Židům 12:9
Bůh je Otec našeho ducha
Proč podle vás tak často mluvíme o tom, že jsme děti Boží? Jak může toto poznání ovlivňovat váš život? Když Pavel židovským Svatým připomínal kárání ze strany jejich pozemských otců, učil je o Nebeském Otci – o „Otci duchů“ ( Židům 12:9). Tato lekce vám má pomoci lépe poznat Nebeského Otce a porozumět tomu, jak může to, že Ho znáte s máte s Ním vztah, pozitivně ovlivňovat váš život.
Překvapivé ponaučení od lvů v zoo
Na celosvětovém zasvěcujícím shromáždění pro mladé dospělé sestra Kathy Claytonová, manželka staršího L. Whitneyho Claytona ze Sedmdesáti, vyprávěla o zážitku, kdy navštívila zoo v Argentině, kde mohla vstoupit do výběhů a být v kontaktu s divokými zvířaty jako například se lvy. Když se sestra Claytonová ptala, proč je nebezpečným zvířatům umožněno být tak nablízku lidem, dostala překvapivou odpověď. Mohli byste se podívat na video „A Regal Identity“, které je k dispozici na stránkách ChurchofJesusChrist.org, v časovém kódu od 1:22 do 3:26, nebo si přečíst následující text.
Bůh je Otec duchů
Když Pavel promlouval k Židům o tom, jak reagovat na ukázňování neboli kárání od Boha (viz Židům 12:6–8), učil důležité pravdě ohledně našeho vztahu k Nebeskému Otci. Při dnešním studiu věnujte pozornost nabádáním Ducha, která vám mohou pomoci této pravdě lépe porozumět.
Přečtěte si Židům 12:9 a zvažte možnost si označit slova nebo části textu, které učí o našem vztahu k Nebeskému Otci.
Z tohoto verše se dozvídáme, že Bůh je Otcem našeho ducha.
-
Jaký vliv má porozumění této pravdě na to, jak vnímáte sami sebe i druhé?
Starší Tad R. Callister ze Sedmdesáti vyprávěl o tom, jaký vliv na nás může mít, když pamatujeme na svou identitu jakožto dětí Božích:
Na jednom nedávném školení generálních autorit padla tato otázka: „Jak můžeme pomoci těm, kteří zápolí se zaobíráním se pornografií?“
Starší Russell M. Nelson se postavil a odpověděl: „Učte je o jejich identitě a účelu.“
Tato odpověď mě oslovila – nejen jako odpověď na onu konkrétní otázku, ale také jako vhodná odpověď na většinu těžkostí, kterým v životě čelíme.
(Tad R. Callister, „Our Identity and Our Destiny“ [zasvěcující shromáždění Univerzity Brighama Younga, 14. srpna 2012], 1, speeches.byu.edu)
-
Jak nám může porozumění naší identitě jakožto dětí Božích pomoci s těžkostmi či výzvami, kterým čelíme?
-
Jaké světské vlivy nás mohou odvádět od toho, abychom pamatovali na svou božskou identitu?
-
Co nám může pomoci pamatovat na svou božskou identitu a mít ji v úctě?
Správné poznání týkající se Nebeského Otce
Přemítejte na chvíli o tom, jak vy sami znáte Nebeského Otce a jaký k Němu máte vztah. Zamyslete se nad tím, jaká požehnání jste již obdrželi a jaká můžete v budoucnu obdržet díky tomu, že jste Jeho dítě. Pomyslete na to, co by ve vašem životě mohlo být jiné, kdybyste Ho znali lépe a měli k Němu bližší vztah.
Bratr Brian K. Ashton, bývalý člen Generálního předsednictva Nedělní školy, zdůraznil, jaký vliv má správné porozumění týkající se Nebeského Otce a našeho vztahu k Němu:
Mít „správnou představu o charakteru, dokonalostech a vlastnostech [Nebeského Otce]“ je nezbytné k tomu, abychom uplatňovali víru dostačující k dosažení oslavení [Lectures on Faith (1985), 38]. Správné porozumění charakteru Nebeského Otce může změnit to, jak pohlížíme na sebe a na druhé, a pomoci nám porozumět nesmírné lásce, kterou Bůh chová ke svým dětem, a Jeho veliké touze pomoci nám stát se takovými, jako je On. Nesprávný pohled na Jeho povahu v nás může zanechat pocit, že nikdy nebudeme schopni vrátit se do Jeho přítomnosti.
