Rozpoznávání Satanových padělků

Dennis C. Gaunt

Autor žije v Utahu v USA.

Když čelíme duchovním padělkům, Kniha Mormonova nám může pomoci posoudit, co je pravda, a co není.

V obchodě jsem si dával do peněženky pár dolarových bankovek, když vtom jedna z nich zaujala mou pozornost. Zdálo se mi, že její zelená barva je světlejšího odstínu než u ostatních, a tak jsem si ji důkladněji prohlédl. Poté jsem si všiml, že vyobrazení presidenta George Washingtona není zcela ostré. Ani papír nebyl správný. Byl to padělek! Prodavač mi ho vyměnil za pravou dolarovou bankovku a poté ho předal vedoucímu obchodu.

Od té doby jsem o padělané dolarové bankovce hodně přemýšlel. Přemítal jsem o tom, jak dlouho byla v oběhu a kolik lidí v průběhu let oklamala. Vlastně, kdybych nebyl pozorný, mohla oklamat i mne. Díky srovnání se skutečnou bankovkou a zaměření se na jejich odlišnosti místo jejich podobnosti jsem však poznal, že je to padělek.

V Knize Mormonově je mnoho příkladů duchovních padělatelů, kteří používali Satanovy metody lhaní a podvádění druhých za účelem vlastního zisku. Prostřednictvím studia jejich lstí a taktik si začneme všímat jejich chyb a omylů právě tak, jako si vycvičené oko začne všímat rozdílů mezi pravým a padělaným oběživem. Čím více cvičíme své oko v rozpoznávání těchto odlišností, tím lépe budeme připraveni odhalit současné padělatele a odolat jejich lžím.

Shromažďování informací o Satanových padělcích

Satan se nás snaží odvádět z cesty prostřednictvím vlastního druhu duchovního padělatelství, a když nebudeme opatrní, budeme oklamáni. President Joseph F. Smith (1838–1918) varoval: „Satan je obratný imitátor, a v čím větší hojnosti je ryzí pravda evangelia dávána světu, tím více šíří padělané mince falešné nauky. Mějte se na pozoru před jeho falešným oběživem, koupíte si za ně pouze zklamání, utrpení a duchovní smrt.“¹

Nejlépe se před oklamáním Satanovými padělky ochráníme tím, že se co nejdůvěrněji seznámíme s pravdami evangelia. Čím hlubší je naše poznání pravdy, tím snáze si všimneme odlišností, až nám Satan předloží své padělky. A až tak učiní, musíme vyhledávat odlišnosti, a ne podobnosti, tak jako jsem to se svou dolarovou bankovkou učinil já, neboť právě v odlišnostech budou vždy odhaleny lži.

President Ezra Taft Benson (1899–1994) učil: „Kniha Mormonova odhaluje nepřátele Krista. … Bůh, díky svému nekonečnému předzvědění, sestavil Knihu Mormonovu tak, abychom mohli rozpoznat omyl a abychom poznali, jak bojovat s falešnými akademickými, politickými, náboženskými a filosofickými názory naší doby.“²

Dnes jsme se Satanem ve válce. I my, jako každá armáda, potřebujeme vědět, co nepřítel chystá. Kupříkladu poznání o tom, kde a kdy nepřítel zaútočí, může být nedocenitelnou informací. Proto se získávání takových informací nazývá „shromažďováním informací“. Znát nepřítele znamená být chytřejší než nepřítel. Kniha Mormonova nám může pomoci „shromažďovat informace“ o Satanových metodách padělání.

Lichocení je padělek

Více než polovina padělatelů zmíněných v Knize Mormonově používá k dosažení svých cílů lichocení a charismatickou osobnost. Například Šerem „měl dokonalou znalost jazyka lidu; pročež, dokázal dobře lichotiti a vésti mocné řeči podle moci ďáblovy“. (Jákob 7:4.) Zlovolní kněží krále Noéma pronášeli marná a lichotivá slova (viz Mosiáš 11:7), čímž způsobili, že se lid dopouštěl modlářství a dalších zlovolností. Korihor ve své době dosáhl podobných výsledků, „sváděje srdce mnohých“. (Alma 30:18.) Jak Amalikiáš, tak Gadianton použili svou zálibu v lichocení k získání armád zlovolných následovníků. (Viz Alma 46:10; Helaman 2:4.)

To není náhoda. Lichocení je povrchní, neupřímné, prázdné a přehnaně zveličující. Nefi varoval před těmi, kteří „budou tímto způsobem učiti falešným a marným a pošetilým naukám a budou v srdci svém nadutí a budou se usilovně snažiti skrýti rady své před Pánem; a díla jejich budou ve tmě“. (2. Nefi 28:9.)

