Melchisedech Viz také Melchisedechovo kněžství; Sálem Veliký starozákonní vysoký kněz, prorok a vůdce, jenž žil po potopě a během doby Abrahamovy. Nazýval se králem Sálemu (Jeruzaléma), králem pokoje, králem spravedlivosti (což je v hebrejštině význam slova Melchisedech) a knězem Boha nejvyššího. Abraham zaplatil Melchisedechovi desátky, Gen. 14:18–20. Melchisedechův lid činil spravedlivost a dosáhl nebe, PJS, Gen. 14:25–40. Kristus byl vysokým knězem podle řádu Melchisedechova, Židům 5:6. Melchisedech byl králem Sálemu, knězem Boha nejvyššího, Židům 7:1–3. Žádný nebyl větší než Melchisedech, Alma 13:14–19. Abraham obdržel kněžství od Melchisedecha, NaS 84:14. Z úcty k Pánovu jménu dávná Církev nazvala vyšší kněžství Melchisedechovým kněžstvím, NaS 107:1–4.