(Brian K. Ashton, „Otec“, Liahona, listopad 2018, 93–94)
Jedním ze způsobů, jak můžeme získat správné porozumění ohledně Nebeského Otce, je studovat verše v písmech, které se Ho týkají.
1. Ve studijním deníku vypracujte následující činnost a odpovězte na otázky uvedené na konci.
Věnujte několik minut tomu, že si přečtete několik veršů z písem, které učí o povaze Boha, a budete o nich přemítat. Mohli byste použít následující odkazy na verše z písem nebo vyhledat další v Průvodci k písmům pod heslem „Bůh, Božstvo“ (pododdíl Bůh Otec). Do studijního deníku si napište, čemu vás tyto verše učí o charakteru a vlastnostech Nebeského Otce a o vašem vztahu k Němu.
-
Jaké pravdy, které jste se o Bohu dozvěděli, mají pro vás největší význam? Proč pro vás mají takový význam?
-
Jak by toto poznání mohlo ovlivnit to, jaký náhled máte na sebe a na to, kým se můžete stát?
-
Co se na základě toho, co jste se dnes dozvěděli a pocítili, cítíte inspirováni udělat?
Volitelné: Chcete se dozvědět více?
Jak mi vědomí toho, že jsem dítě Boží, může pomáhat?
President Dallin H. Oaks z Prvního předsednictva učil:
Uvažujte nad mocí myšlenky vyjádřené v naší milované písni „Já Boží dítě jsem“. [Náboženské písně, č. 185.] … Zde se nachází odpověď na jednu z nejdůležitějších životních otázek: „Kdo jsem?“ Jsem dítě Boží s duchovní rodovou linií vedoucí k nebeským rodičům. Tento původ určuje náš věčný potenciál. Tato mocná myšlenka je účinné antidepresivum. Může každému z nás dodat sílu, abychom činili spravedlivá rozhodnutí a usilovali o to nejlepší, co je v nás.
(Dallin H. Oaks, „Powerful Ideas“, Ensign, Nov. 1995, 25)
Proč více nemluvíme o naší Matce v nebi?
„Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů učí, že veškeré lidské bytosti, jak muži, tak ženy, jsou milované duchovní děti nebeských rodičů – Nebeského Otce a Nebeské Matky. …
Stejně jako je tomu i u dalších pravd evangelia, jsou naše současné znalosti o Matce v nebi omezené. Dostalo se nám však dostatečného poznání k tomu, abychom si vážili posvátnosti této nauky a porozuměli božskému vzoru, který byl pro nás jakožto pro děti nebeských rodičů ustanoven.“ (Eseje na témata z evangelia, „Matka v nebi“, CirkevJeziseKrista.org.)
Jak život Ježíše Krista učí o povaze Nebeského Otce?
Starší Jeffrey R. Holland z Kvora Dvanácti apoštolů učil:
Ve všem, co Ježíš přišel sdělit a vykonat, včetně svého usmiřujícího utrpení a oběti, a zvláště tím, nám ukázal, kdo a jaký je Bůh, náš Věčný Otec, jak naprosto oddaný je svým dětem v každé době a v každém národě. Ježíš se nám slovem i skutkem snažil zjevit skutečný charakter svého Otce, našeho Otce v nebi, a snažil se o to, abychom si k Němu vytvořili osobní vztah. …
A tak když Kristus sytil hladové, uzdravoval nemocné, káral pokrytectví, naléhavě žádal o víru – ukazoval nám tím způsob jednání Otce, On, který je „milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu, trpělivý a plný dobrotivosti“ [Lectures on Faith (1985), 42]. Svým životem, a zvláště svou smrtí, Kristus hlásal: „To, co vám ukazuji, je Boží soucit, a rovněž i můj.“ Vrcholný smysl toho, jak dokonale Syn projevil péči dokonalého Otce, v Jejich společném utrpení a sdíleném zármutku kvůli hříchům a bolestem nás ostatních, spatřujeme v tomto prohlášení: „Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. Neboť neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.“ [ Jan 3:16–17 .]
(Jeffrey R. Holland, „Majestátnost Boha“, Liahona, listopad 2003, 70, 72)