2. Korintským 2

„Tak abyste již raději odpustili“

Odpustit druhým může být velmi obtížné. Pavel napsal korintským Svatým o odpouštění přestupníkům, kteří se mezi nimi nacházeli. Vyzval je, aby odpouštěli jak pro dobro toho, komu má být odpuštěno, tak k jejich vlastnímu prospěchu. Při studiu usilujte o to, abyste prohloubili své porozumění důležitosti odpouštění a svou touhu odpouštět druhým.

Jak byste reagovali?

Představte si, jak byste vy a další lidé ve vašem okolí nejspíš zareagovali v těchto situacích:

• Široce se rozšíří informace, že člen vašeho sboru nebo odbočky se dopustil závažného hříchu, jako například porušení zákona cudnosti.

• Někdo ve vašem sboru nebo odbočce se otevřeně staví proti církevním vedoucím.

Odpovězte na tyto otázky:

• I kdyby se lidé v těchto modelových situacích začali setkávat s církevními vedoucími a snažili se činit pokání, jak by o nich nejspíš druzí mluvili a jak by se k nim chovali?

• Proč by mohlo být pro některé lidi těžké chovat se k nim v duchu lásky a odpuštění?

Ve 2. Korintským 2 psal Pavel o podobné situaci v Korintu, kde se někdo dopustil přestupku a členové Církve ho trestali.

Přemítejte o tom, jak se chováte k lidem ve svém okolí, kteří se možná dopustili nějakého přestupku. Přemýšlejte o následujících otázkách, které položil starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů:

Je ve vašem životě někdo, kdo možná potřebuje odpuštění? Je někdo u vás doma, někdo ve vaší rodině, někdo ve vašem sousedství, kdo udělal něco nesprávného nebo nelaskavého nebo nekřesťanského? Každý z nás je vinen takovými přestupky, a tak se nepochybně najde někdo, kdo ještě potřebuje vaše odpuštění.

(Jeffrey R. Holland, „I Stand All Amazed“, Ensign, Aug. 1986, 72)

Při studiu této lekce usilujte o pomoc Ducha Svatého, abyste prohloubili své porozumění důležitosti křesťanského odpouštění a tomu, jak byste mohli odpustit druhým.

Pavel učil o odpuštění

1. Přepište si do studijního deníku následující tabulku a vyplňte ji:

Přečtěte si 2. Korintským 2:5–11 a zkuste rozpoznat pravdy související s těmito otázkami:

Jak se máme chovat k člověku, který nám způsobil zármutek?	Proč se máme k lidem chovat právě takto?

• Co jste se ze studia těchto veršů dozvěděli?

Dvě zásady, které jste možná rozpoznali, jsou: Díky Spasiteli Ježíši Kristu můžeme odpouštět a s láskou podávat druhým pomocnou ruku a Neodpustíme-li druhým, bude mít nad námi převahu Satan.

• Jaké byste uvedli příklady toho, jak byste mohli odpustit někomu, kdo se dopustil přestupku nebo byl jakkoli nelaskavý, utěšit ho nebo ho přesvědčit o své lásce?

• Proč si podle vás Spasitel Ježíš Kristus přeje (na základě toho, co o Něm víte), abychom si navzájem odpouštěli a projevovali lásku? Jak nám může pomáhat tak činit?

Starší Massimo De Feo ze Sedmdesáti učil:

Praví učedníci rádi odpouštějí. Vědí, že Spasitelovo Usmíření pokryje všechny hříchy a chyby, kterých se každý z nás dopouští. Vědí, že cena, kterou On zaplatil, zahrnuje vše. Vyrovnává všechny duchovní daně, poplatky, provize a taxy spojené s hříchy, chybami nebo přestupky. Praví učedníci bez otálení odpouštějí a bez otálení prosí o odpuštění.

Drazí bratři a sestry, pokud se vám nedaří nalézt sílu k odpuštění, nepřemýšlejte nad tím, co vám druzí udělali, ale přemýšlejte nad tím, co pro vás udělal Spasitel. Pak naleznete pokoj ve vykupujících požehnáních Jeho Usmíření.

(Massimo De Feo, „Čistá láska – opravdové znamení každého pravého učedníka“, Liahona, květen 2018, 82)

• Kdy jste viděli příklad někoho, kdo odpustil někomu jinému a pak se k onomu člověku choval s láskou?

• Jak může zadržování odpuštění způsobit, že budeme „oklamáni od satana“? (2. Korintským 2:10.)

2. Do studijního deníku vypracujte tuto činnost:

Představte si, že, podobně jako Korintští, potřebují i lidé ve vašem sboru prohloubit svou lásku vůči těm, kteří hřeší, a více jim odpouštět. Z tohoto důvodu vás biskup požádá, abyste se na začátku shromáždění své třídy či kvora podělili o krátkou myšlenku o odpuštění. Během několika minut vypracujte náčrt toho, co byste mohli říci. Zahrňte do svých slov mimo jiné toto:

1. Alespoň jeden verš nebo část textu z 2. Korintským 2:7–11.

2. Další verš z písem nebo citát církevního vedoucího. (Mohli byste použít citát staršího Kevina R. Duncana, jednu pasáž z písem, které starší Duncan zmiňuje, nebo jednu pasáž z písem, které jsou uvedeny za jeho citátem.)

