Farizeové

V Novém zákoně náboženská skupina mezi Židy, jejíž jméno naznačuje býti oddělený nebo odloučený. Farizeové se pyšnili tím, že přísně dodržují zákon Mojžíšův a že se vyhýbají čemukoli spojenému s pohany. Věřili v život po smrti, ve vzkříšení a v existenci andělů a duchů. Věřili, že ústně předávaný zákon a tradice jsou stejně důležité jako psané zákony. Jejich učení omezilo náboženství na dodržování pravidel a podporovalo duchovní pýchu. Způsobili, že mnoho Židů pochybovalo o Kristu a jeho evangeliu. Pán odsoudil farizeje a jejich skutky v Matoušovi 23; v Markovi 7:1–23 a v Lukášovi 11:37–44.