Sebevražda
Jak předcházet sebevraždám a reagovat na ztrátu blízké osoby

Jak předcházet sebevraždám a reagovat na ztrátu blízké osoby

Zvyšující se míra sebevražednosti je v mnoha oblastech světa příčinou značného znepokojení. Účelem tohoto dokumentu je pomoci rodičům, členům rodiny, vedoucím a členům Církve, kteří se snaží sloužit těm, jejichž život zasáhla sebevražda.

Členové mohou tyto materiály využít k tomu, aby se seznámili s církevní naukou týkající se sebevraždy a varovnými signály, které jí předcházejí, a aby zjistili, jak pomoci osobě, která se ocitla v krizi, a jak reagovat poté, co někdo v důsledku sebevraždy přijde o někoho ze svých blízkých. Vedoucí mohou tyto materiály využít při vedení smysluplných diskusí se členy v radě kůlu a sboru a při dalších příležitostech. Účelem těchto diskusí by mělo být pomáhat vedoucím a členům účinněji sloužit lidem, které zasáhla sebevražda.

Pokud by diskuse na toto téma mohla být užitečná pro předcházení sebevraždám a pastýřskou službu těm, kterých se tato problematika dotýká, je třeba, aby ji vedli dva dospělí. Vedoucí mohou k diskusi přizvat i některého z místních odborníků na tuto problematiku, který je obeznámen s naukou Církve o sebevraždě a bere na ni zřetel. Diskuse s dětmi mladšími 12 let mají probíhat pouze poté, co je na ně připraví jejich rodiče.

Jakmile si rada kůlu a sboru projde tento dokument, má prodiskutovat vhodné možnosti, jak podpořit činnost v této oblasti na místní úrovni a jak informovat členy o dostupných materiálech a zdrojích.

Nauka a zásady

Pán nás vyzval, abychom se ke všem lidem chovali s porozuměním a soucitem, když učil: „Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.“ (Matouš 22:39.) Naše úsilí sloužit těm, jejichž život zasáhla sebevražda, bude účinnější, pokud plně porozumíme nauce a učení, jako například níže uvedenému:

  • Ježíš Kristus skrze své Usmíření prožil těžkosti smrtelného života v jejich plnosti, aby poznal, „jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho“ (Alma 7:11–13). James E. Faust učil: „Vzhledem k tomu, že Spasitel vytrpěl vše, co bychom kdy mohli pocítit nebo zažít, může pomáhat slabým stát se silnějšími.“ („Usmíření – naše největší naděje“, Liahona, leden 2002, 22.)

  • Smrtelný život je drahocenným darem od Boha – darem, kterého je třeba si vážit a který je třeba ochraňovat. (Viz Nauka a smlouvy 18:10; M. Russell Ballard, „Suicide: Some Things We Know, and Some We Do Not“, Ensign, Oct. 1987, 6–9.)

  • Když si někdo vezme život, je pouze Bůh schopen posoudit jeho myšlenky, skutky a to, nakolik byl za své činy zodpovědný. Sebevražda nemusí nutně být určujícím znakem toho, jak bude vypadat věčný život dotyčného jednotlivce. (Viz 1. Samuelova 16:7; Nauka a smlouvy 137:9; Dale G. Renlund, „Grieving after a Suicide Loss“, video na stránkách suicide.lds.org.)

Další zdroj:

  • Gospel Topics [Témata z evangelia] na stránkách topics.lds.org a v aplikaci Knihovna evangelia

Varovné signály sebevraždy

Ti, kteří se pokusí o sebevraždu, většinou nechtějí zemřít, ale pouze usilují o to, aby se zbavili fyzické, duševní či duchovní bolesti, kterou zažívají. Mnozí lidé, kteří se ocitnou v krizi, vykazují předtím, než se pokusí o sebevraždu, určité varovné signály. Pokud se naučíte tyto varovné signály rozpoznat, budete lépe připraveni sloužit těm, kteří potřebují pomoc. Všímejte si vět jako „Je mi jedno, jestli umřu“ nebo „Všem by bylo beze mě líp“. Mezi varovné signály patří:

  • Hledání možnosti, jak skoncovat se životem

  • Hovory o pocitech beznaděje nebo o tom, že dotyčný nemá důvod žít

  • Hovory o tom, že dotyčný má pocit, že je v pasti nebo že zažívá nesnesitelnou bolest

