Kapitola 6
Nefitům se daří – Objevuje se pýcha, bohatství a třídní rozdělení – Církev je rozdělena rozštěpeními – Satan vede lid v otevřené vzpouře – Mnozí proroci volají ku pokání a jsou zabiti – Jejich vražedníci osnují, jak se zmocniti vlády. Kolem roku 26–30 po Kr.
1 A nyní, stalo se, že veškerý lid Nefitů se v dvacátém a šestém roce vrátil do svých vlastních zemí, každý muž se svou rodinou, svými stády a svým dobytkem, svými koňmi a svým skotem a se všemi věcmi, jež jim patřily.
2 A stalo se, že všechny své zásoby nesnědli; tudíž vzali s sebou vše, co nespotřebovali, veškeré své obilí všeho druhu a své zlato a své stříbro a všechny své drahocenné věci a vrátili se do svých vlastních zemí k svému vlastnictví, jak na sever, tak na jih, jak do země severní, tak do země jižní.
3 A oněm lupičům, kteří vstoupili do smlouvy, že budou v zemi zachovávati mír, a kteří si přáli zůstati Lamanity, dali země podle jejich počtu, aby si tak svou prací mohli získávati obživu; a tak v celé zemi zjednali mír.
4 A opět se jim počalo dařiti a počali síliti; a uplynul dvacátý a šestý i sedmý rok a v zemi byl veliký pořádek; a vytvořili své zákony podle nestrannosti a spravedlnosti.
5 A nyní, v celé zemi nebylo ničeho, co by lidem bránilo, aby se jim neustále dařilo, leda by upadli v přestupek.
6 A nyní, tento veliký mír v zemi zjednal Gidgidoni a soudce Lachoneus a ti, kteří byli určeni za vůdce.
7 A stalo se, že mnoho měst bylo nově postaveno a mnoho starých měst bylo opraveno.
8 A bylo postaveno mnoho silnic, vytvořeno mnoho cest, které vedly z města do města a ze země do země a z místa na místo.
9 A tak uplynul dvacátý a osmý rok a lid měl trvalý mír.
10 Ale stalo se, že v dvacátém a devátém roce počaly mezi lidem nějaké rozepře; a někteří byli povýšeni v pýše a vychloubání pro své nesmírně veliké bohatství, ano, až k velikým pronásledováním;
11 Neboť v zemi bylo mnoho obchodníků, a také mnoho zákoníků a mnoho úředníků.
12 A lidé se počali rozlišovati podle postavení, podle svého bohatství a své příležitosti k učení; ano, někteří byli pro svou chudobu nevzdělaní, a jiní pro své bohatství získali velikou učenost.
13 Někteří byli povýšeni v pýše, a jiní byli nesmírně pokorní; někteří spíláním opláceli za spílání, zatímco jiní přijímali spílání a pronásledování a všeliké strasti a nespílali na oplátku, ale byli pokorní a kajícní před Bohem.
14 A tak v celé zemi nastala veliká nerovnost, natolik, že církev počala býti roztříštěna; ano, natolik, že v třicátém roce byla církev roztříštěna v celé zemi, až na několik Lamanitů, kteří byli obráceni na pravou víru; a neodvrátili se od ní, neboť byli pevní a stálí a neochvějní, ochotni se vší pílí zachovávati přikázání Páně.
15 Nyní, příčinou nepravosti lidu bylo toto – Satan měl velikou moc podněcovati lid k tomu, aby činil všeliké nepravosti a nadouval se pýchou, pokoušeje jej, aby usiloval o moc a pravomoc a bohatství a marné věci světa.
16 A tak Satan svedl srdce lidí k tomu, aby činili všeliké nepravosti; tudíž se těšili z míru jen několik let.
17 A tak na počátku třicátého roku – lidé, byvše vysvobozeni po období dlouhého času na to, aby byli unášeni pokušeními ďáblovými, ať již je chtěl unésti kamkoli, a aby činili jakoukoli nepravost, kterou po nich chtěl – a tak na počátku tohoto třicátého roku byli ve stavu strašlivé zlovolnosti.
18 Nyní, oni nehřešili v nevědomosti, neboť znali vůli Boží ohledně sebe samých, neboť o ní byli poučováni; tudíž se bouřili proti Bohu záměrně.
19 A nyní, bylo to za dnů Lachonea, syna Lachoneova, neboť Lachoneus toho roku usedl na stolici svého otce a vládl lidu.
20 A objevili se muži inspirovaní z nebes a vyslaní, kteří stáli mezi lidem v celé zemi, kážíce a svědčíce směle o hříších a o nepravostech lidí a svědčíce jim o vykoupení, jež Pán učiní pro svůj lid, neboli, jinými slovy, o vzkříšení Kristově; a směle svědčili o jeho smrti a utrpení.
21 Nyní, mezi lidem byli mnozí, kteří se nesmírně hněvali na ty, kteří svědčili o těchto věcech; a ti, kteří se hněvali, byli především hlavní soudci a ti, kteří bývali vysokými kněžími a zákoníky; ano, všichni ti, kteří byli zákoníky, se hněvali na ty, kteří svědčili o těchto věcech.
22 Nyní, nebylo žádného zákoníka ani soudce ani vysokého kněze, který by měl moc odsouditi kohokoli k smrti, aniž by jejich odsouzení bylo podepsáno správcem země.
23 Nyní, bylo mnoho těch, kteří svědčili o věcech týkajících se Krista, kteří svědčili směle a které soudci zajali a tajně usmrtili, takže se známost o jejich smrti dostala ke správci země až po jejich smrti.
24 Nyní vizte, bylo to v rozporu se zákony země, aby byl kdokoli usmrcen, aniž by měli moc od správce země –
25 Tudíž do země Zarahemla přišla správci země stížnost na tyto soudce, kteří odsuzovali proroky Páně k smrti, nikoli podle zákona.
26 Nyní, stalo se, že byli zajati a předvedeni před soudce, aby byli souzeni za zločin, kterého se dopustili, podle zákona, který byl dán lidem.
27 Nyní, stalo se, že tito soudci měli mnoho přátel a příbuzných; a zbytek, ano, vpravdě téměř všichni zákoníci a vysocí kněží se sešli a připojili se k příbuzným oněch soudců, kteří měli býti podle zákona souzeni.
28 A vstoupili jeden s druhým do smlouvy, ano, dokonce v onu smlouvu, kterou dali ti za stara, kteroužto smlouvu dal a udělil ďábel, aby se spolčili proti veškeré spravedlivosti.
29 Tudíž se spolčili proti lidu Páně a vstoupili do smlouvy, že jej zničí a vysvobodí ty, kteří byli vinni vraždou, z ruky spravedlnosti, která již měla býti podle zákona vykonána.
30 A postavili se na odpor zákonu a právům své vlasti; a jeden s druhým učinili smlouvu, že zničí správce a dosadí nad zemí krále, aby již v zemi nebyla svoboda, ale aby byla podrobena králům.