3. Vaše vlastní myšlenky a svědectví o tom, jak projevovat lásku a odpuštění vůči druhým a jak nám to může pomoci přiblížit se Spasiteli.

Učení týkající se odpuštění

Starší Kevin R. Duncan ze Sedmdesáti řekl:

Jsem přesvědčen, že většina z nás chce odpustit, ale připadá nám to moc těžké. Když zažijeme nespravedlnost, můžeme mít sklon říci: „Ten člověk udělal něco špatného. Zaslouží si trest. Kde je spravedlnost?“ Mylně se domníváme, že když odpustíme, nebude spravedlnosti učiněno zadost a dotyčný se vyhne trestu.

Tak tomu ale není. Bůh vyměří trest, jenž bude přiměřený, neboť milosrdenství nemůže oloupit spravedlnost (viz Alma 42:25). Bůh láskyplně ujišťuje vás i mě: „Ponechte soud pouze na mně, neboť je můj a já budu odpláceti. Pokoj [však] buď s vámi.“ [Nauka a smlouvy 82:23.]

(Kevin R. Duncan, „Hojivá mast odpuštění“, Liahona, květen 2016, 33–34)

• Matouš 5:43–44

• Efezským 4:32

• Co jste se dozvěděli, co by mohlo pomoci členům vašeho sboru lépe porozumět odpuštění a odpouštět druhým?

• Jak je může odpouštění druhým přivádět blíže k Ježíši Kristu?

Zamyslete se nad tím, jak se sami chováte k lidem, kteří se dopustili přestupku. Usilujte o inspiraci od Nebeského Otce ohledně toho, co byste mohli udělat, abyste „odpustili… a… utvrdili k [nim] lásku“ (2. Korintským 2:7–8). Zvažte možnost zapsat si své dojmy a myšlenky do studijního deníku, včetně veškerých kroků, které se cítíte inspirováni podniknout.

Volitelné: Chcete se dozvědět více?

Jak vám může odpuštění osobně požehnat?

President James E. Faust (1920–2007) z Prvního předsednictva učil:

Dokážeme-li ve svém srdci najít odpuštění pro ty, již nám způsobili bolest a křivdu, povzneseme se k vyšší úrovni sebeúcty a duševní pohody.

(James E. Faust, „Uzdravující moc odpuštění“, Liahona, květen 2007, 68)

Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů učil:

Na základě apoštolské pravomoci, kterou mi udělil Spasitel světa, svědčím o klidu v duši, který smíření s Bohem a s druhými přináší, jsme-li mírní a dostatečně odvážní, abychom o to usilovali.

(Jeffrey R. Holland, „Služba smíření“, Liahona, listopad 2018, 79)

Jak vám Ježíš Kristus může pomoci odpustit?

Starší Kevin R. Duncan ze Sedmdesáti učil:

Hojivá mast odpuštění

Starší Duncan učí, že když se obrátíme ke Spasiteli, uzdraví nás a pomůže nám odpustit těm, kteří nás zranili.

Právě kvůli odpuštění seslal Bůh svého Syna, a tak se radujme z Jeho nabídky nás všechny uzdravit. Spasitelovo Usmíření není jen pro ty, kteří potřebují činit pokání; je i pro ty, kteří potřebují odpustit. Pokud je pro vás těžké někomu odpustit, nebo dokonce odpustit sami sobě, proste Boha, aby vám pomohl. Odpuštění je vznešená, uzdravující zásada. Není třeba, abychom byli obětí dvakrát. Můžeme odpustit.

(Kevin R. Duncan, „Hojivá mast odpuštění“, Liahona, květen 2016, 35)

Podívejte se na video „Principles of Peace: Forgiveness“, 1:49, které je dostupné na stránkách ChurchofJesusChrist.org a které ukazuje příklad toho, jak byla jistá žena díky Ježíši Kristu schopna odpustit svému otci.

Principles of Peace: Forgiveness #PrinceofPeace

It’s impossible to find lasting peace without forgiving and being forgiven. We’ve all been wronged by others and have made mistakes of our own, but that doesn’t mean we can’t find peace by turning to Jesus Christ.

Jak mohu lépe porozumět tomu, co je to odpuštění?

Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů učil:

Služba smíření

Starší Holland nás vyzývá, abychom odpouštěli a spolu se Spasitelem nastolovali pokoj, abychom mohli být smířeni s Bohem i mezi sebou navzájem.

[Ježíš Kristus] neřekl: „Není vám dovoleno pociťovat opravdovou bolest nebo skutečný zármutek kvůli zdrcujícím zážitkům, které vám způsobil někdo jiný.“ Ani neřekl: „Abyste mohli plně odpustit, musíte znovu vstoupit do nezdravého vztahu nebo se vrátit do škodlivé a destruktivní situace.“ Avšak bez ohledu i na tu nejstrašnější újmu, kterou můžeme kdy utrpět, se nad svou bolest můžeme pozvednout jedině tehdy, když oběma nohama vykročíme vpřed po cestě vedoucí k opravdovému uzdravení.

(Jeffrey R. Holland, „Služba smíření“, Liahona, listopad 2018, 79)