Štěstí – více než jen nálada
Učíme se, že mít radost je účelem naší existence. (Viz 2. Nefi 2:25.) Tak proč se štěstí někdy zdá být tak prchavé? Možná je to proto, že nerozumíme tomu, co štěstí skutečně je … a co není.
Co je štěstí?
Z nejjednoduššího hlediska je štěstí dočasné povznesení vašeho duševního stavu o úroveň výše, než je obvyklá emoční rovnováha.1 Jinými slovy to znamená, že se cítíme dobře.
Je mnoho způsobů, jak si navodit příjemné pocity – vtipkování s kamarádem, zábavná hra, nebo dokonce kousek dortu – nikdy to však netrvá dlouho. Často nakonec rychle měníme jeden zdroj potěšení za druhý ve snaze znovu zachytit ono emoční potěšení. Cožpak neexistuje štěstí, které je trvalé?
Ano, existuje, ale je mnohem méně nápadné, než si myslíte, což je důvod, proč ho často opomíjíme. Svět nám říká, že plnohodnotný život musí být naplněn dobrodružstvím, že vaše dny mají být nekonečnou napínavou jízdou po snadné, potěšením lemované cestě. Pravdou však je, že nepotřebujete neustálé úchvatné zážitky k tomu, abyste „žili šťastně“. (2. Nefi 5:27.) Trvalé štěstí – to, co bychom mohli nazvat pravým štěstím – je spíše tichý, stálý pocit duševní i fyzické pohody než pocit očividného nadšení. Zábava a potěšení pominou, ale pravé štěstí není jen pomíjivá nálada – trvá mnohem déle. Pokud prožitek potěšení pozvedá vaše emoce nad obvyklou úroveň, dosahování pravého štěstí je jako pozvednutí oné obvyklé úrovně.2
Možná si říkáte, že ke stálému štěstí je třeba stálého blahobytu a osvobození od bolesti nebo zkoušek. Studie však ukazují, že příznivé okolnosti nejsou zárukou štěstí a že nepříznivé okolnosti štěstí nevylučují. Místo toho mezi všemi faktory, které ovlivňují štěstí, patří k těm nejdůležitějším vaše rozhodování.3 Starší Ulisses Soares z Předsednictva Sedmdesáti učil: „Štěstí je podmíněno zvyky, chováním a myšlenkovými vzorci, které můžeme přímo ovlivnit úmyslným jednáním.“ Štěstí je více než pouze dobrá nálada nebo bezstarostný život – je to způsob myšlení a života, který můžeme ovládat. Naše celkové naladění je bezesporu ovlivňováno genetikou a výchovou, ale významnou roli hraje naše osobní rozhodování. Krátce řečeno, „štěstí je volba, kterou může učinit každý“.4
Jak mohu být šťastný?
Jak přesně se tedy můžeme „rozhodnout“, že budeme šťastní? Co je tou tajnou přísadou do našeho elixíru štěstí? Jak vysvětlil starší Soares, pravé štěstí vyžaduje „dlouhotrvající snahu o něco důležitějšího v životě“. Podobně i Viktor Frankl, známý psychiatr, který přežil holokaust, řekl, že štěstí je „vedlejší účinek osobní oddanosti člověka něčemu většímu, než je on sám“.5
A co by mohlo být většího než plán, který nám předložil Bůh? Při našem hledání štěstí již není důvod hledat něco dalšího, než je plán Nebeského Otce. Koneckonců, ne náhodou je označován za „plán štěstí“! (Alma 42:8, 16.) Mnoho veršů v písmech svědčí o tom, že když se řídíme Božím plánem, přináší to štěstí. (Viz 2. Nefi 2:13; Helaman 13:38.) Ačkoli spravedlivý život nás neušetří každého zármutku, dostává nás do pozice, kdy jsme lépe schopni pociťovat štěstí v tomto životě, a vede nás k oslavení a věčné radosti ve světě, který přijde.
Podobně jako víra, i štěstí v závislosti na našich činech slábne, nebo roste. Pokud trávíte čas honbou za chvilkovým veselím, vaše štěstí bude zmítáno a unášeno „každým větrem“. (Efezským 4:14.) Pokud však usilujete o spravedlivý život, vypěstujete si stálý pocit hlubokého klidu a pohody, který dokáže odolat jakékoli bouři. A pokud dáte přednost víře před zábavou, budete moci nalézt opravdovou radost – takovou, jakou může nalézt pouze člověk, „který v opravdové kajícnosti a pokoře hledá štěstí“. (Alma 27:18.)