  • Hovory o tom, že dotyčný je pro druhé přítěží

  • Zvýšená spotřeba alkoholu a drog

  • Bezdůvodné rozdávání osobních věcí

  • Úzkostné či rozrušené chování nebo bezohlednost

  • Snaha se stáhnout nebo izolovat od ostatních

  • Projevy zuřivosti či hovory o tom, že dotyčný usiluje o pomstu

  • Prudké změny nálad (viz National Suicide Prevention Lifeline)

Jeden z varovných signálů sám o sobě nemusí znamenat, že se dotyčný ocitl v krizi. Ale pokud se dotyčný člověk v minulosti již o sebevraždu pokusil nebo pokud si u něj povšimnete náhlé změny či vícero varovných signálů, jednejte okamžitě. Na stránkách suicide.lds.org jsou k dispozici čísla bezplatných krizových linek a další informace. (Více podrobností viz „Jak pomoci někomu, kdo se ocitl v krizi“ v tomto průvodci.)

Navzdory našim nejlepším snahám není možné zabránit všem sebevraždám. K některým sebevraždám dochází bez jakéhokoli zjevného varování. Nejste zodpovědni za rozhodnutí druhé osoby ukončit vlastní život.

Další materiály a zdroje:

Jak pomoci někomu, kdo se ocitl v krizi

Varovné signály sebevraždy a veškeré výhrůžky sebevraždou vždy berte vážně, dokonce i když se domníváte, že dotyčný ve skutečnosti na sebevraždu nepomýšlí a pouze se snaží strhnout na sebe pozornost. Nabídněte pomoc prostřednictvím těchto tří kroků – zeptejte se, projevte zájem a informujte.

1. krok: Zeptejte se. Dotyčného člověka se přímo zeptejte, zda pomýšlí na sebevraždu. Mohli byste se zeptat: „Uvažuješ o tom, že si vezmeš život?“ Pokud odvětí, že na sebevraždu pomýšlí, zeptejte se, zda má plán. Mohli byste se zeptat: „A už jsi přemýšlel o tom, jak to uděláš?“ Pokud již nějaký plán má, pomozte mu okamžitě vyhledat pomoc v nemocnici či v ambulantním zdravotnickém zařízení nebo zavolejte na záchrannou službu či bezplatnou krizovou linku ve své oblasti. (Čísla krizových linek z celého světa naleznete na stránkách suicide.lds.org/crisis.) Pokud dotyčný člověk plán nemá, přejděte k 2. kroku.

2. krok: Projevte zájem. Projevte o dotyčného člověka zájem tím, že budete naslouchat tomu, co říká. Dejte mu čas na to, aby vysvětlil, jak se cítí. Berte ohled na jeho pocity, což můžete dát najevo například slovy „Je mi líto, ze se tak trápíš“ nebo „nedošlo mi, jak moc to máš těžké“. Mohli byste mu nabídnout vytvoření bezpečnostního plánu k zabránění sebevraždy (viz „How to Create a Suicide-Prevention Safety Plan“, Doug Thomas, Ensign, Sept. 2016, 63.) Bezpečnostní plán může lidem pomoci rozpoznat jejich osobní silné stránky, pozitivní vztahy a zdravé schopnosti zvládat problémy. Může jim rovněž omezit přístup k prostředkům, jimiž by si mohli ublížit, jako jsou například zbraně nebo léky. Pokud vás dotyčný požádá, abyste se o jeho pocitech nikomu nezmiňovali, vysvětlete mu, že budete brát ohled na jeho soukromí, nakolik to jen bude možné, ale že potřebuje větší pomoc, než jakou mu můžete sami poskytnout.Nikdy neslibujte, že jeho myšlenky na sebevraždu uchováte v tajnosti.

