5

Kněžská pravomoc a obřady

5.0

Úvod

Kněžství je pravomoc, kterou Bůh dává svým dětem, aby všem přinesl spasení. Kněžští vedoucí, kteří dostávají a používají klíče kněžství, mají kněžskou pravomoc a tuto pravomoc mohou udělovat druhým. Vzhledem k tomu, že „všechny další pravomoci [a] úřady v církvi jsou přídavky k tomuto [Melchisedechovu] kněžství“ (Nauka a smlouvy 107:5), vše, co je konáno pod vedením klíčů kněžství, je konáno s kněžskou pravomocí.

Když je žena ustanovena jako misionářka, jedná na základě kněžské pravomoci, aby mohla plnit kněžskou funkci. Kdokoli, kdo dostal povolání od někoho, kdo drží klíče kněžství, používá při plnění svěřených úkolů kněžskou pravomoc.

Jste-li nositeli Melchisedechova kněžství, budete mít příležitosti účastnit se kněžských obřadů a požehnání.

Při vykonávání kněžských obřadů a při udílení požehnání se držte těchto všeobecných pokynů. Informace uvedené v tomto oddíle jsou výtahem z kapitoly 18 ve Všeobecné příručce: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Poznámka: Jak je vysvětleno v následujících oddílech, vykonání některých obřadů musí být schváleno předsedající autoritou, která je držitelem patřičných klíčů.

5.1

Služba v kněžství: všeobecné pokyny pro nositele Melchisedechova kněžství

Nositelé Melchisedechova kněžství mají vždy usilovat o to, aby byli způsobilí mít při sobě Svatého Ducha a být Jím vedeni. Každý obřad a požehnání mají vykonávat důstojně a mají dbát na to, aby obřady a požehnání splňovaly tyto podmínky:

1. Mají být vykonány ve jménu Ježíše Krista.

2. Mají být vykonány pravomocí kněžství.

3. Mají být vykonány v souladu s nezbytným postupem – například se mají pronést konkrétní slova nebo použít posvěcený olej.

4. Je-li to nutné, mají být oprávněny předsedající autoritou, která podle pokynů uvedených v tomto oddíle drží příslušné klíče (obvykle biskup, president kůlu nebo president misie).

Ti, kteří udílejí kněžská požehnání, pronášejí slova požehnání („žehnám [nebo žehnáme] ti, aby…“), nikoli slova modlitby („Nebeský Otče, prosím [prosíme] Tě, abys požehnal této osobě, aby…“).

Když se obřadu nebo požehnání účastní několik mužů, každý z nich položí lehce pravou ruku na hlavu dotyčné osoby (nebo pod nemluvně, kterému je udíleno požehnání) a levou ruku položí na rameno bratra po své levici.

Vykonat obřad nebo udělit požehnání mohou pouze ti, kteří jsou držiteli nezbytného kněžství a jsou způsobilí. Biskupové a presidenti kůlů mohou, na základě vedení Duchem, vybídnout nositele kněžství, kteří nejsou zcela hodni vstupu do chrámu, aby některé obřady a požehnání vykonali nebo se jich zúčastnili (viz Všeobecná příručka: Služba v Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, 18.3, CirkevJeziseKrista.org).

Nedoporučuje se zvát na pomoc s vykonáním obřadu či udělením požehnání větší počet rodinných příslušníků, přátel či vedoucích, protože to může některým připadat zvláštní. Kvůli příliš velké skupině může být také fyzicky neobratné obřad vykonat.

5.2

Vykonání křtu

Obřad křtu může vykonat pod vedením předsedající autority způsobilý kněz nebo nositel Melchisedechova kněžství. Při vykonávání obřadu má postupovat takto:

1. Postaví se do vody spolu s tím, kdo má být pokřtěn.

2. Podrží levou rukou pravé zápěstí křtěné osoby (kvůli pohodlí a bezpečí). Křtěná osoba drží levou rukou levé zápěstí nositele kněžství.

3. Zvedne pravou ruku do pravého úhlu.

4. Uvede celé jméno osoby a řekne: „Byv pověřen Ježíšem Kristem, křtím tě ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Amen.“ (Nauka a smlouvy 20:73.)

5. Umožní tomu, kdo je křtěn, aby si pravou rukou stiskl nos (kvůli pohodlí). Nositel kněžství položí pravou ruku na horní část zad toho, kdo je křtěn, a celého ho ponoří, včetně jeho oblečení.

6. Pomůže křtěnému vystoupit z vody.

Jak je popsáno ve Všeobecné příručce, v oddíle 18.7.6, u každého křtu dbají dva svědkové na to, aby byl obřad vykonán správně. Pokud při křtu nejsou pronesena slova přesně tak, jak je to uvedeno v Nauce a smlouvách 20:73, musí se křest zopakovat. Křest se musí zopakovat také v případě, kdy část těla nebo oblečení křtěné osoby nebyla zcela ponořena pod hladinu.

