Záznam pořízený přibližně v létě r. 1832

Gramatika, interpunkce a psaní velkých písmen byly standardizovány. Snímky a úplné přepisy původních záznamů o Prvním vidění lze najít zde: „Primary Accounts of Joseph Smith’s First Vision of Deity“.

Když mi bylo asi dvanáct let, má mysl se začala vážně zaobírat životně důležitými ohledy týkajícími se blaha mé nesmrtelné duše, což mne vedlo k bádání v písmech – věře, jak jsem byl učen, že obsahují slovo Boží, a tudíž jsem se na ně obrátil. Mé blízké vztahy k lidem z různých denominací mne vedly k tomu, že jsem se neobyčejně podivoval, neboť jsem zjistil, že tito lidé nezkrášlují své vyznání svatým způsobem života a zbožným chováním, které by bylo v souladu s tím, co jsem našel obsaženo v oné posvátné knize. To mou duši zarmucovalo.

Tudíž jsem ve věku dvanácti až patnácti let v srdci přemítal o mnohých věcech týkajících se poměrů ve světě lidí, o sporech a rozkolech, o zlovolnostech a ohavnostech a o temnotě, která prostupovala mysl lidí. Má mysl začala být nesmírně zarmoucena, neboť jsem byl přesvědčen o svých hříších a bádáním v písmech jsem dospěl k tomu, že lidstvo nepřichází k Pánu, ale odpadlo od pravé a živé víry, a že neexistuje společenství ani denominace, která by byla postavena na evangeliu Ježíše Krista, jak je zaznamenáno v Novém zákoně. Chtělo se mi truchlit kvůli vlastním hříchům i hříchům světa, neboť z písem jsem se dozvěděl, že Bůh je tentýž včera, dnes i na věky a že nestraní osobám, neboť je Bohem.

Neboť jsem pohlédl na slunce, vznešený zdroj světla pro zemi, a také na měsíc, který se s majestátností pohybuje po obloze, a také na hvězdy, které září na své dráze; a také na zemi, na které stojím, a na polní zvěř a ptactvo nebeské a ryby ve vodách; a také na člověka, který kráčí po tváři země se vznešeností a v síle krásy, jehož moc a inteligence vládne věcem, které jsou tak nesmírně veliké a úžasné, a to podle obrazu toho, kdo je stvořil. A když jsem všechny tyto věci uvážil, mé srdce zvolalo: „Dobře to řekl onen moudrý muž: ‚Jen blázen říká v srdci svém, že není Boha.‘“ Mé srdce zvolalo: „Všechno, toto všechno vydává svědectví a svědčí o všemocné a všudypřítomné moci, o bytosti, která tvoří zákony a nařizuje a svazuje všechny věci v jejich mezích, která naplňuje věčnost a která byla a je a bude od celé věčnosti až do věčnosti.“ A já jsem uvážil toto všechno i to, že ona bytost usiluje o to, aby byla uctívána těmi, kteří ji uctívají v duchu a v pravdě.

Volal jsem tudíž k Pánu o milosrdenství, neboť nebylo nikoho jiného, za kým bych mohl jít a milosrdenství obdržet. A Pán uslyšel mé volání v pustině, a zatímco jsem vzýval Pána, ve svém šestnáctém roce, sloup světla převyšující jas slunce za poledne sestoupil shůry a spočinul na mně. Byl jsem naplněn duchem Božím a Pán otevřel nebesa, a já jsem spatřil Pána.

A on ke mně promluvil řka: „Josephe, synu můj, tvé hříchy jsou ti odpuštěny. Jdi cestou svou, kráčej v ustanoveních mých a dodržuj má přikázání. Viz, já jsem Pán slávy. Byl jsem ukřižován pro svět, aby všichni ti, kdo věří ve jméno mé, mohli mít život věčný. Viz, svět nyní leží v hříchu a nikdo nečiní dobro, ne, ani jeden. Odvrátili se od evangelia a nedodržují má přikázání. Přibližují se ke mně rty svými, ale srdce jejich je daleko ode mne. A můj hněv je rozněcován proti obyvatelům země, aby je navštívil podle jejich bezbožnosti a uskutečnil to, co bylo promlouváno ústy proroků a apoštolů. Viz a hleď, já přijdu rychle, jak je psáno o mně, v oblaku, oděn slávou svého Otce.“

Mou duši naplnila láska a mnoho dní jsem se mohl radovat velikou radostí. Pán byl se mnou, ale nemohl jsem nalézt nikoho, kdo by onomu nebeskému vidění uvěřil. Nicméně jsem o těchto věcech přemítal ve svém srdci.