Bible

Sbírka židovských a křesťanských spisů, která obsahuje božská zjevení. Slovo bible znamená „knihy“. Bible je dílo mnoha proroků a inspirovaných pisatelů jednajících pod vlivem Svatého Ducha (2. Petr. 1:21).

Křesťanská Bible má dvě části obecně známé jako Starý a Nový zákon. Starý zákon obsahuje knihy písem, které byly používány mezi Židy v Palestině během Pánovy služby ve smrtelnosti. Nový zákon obsahuje spisy patřící k apoštolskému období a uznává se, že mají stejnou posvátnost a pravomoc jako židovská písma. Knihy Starého zákona jsou vzaty z národní literatury pokrývající mnoho století a byly napsány téměř výhradně v hebrejštině, zatímco knihy Nového zákona jsou dílem jediné generace a byly napsány hlavně v řečtině.

Ve Starém zákoně slovo zákon zastupuje hebrejské slovo znamenající „smlouva“. Stará smlouva je zákon, který byl dán Mojžíšovi, když Izrael odmítl plnost evangelia, kterou měl Boží lid od počátku smrtelnosti. Nová smlouva je evangelium, které učil Ježíš Kristus.

V hebrejské Bibli (ve Starém zákoně) byly knihy rozděleny do tří skupin: zákon, proroci a spisy. Bible používaná křesťanským světem třídí knihy podle námětu, jako dějepisné, básnické a prorocké.

Knihy Nového zákona jsou obecně v tomto pořádku: čtyři evangelia a Skutkové; epištoly Pavlovy; obecné epištoly Jakuba, Petra, Jana a Judy; a Zjevení Janovo.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů ctí a uznává Bibli a také tvrdí, že Pán i nadále dává další zjevení skrze své proroky v posledních dnech, která podporují a ověřují biblickou zprávu o Božím jednání s lidstvem.