Léví

Jákob požehnal Lévímu a jeho potomkům (Gen. 49:5–7). Potomci Lévího sloužili ve svatyních Izraele (Num. 1:47–54). Aron byl Levíta a jeho potomci byli kněžími (Ex. 6:16–20; 28:1–4; 29). Levíté pomáhali kněžím, synům Aronovým, (Num. 3:5–10; 1. Král. 8:4). Někdy působili jako hudebníci, (1. Par. 15:16; Neh. 11:22); poráželi oběti (2. Par. 29:34; Ezdr. 6:20) a zpravidla pomáhali v chrámu (Neh. 11:16). Levíté byli zasvěceni službě Pánu, aby vykonávali obřady pro děti Izraele. Levíté byli sami obětováváni za děti Izraele (Num. 8:11–22); tak se stali zvláštním Božím vlastnictvím, daným jemu namísto prvorozených (Num. 8:16). Pro svůj úřad nebyli zasvěceni, ale byli očištěni (Num. 8:7–16). Neměli žádnou zemi jako dědictví v Kanánu (Num. 18:23–24), ale dostali desátky (Num. 18:21), čtyřicet osm měst (Num. 35:6) a právo přijímati almužny lidí v době slavností (Deut. 12:18–19; 14:27–29).