3. krok: Informujte. Vybídněte dotyčného, aby o svých problémech řekl někomu, kdo mu bude moci nabídnout větší podporu. Podělte se o kontaktní údaje užitečných organizací ve svém okolí. K těm mohou patřit místní nemocnice, pohotovostní lékařská služba či bezplatné krizové linky.Pokud dotyčný není ochoten vyhledat pomoc, musíte o něm někoho informovat vy. Možná byste mu mohli říci například toto: „Záleží mi na tobě a přeji si, abys byl v bezpečí. Promluvím si s někým, kdo ti bude moci nabídnout pomoc, kterou potřebuješ.“ Berte ohled na jeho soukromí a informujte pouze ty, kteří podle vás mohou pomoci, jako například některý ze členů blízké rodiny, biskup dotyčného, školní poradce, lékař nebo jiný zdravotník. Pokud si nejste jisti, koho informovat, promluvte si se svým biskupem nebo zavolejte na místní bezplatnou krizovou linku. Pamatujte na to, že se od vás nečeká, že dotyčnému dokážete pomoci sami.

Poznámka: Pokud vedete diskusi, zvažte možnost požádat účastníky, aby si tyto kroky nacvičili. Předestřete jim situaci, kdy k nim někdo přijde a vyjádří myšlenky na sebevraždu, a vybídněte je, aby si vyzkoušeli, jak by zareagovali.

Další materiály a zdroje:

Jak reagovat poté, co někdo spáchá sebevraždu

Navzdory našim nejlepším snahám není možné zabránit všem sebevraždám. Je běžné, že ti, které zasáhla sebevražda blízké osoby, v sobě tuto událost popírají a pociťují šok, vinu, hněv a zmatek. President M. Russell Ballard uvedl: „Vzít si život představuje skutečně tragédii, neboť po tomto jednom jediném skutku zůstává tolik obětí – v první řadě ten, kdo umírá, a pak desítky dalších, z řad členů rodiny a přátel, které tu dotyčný zanechal, přičemž někteří z nich se budou dlouhá léta vyrovnávat s hlubokou bolestí a zmatkem.“ („Suicide: Some Things We Know, and Some We Do Not“, Ensign, Oct. 1987, 7.) Pro tyto jednotlivce je zdrojem uzdravení Spasitel, jenž „sestoupil pod všechny věci“, aby mohl poznat „podle těla, jak pomoci lidu svému podle slabostí jeho“ (Nauka a smlouvy 88:6; Alma 7:12). Užitečné mohou být i materiály, zdroje a poradenství poskytované odborníky na tuto problematiku.

Rady kůlů a sborů mohou rovněž diskutovat o tom, jak mohou pomoci jednotlivci či rodině, které zasáhla sebevražda. Možné otázky k diskusi:

  • Jak může učení a Usmíření Ježíše Krista přinést dotyčnému člověku či rodině uzdravení?

  • Jakých potřeb si u dotyčné osoby či rodiny povšimli bratři či sestry pověření pastýřskou službou? Co pro tuto osobu či rodinu již udělali?

  • Jakou citovou či duchovní podporu dlouhodobého charakteru bude dotyčná osoba či rodina potřebovat? Kdo tuto podporu může poskytnout?

  • Má dotyčná osoba či rodina nějaké časné potřeby, jako je například zajištění dopravy či jídla?

  • Jak mohou vedoucí pomocných organizací sboru pomoci dětem či mladým lidem, kteří ztratili někoho blízkého?

Proces truchlení, který následuje po sebevraždě někoho blízkého, může trvat dlouho. Pokud někdo dlouhodobě pociťuje silné utrpení či zármutek, promluvte si s ostatními, kteří o danou osobu pečují. S modlitbou zvažte, jak byste mohli nejlépe nabídnout pomoc. Možná byste dotyčné osobě mohli pomoci obdržet kněžské požehnání nebo kontaktovat místní organizace či jednotlivce, kteří pomáhají těmto lidem, jako jsou například podpůrné skupiny zaměřené na zvládání zármutku, lékaři nebo další odborníci v oblasti zdravotní péče.

Poznámka: Při vedení diskuse nezmiňujte, jak si určitá osoba vzala život. Některého ze členů skupiny by to mohlo nechtěně podnítit k tomu, aby zmíněné jednání napodobil. Pokud někdo začne o těchto podrobnostech v rámci skupiny hovořit, vlídně změňte téma.

Další materiály a zdroje:

Další zdroje

Rady církevních vedoucích

Osobní zkušenosti členů

Další církevní materiály a zdroje

Další materiály a zdroje naleznete na stránkách suicide.lds.org