom ho mohli uposlechnout. (Viz 1. Nefi 3:7.)

9.2. Dvě základní přikázání jsou tato: „Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své. … [A] milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“ (Viz Matouš 22:36–39.) Milovat Boha a sloužit Mu můžeme tím, že se rozhodneme mít rádi druhé a sloužit jim. (Viz Mosiáš 2:17; Moroni 7:45, 47–48.)

9.3. Jedním z prvních přikázání daných člověku bylo to, že je třeba světit den sabatu. Bůh svým dětem přikazuje, aby Ho v den sabatu ctily tím, že budou činit Jeho vůli namísto své vlastní, a těm, kteří budou Jeho den světit, slibuje velká požehnání. (Viz Izaiáš 58:13–14.)

9.4. Desatero přikázání je důležitou součástí evangelia a představuje věčné zásady, které jsou nezbytné pro naše oslavení. (Viz Exodus 20:3–17.) Pán je zjevil v dávných dobách Mojžíšovi a znovu je zopakoval ve zjeveních posledních dnů.

9.5. Mezi Boží přikázání patří denně se modlit, studovat slovo Boží, činit pokání, dodržovat zákon cudnosti, platit plný desátek (viz Malachiáš 3:8–10), postit se (viz Izaiáš 58:6–7), odpouštět druhým (viz NaS 64:9–11), dodržovat Slovo moudrosti (viz NaS 89:18–21) a učit druhé evangeliu (viz Matouš 5:14–16; NaS 18:15–16).

Související verše z písem: Genesis 39:9; 2. Timoteovi 3:15–17; Jakub 1:5–6; 2. Nefi 32:3; 2. Nefi 32:8–9; Mosiáš 18:8–10; Alma 39:9; 3. Nefi 18:15, 20–21; NaS 58:42–43; NaS 82:10

Související témata: Získávejme duchovní poznání; Usmíření Ježíše Krista – Pokání; Obřady a smlouvy