Ctíti Viz také Úcta; Vážiti si V písmech se obvykle používá ve významu projeviti ohled a úctu někomu nebo něčemu. Cti otce svého i matku svou, Ex. 20:12 (1. Nefi 17:55; Mos. 13:20). Cti Pána jměním svým, Přísl. 3:9. Slouží-li mi kdokoli, toho otec můj poctí, Jan 12:26. Manželé mají projevovati úctu manželkám svým, 1. Petr. 3:7. Pouze rty svými ctí Pána, 2. Nefi 27:25 (Iz. 29:13). Neusiluji o poctu světa, Alma 60:36. Ďábel se vzbouřil proti mně řka: Dej mi svou čest, což je má moc, NaS 29:36. Věrní budou korunováni ctí, NaS 75:5 (NaS 124:55). Pána těší poctíti ty, kdož mu slouží, NaS 76:5. Nejsou vyvoleni, protože usilují o pocty lidí, NaS 121:34–35. Věříme, že máme ctíti a podporovati zákon, Čl. v. 1:12 (NaS 134:6).