V srpnu 1840 Joseph Smith poprvé učil nauce o křtu za mrtvé. Členové Církve se radovali z příležitosti vykonávat spásné obřady za své zesnulé příbuzné. Joseph Smith napsal Svatým dopisy, aby je poučil o obřadu křtu za mrtvé. Tato lekce může studentům pomoci pocítit lásku, kterou k nim chová Nebeský Otec a která se projevuje v chrámových obřadech.
Možné výukové činnosti
Modelová situace
Během diskuse s misionáři se Anna dozvěděla, že je zapotřebí následovat Spasitelův příklad a dát se pokřtít (viz Matouš 3:13–17; Jan 3:5; 2. Nefi 31:4–11). Upřímně si přála dát se pokřtít, ale také si dělala starosti o svou zesnulou sestru. Anna se misionářů zeptala: „A co moje sestra, která zemřela předtím, než mohla být pokřtěna?“
Když přemýšlíte o prvcích Spasitelovy nauky, o jaké své pocity byste se s ní podělili?
Plán Nebeského Otce
Pán Josephu Smithovi postupně zjevil nauku o křtu za mrtvé. V srpnu 1840 kázal Joseph Smith na pohřbu Seymoura Brunsona. Během kázání pohlédl na Jane Neymanovou, vdovu, jejíž syn zemřel ještě předtím, než byl pokřtěn. Joseph zmínil 1. Korintským 15:29 a učil, že Boží plán umožňuje, aby byl žijící člověk pokřtěn v zastoupení za někoho, kdo již zemřel. Později se Jane nechala pokřtít za svého syna Cyruse. Toto byl první křest za mrtvé vykonaný v této dispenzaci (viz Saints: The Story of the Church of Jesus Christ in the Latter Days, vol. 1, The Standard of Truth, 1815–1846 [2018], 421–422).
Pán později zjevil, že křty za mrtvé se mají vykonávat v chrámu (viz Nauka a smlouvy 124:29–32). V listopadu 1841 začali být Svatí křtěni za své předky v nedokončeném chrámu Nauvoo. V září 1842 Joseph Smith Svatým předal pokyn, aby o těchto obřadech a o dalších důležitých podrobnostech vedli záznam. Tyto pokyny se nyní nacházejí v Nauce a smlouvách 127 a 128 (viz Saints, 1:476–477). Joseph Smith vysvětlil, že svědkem obřadu má být zapisovatel, který má vést přesné záznamy, jež budou zapisovány do hlavní církevní knihy. Také učil, že svědky obřadu mají být i další lidé (viz Nauka a smlouvy 128:2–4). Pak vysvětlil, proč musí být tento řád věcí velmi podrobný.
Přečtěte si Nauku a smlouvy 128:5 a zjistěte, co se dozvídáte o křtech za mrtvé v plánu Nebeského Otce.
Čemu vás tento verš to učí o Nebeském Otci a Jeho plánu?
Čemu vás tato pravda učí o vlastnostech, charakteru nebo záměrech Nebeského Otce?
Jaký vliv by tato pravda mohla mít na vás a vaši rodinu?
Starší D. Todd Christofferson z Kvora Dvanácti apoštolů svědčil o Ježíši Kristu a o vykoupení mrtvých.
Naše pověření sahá tak daleko a tak hluboko jako Boží láska a zahrnuje Jeho děti v každé době a kdekoli. Naše úsilí ve prospěch mrtvých je výmluvným svědectvím, že Ježíš Kristus je božským Vykupitelem celého lidstva. Jeho milost a zaslíbení dosahují i k těm, kteří Ho během života nenajdou. Díky Němu vězňové skutečně půjdou svobodní. (D. Todd Christofferson, „Vykoupení mrtvých a svědectví o Kristu“, Liahona, leden 2001, 13)
Zaznamenané na zemi i v nebi
Když byla Anna pokřtěna, navštívila chrám a dala se pokřtít za svou sestru, která již zemřela. Přemýšlí, jak si může být jistá, že tento obřad bude platit i v nebi.
Přečtěte si Nauku a smlouvy 127:5–7; 128:6–8 a zjistěte, o co byste se s Annou podělili, abyste odpověděli na její otázku.
O která slova nebo části textu byste se s Annou podělili?
Proč je podle vás vedení záznamu o obřadech v plánu Nebeského Otce důležité?
Jak by porozumění těmto veršům mohlo ovlivnit vaše zážitky z chrámu?
„Nechť se srdce vaše raduje a je nesmírně radostné“
Ve svém dopise Joseph Smith poeticky vyjádřil své názory týkající se slavné nauky o vykoupení mrtvých. Přečtěte si Nauku a smlouvy 128:22–23 a zjistěte, jaké emoce týkající se plánu Nebeského Otce jsou zde vyjádřeny.
Která slova nebo části textu z těchto veršů odrážejí vaše pocity ohledně plánu, který Nebeský Otec připravil pro spasení svých dětí?
Kdy jste zažili některé z těchto pocitů při vykonávání chrámové práce a práce na rodinné historii?
Co podle vás znamená, že „vězňové půjdou svobodní“? (Verš 22.) Proč by to mohl být důvod k velké radosti?