5.3

Vykonání konfirmace

Konfirmace se může zúčastnit jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství. Zlehka položí ruce na hlavu osoby. Poté ten, kdo obřad vykonává:

1. Osloví osobu celým jménem.

2. Uvede, že obřad je vykonáván pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Konfirmuje osobu za člena/členku Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

4. Pronese slova: „Přijmi Ducha Svatého.“ (Nikoli: „Přijmi dar Ducha Svatého.“)

5. Pronese požehnání tak, jak nabádá Duch.

6. Ukončí ve jménu Ježíše Krista.

5.4

Posvěcení oleje

Jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství musí nejprve posvětit olivový olej, než ho lze použít k pomazání nemocných či sužovaných. Žádný jiný olej se nesmí používat. Při posvěcení oleje postupuje nositel kněžství takto:

1. Drží otevřenou nádobku s olivovým olejem.

2. Osloví Nebeského Otce.

3. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

4. Posvětí olej (nikoli nádobku) a oddělí ho pro pomazání a požehnání nemocných a sužovaných.

5. Ukončí ve jménu Ježíše Krista.

5.5

Žehnání nemocným a sužovaným

Ježíš dal svým apoštolům kněžskou pravomoc, aby mohli „uzdravovati nemoci a vymítati ďábelství“ (Marek 3:15). Nositelé Melchisedechova kněžství mají tutéž pravomoc. Používejte tento dar vhodně a tak často, jak je to zapotřebí.

Žehnat nemocným nebo sužovaným mohou pouze nositelé Melchisedechova kněžství. Žehnání nemocným obvykle provádí společně dva nebo více nositelů kněžství, ale je-li to nutné, může pomazání i pečetění požehnání vykonat jen jeden nositel kněžství.

Není-li k dispozici posvěcený olej, lze udělit požehnání pravomocí Melchisedechova kněžství i bez pomazání.

Způsobilý manžel nebo otec, který je nositelem Melchisedechova kněžství, má obvykle žehnat nemocným členům své rodiny.

Nositelé kněžství mají žehnat nemocnému na žádost nemocného nebo na žádost toho, kdo je nemocnému velmi blízký, aby tak požehnání působilo podle jejich víry. Nositelé Melchisedechova kněžství, kteří navštíví nemocnici, nemají aktivně nabízet možnost udělovat požehnání nemocným.

Pokud osoba žádá o další požehnání pro tutéž nemoc, nositel kněžství jí nemusí po onom prvním požehnání dávat další pomazání olejem. Místo toho jí udělí požehnání vkládáním rukou a pravomocí kněžství.

Přisluhování nemocným má dvě části: 1) pomazání posvěceným olejem a 2) zpečetění pomazání.

Pomazání posvěceným olejem

Pomazání olejem provádí jeden nositel Melchisedechova kněžství.

1. Nanese kapku posvěceného oleje na hlavu osoby.

2. Položí zlehka ruce na hlavu osoby a osloví ji celým jménem.

3. Uvede, že jedná pravomocí Melchisedechova kněžství.

4. Uvede, že pomazává olejem, který byl posvěcen pro pomazání a požehnání nemocných a sužovaných.

5. Ukončí ve jménu Ježíše Krista.

Zpečetění pomazání

Při zpečetění pomazání obvykle dva nebo více nositelů Melchisedechova kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Je-li to však nutné, může toto provést jen jeden nositel Melchisedechova kněžství. Při pečetění pomazání postupuje nositel Melchisedechova kněžství takto:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že pečetí pomazání pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Pronese slova požehnání tak, jak nabádá Duch.

4. Ukončí ve jménu Ježíše Krista.

5.6

Udílení požehnání útěchy a rady

Nositelé Melchisedechova kněžství mohou udílet požehnání útěchy a rady těm, kteří o to požádají. Při udílení takovýchto požehnání jeden nebo více nositelů Melchisedechova kněžství položí zlehka ruce na hlavu dotyčné osoby. Poté nositel kněžství, který požehnání udílí, postupuje takto:

1. Osloví osobu jejím celým jménem.

2. Uvede, že požehnání je udíleno pravomocí Melchisedechova kněžství.

3. Pronese slova požehnání tak, jak nabádá Duch.

4. Ukončí ve jménu Ježíše Krista.

Misionáři, kteří udělí požehnání členům, mají o tomto požehnání informovat biskupa buď přímo, nebo prostřednictvím presidenta kvora starších či vedoucího misie sboru, který následně informuje biskupa.