1 Ale vizte, budou mnozí – onoho dne, kdy mezi nimi budu nadále vykonávati podivuhodné dílo, abych si mohl vzpomenouti smluv svých, jež jsem učinil s dětmi lidskými, abych mohl vztáhnouti ruku svou opět, podruhé, abych uzdravil lid svůj, který je z domu Izraele;

2 A také abych si mohl vzpomenouti slibů, jež jsem dal tobě, Nefi, a také otci tvému, že budu pamatovati na símě vaše; a že slova semene tvého budou z úst mých vycházeti k semeni tvému; a slova má budou syčeti až do končin země jako korouhev pro lid můj, který je z domu Izraele;

3 A protože slova má budou syčeti – mnozí pohané řeknou: Bible! Bible! My máme Bibli a nemůže býti žádné další Bible.

4 Ale tak praví Pán Bůh: Ó pošetilci, budou míti Bibli; a vyjde od Židů, mého dávného lidu smlouvy. A jak děkují Židům za Bibli, kterou od nich získávají? Ano, co se pohané domnívají? Pamatují na utrpení a práci a bolesti Židů a píli jejich pro mne v přinášení spasení pohanům?

5 Ó vy pohané, pamatovali jste na Židy, můj dávný lid smlouvy? Nikoli; ale zlořečili jste jim a nenáviděli jste je a nesnažili jste se je uzdraviti. Ale vizte, já toto vše vrátím na vaši vlastní hlavu; neboť já Pán jsem na lid svůj nezapomněl.

6 Ty pošetilče, který řekneš: Bible, my máme Bibli a žádnou další Bibli nepotřebujeme. Obdrželi byste Bibli, kdyby nebyla od Židů?

7 Nevíte, že je více národů nežli jeden? Nevíte, že já Pán, váš Bůh, jsem stvořil všechny lidi a že pamatuji na ty, kteří jsou na ostrovech mořských; a že panuji nahoře v nebesích a dole na zemi; a vynáším slovo své dětem lidským, ano, dokonce ke všem národům země?

8 Pročež, reptáte, protože máte obdržeti více slova mého? Nevíte, že svědectví dvou národů je vám svědectvím, že já jsem Bůh, že pamatuji na jeden národ jako na druhý? Pročež, já promlouvám tatáž slova k jednomu národu jako k druhému. A až se dva národy setkají, svědectví dvou národů se setkají také.

9 A já to činím, abych mohl dokázati mnohým, že jsem tentýž včera, dnes a na věky; a že promlouvám slova svá podle své vlastní libosti. A protože jsem promluvil jedno slovo, nemusíte se domnívati, že nemohu promluviti další; neboť dílo mé není ještě ukončeno; ani nebude ukončeno, až bude konec člověka, ani od té doby nadále a nikdy.

10 Pročež, protože máte Bibli, nemusíte se domnívati, že obsahuje všechna slova má; ani se nemusíte domnívati, že jsem nedal napsati více.

11 Neboť já přikazuji všem lidem, jak na východě, tak na západě a na severu a na jihu a na ostrovech mořských, že mají zapsati slova, jež k nim promlouvám; neboť z knih, které budou napsány, budu souditi svět, každého člověka podle skutků jeho, podle toho, co je napsáno.

12 Neboť vizte, budu promlouvati k Židům, a oni to zapíší; a budu také promlouvati k Nefitům, a oni to zapíší; a budu také promlouvati k dalším kmenům domu Izraele, které jsem vyvedl, a ony to zapíší; a budu také promlouvati ke všem národům země, a ony to zapíší.

13 A stane se, že Židé budou míti slova Nefitů a Nefité budou míti slova Židů; a Nefité a Židé budou míti slova ztracených kmenů Izraele; a ztracené kmeny Izraele budou míti slova Nefitů a Židů.

14 A stane se, že lid můj, který je z domu Izraele, bude shromážděn domů do zemí vlastnictví svého; a slovo mé bude také shromážděno v jedno. A já ukáži těm, kteří bojují proti slovu mému a proti lidu mému, který je z domu Izraele, že já jsem Bůh a že jsem s Abrahamem učinil smlouvu, že na símě jeho budu pamatovati na věky.