Stánek

Dům Páně, středisko uctívání Izraele během exodu z Egypta. Stánek byl v podstatě přenosný chrám a mohl býti rozebrán a znovu sestaven. Děti Izraele používaly stánek, dokud nepostavily Šalomounův chrám (NaS 124:38).

Bůh zjevil Mojžíšovi podobu stánku (Ex. 26–27) a děti Izraele ho podle této podoby postavily (Ex. 35–40). Když byl stánek hotov, oblak přikryl stan a stánek naplnila sláva Páně (Ex. 40:33–34). Oblak byl znamením Boží přítomnosti. V noci měl vzhled ohně. Když oblak stál nad stanem, děti Izraele tábořily. Když se pohnul, pohnuly se s ním (Ex. 40:36–38; Num. 9:17–18). Děti Izraele nesly stánek s sebou během svého putování v poušti i při dobývání země kananejské. Po tomto dobývání byl stánek umístěn v Sílo, na místě, které vybral Pán (Jozue 18:1). Poté, co děti Izraele postavily Šalomounův chrám, stánek zcela vymizel z dějin.

Pán a Izaiáš používali stánek jako symbol pro města Sion a Jeruzalém v době Pánova druhého příchodu (Iz. 33:20; Mojž. 7:62).