Můj základ: Používejte víru v Ježíše Krista – maximální délka: 20 minut

Zamyslete se:Jak má víra v Ježíše Krista ovlivňuje mou soběstačnost?

Video:„Exercise Faith in Jesus Christ“ [„Používejte víru v Ježíše Krista“], dostupné na stránkách srs.lds.org/videos. (Nemáte toto video k dispozici? Přečtěte si text na straně 21.)

Používejte víru v Ježíše Krista

Pokud se nemůžete podívat na zmíněné video, přečtěte si tento scénář.

Starší David A. Bednar: Podniknout něco je projevem víry. Děti Izraele nesou archu úmluvy. Přicházejí k řece Jordánu. Mají zaslíbení, že ji překročí po souši. Kdy se řeka rozdělila? Když smáčejí chodidla. Vstupují do řeky – konají. A následuje moc – řeka se rozdělí.

Často si myslíme: „Nejprve tomu všemu dokonale porozumím a pak to přenesu do svého jednání.“ Rád bych podotkl, že toho máme již dost na to, abychom začali. Již tušíme, jaký směr je správný. Víra je zásada – ta nejdůležitější zásada – činu a moci. Pravá víra se zaměřuje a soustřeďuje na Pána Ježíše Krista a vždy vede k činu.

(Viz „Seek Learning by Faith“ [proslov k učitelům náboženství Církevního vzdělávacího systému, 3. února 2006], lds.org/media-library)

Zpět na stranu 20.

Diskutujte:Proč opravdová víra vždy vede k činům? Proč je víra nezbytná k tomu, aby nám Bůh pomáhal v oblasti časné i duchovní?

Přečtěte si:Matouš 6:30 a citát z přednášek Lectures on Faith (vpravo)

„Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vás [neodívá,] ó malé víry?“

Matouš 6:30

„Nezávisí snad všechno vaše úsilí, ať je jakékoli, na vaší víře? … Tak jako vírou získáváme všechna časná požehnání, která vskutku získáváme, tak podobným způsobem vírou získáváme i všechna požehnání duchovní, která vskutku získáváme. Avšak víra není jen zásadou činu, ale také zásadou moci.“

Lectures on Faith (1985), 2, 3

Činnost

Cesta k dosažení soběstačnosti je cestou víry. Členové Prvního předsednictva a Kvora Dvanácti nás vyzývají, aby pro nás bylo prohlubování víry v Nebeského Otce a v Jeho Syna v našem životě prioritou.

1. krok: Přečtěte si jako skupina níže uvedené citáty proroků týkající se priorit.

2. krok: Diskutujte o tom, jak vám věrné zachovávání sabatu, přijímání svátosti a čtení Knihy Mormonovy pomůže stát se soběstačnějšími.

Prorocké priority a zaslíbení
„Představte si šíři působnosti těchto slov! Těm, kteří světí den sabatu, je slíbena plnost země.“ (Russell M. Nelson, „Sabat je radost“, Liahona, květen 2015, 130; viz také NaS 59:16.)
„Duchovnost ani smlouvy [svátosti] nejsou nic nečinného. Smlouvy nám nepřinášejí jen závazky, ale i duchovní moc.“ (Neil L. Andersen, školení generálních autorit, duben 2015.)
„Vydávám svědectví o tom, že [Kniha Mormonova] se může ve vašem životě stát osobním ‚Urimem a Thumimem‘.“ (Richard G. Scott, „The Power of the Book of Mormon in My Life“, Ensign, Oct. 1984, 11.)

Učiňte závazek:Dejte si závazek, že během tohoto týdne splníte následující úkoly. Po splnění každého úkolu zaškrtněte políčko.

• Projevte tuto neděli víru tím, že budete světit sabatní den a přijmete s uctivým postojem svátost.

• Každý den čtěte Knihu Mormonovu.

• Přečtěte si verše z písem na straně 21. Vyberte si jednu pasáž a podělte se o ni s rodinou nebo přáteli.

  Verše z písem o uplatňování víry

  Daniel se nechtěl přestat modlit, a tak byl uvržen do lví jámy, ale „Bůh … poslal anděla svého, kterýž zavřel ústa lvů, … a žádného úrazu není nalezeno na něm; nebo věřil v Boha svého“. (Daniel 6:22–23; viz také verše 16–21.)

  Pán dal Lehimu Liahonu, aby vedla jeho rodinu, a ta „pro ně [pracovala] podle jejich víry v Boha. … [Když] byli nedbalí a zapomněli uplatňovati svou víru a píli[,] … ve svém putování nepostupovali.“ (Alma 37:40–41.)

  „Sneste všecky desátky do obilnice … a zkuste mne nyní v tom, … nezotvírám-liť vám průduchů nebeských, a nevyleji-li na vás požehnání, tak že neodoláte.“ (Malachiáš 3:10.)

  Během hladomoru Eliáš požádal jednu vdovu, aby mu věnovala své poslední jídlo. Eliáš jí slíbil, že díky její víře jí Pán zaopatří pokrm – a zásoba tohoto pokrmu se nikdy nevyčerpala. (Viz 1. Královská 17.)

  „Chudé a nuzné, kteříž hledají vody, an jí není, jejichž jazyk žízní prahne, já Hospodin vyslyším, já Bůh Izraelský neopustím jich.“ (Izaiáš 41:17; viz také verš 18.)