Ukřižování

Římský způsob popravy, běžný v novozákonní době, při němž byla osoba usmrcena tím, že jí byly ruce a nohy přivázány nebo přibity na kříž. Obvykle tak byli popravováni pouze otroci a nejhorší zločinci. Ukřižování často předcházelo bičování nebo mrskání (Marek 15:15). Osoba, která byla křižována, byla obvykle nucena nésti svůj vlastní kříž na místo popravy (Jan 19:16–17). Její oblečení si obvykle vzali vojáci, kteří vykonávali rozsudek (Mat. 27:35). Kříž byl zaražen do země tak, že osoba měla nohy jen 30 až 60 cm nad zemí. Vojáci kříž hlídali, dokud osoba na kříži nezemřela, což někdy trvalo až tři dny (Jan 19:31–37).

Ježíš Kristus byl ukřižován, protože skupina nevěřících ho falešně obvinila z pobuřování proti císaři a z rouhání, protože řekl, že je Syn Boží. Ježíšovi bylo dáno šarlatové roucho (Jan 19:2), koruna z trnů a byl urážen i jinak (Mat. 26:67; Marek 14:65).