Lichocení je často používáno k oklamání; obvykle za ním stojí postranní úmysly. Lichocení upřednostňuje styl před obsahem a apeluje na marnivost a pýchu přirozeného člověka v nás. Pánovi proroci nám však oznamují prosté, a přesto důležité pravdy, které potřebujeme slyšet.

Lichocení je jazyk, kterým mluví Satan. President James E. Faust (1920–2007), druhý rádce v Prvním předsednictvu, vysvětlil: „[Satanův] hlas zní velmi rozumně a jeho poselství je velmi snadné ospravedlnit. Je to přitažlivý, poutavý hlas se sladkými tóny. Není tvrdý ani nelibozvučný. Nikdo by nenaslouchal Satanovu hlasu, kdyby zněl hrubě nebo zlostně.“³

Když nám svět předloží myšlenku, filosofii nebo názor, které apelují výhradně na naši marnivost a pýchu nebo které se zdají příliš dobré na to, aby to byla pravda, mělo by nás to okamžitě varovat. Nakládejte s těmito myšlenkami jako s padělky. Srovnejte je s pravdami, kterým učí Pánovi proroci. Vyhledávejte odlišnosti, ne podobnosti, a falešné nauky vyjdou najevo.

Nehor – oblíbený padělatel

Nehor hojně používal Satanovu metodu lichocení. Pohlédněme na něho jako na případovou studii duchovního padělatele. Nehor, jehož nauka zdánlivě přijímala myšlenku, že existuje vykupitel, byl charismatickým a mezi Nefity oblíbeným kazatelem. Nehor získal mnoho následovníků tím, že učil, že „veškeré lidstvo má býti spaseno posledního dne“ a „míti věčný život“. (Alma 1:4.)

Dokážeme porozumět tomu, proč je Nehorovo poselství tak lákavé? Učil o pohodovém a uvolněném Bohu – o Bohu, který kvůli tomu, že všechny miluje, všechny bezpodmínečně spasí. Jen do toho, dělejte, co si přejete, protože všechno je dobré. Je to lákavá filosofie, která je dnes lidmi přijímána tak ochotně jako za dnů Nehorových. (Viz Alma 1:5.) Volný vstup do nebe je zjevně tím, co si lidé přejí.

V čem tedy spočívá problém Nehorova poselství? Podívejme se znovu na hlavní body jeho tvrzení:

Bůh stvořil všechny lidi – to je pravda.
Bůh miluje všechny lidi – to je pravda.
Nemáme se Boha bát – to je pravda.
Máme se radovat z myšlenky, že existuje spasení – to je pravda.

Dosud nacházíme mezi pravdami evangelia a tím, čemu učil Nehor, mnoho podobností. Pamatujte však – tak jak tomu bylo u padělaných peněz, musíme vyhledávat odlišnosti, ne podobnosti. Podívejme se tedy na Nehorův poslední bod:

Bůh všem udělí věčný život – to je lež!

Toto je ta důležitá odlišnost, která nám říká, že Nehor je duchovní padělatel. Spasení od tělesné smrti je zaručeno všem, ale spasení od duchovní smrti je podmíněno naší ochotou činit pokání. Jestliže činíme pokání, můžeme obdržet věčný život. (Viz Jákob 6:11.) Ale nedopraví nás k němu žádná „jízda zdarma“.

Gedeon a Alma rozpoznali padělatele

Nehorovo zlo bylo odhaleno toho dne, kdy se setkal s Gedeonem, spravedlivým učitelem Církve Boží. Gedeon se před lety postavil králi Noémovi, a měl tudíž s duchovními padělateli zkušenosti. (Viz Mosiáš 19:4–8.) Nehor se s ním „počal … ostře svářiti, aby mohl svésti lid církve; ale [Gedeon] mu odporoval, napomínaje ho slovy Božími“. (Alma 1:7.) Gedeon Nehora rozpoznal jako padělatele. Jakmile byl Nehor odhalen, uchýlil se k další ze Satanových metod – k vraždě. Gedeon však nezemřel nadarmo. Lidé předvedli padělatele Nehora před Almu, aby byl souzen.

Alma rozpoznal nejen to, že Nehor byl vinen kněžskou lstivostí a vraždou, ale také to, že kdyby kněžské lstivosti mezi lidem nebylo zamezeno, „vedlo by to k jeho naprostému zničení“. (Alma 1:12.) Nehor byl tedy odsouzen k smrti a vytrpěl „potupnou smrt“. (Alma 1:15.)

Gedeon a Alma jsou pro nás příkladem. Když je s námi Duch, uvidíme a uslyšíme „[věci] tak, jak skutečně jsou“. (Jákob 4:13.) Rozpoznáme Satanovy zavádějící plány a úklady „s dokonalým poznáním, jako denní světlo od temné noci“. (Moroni 7:15.)

Náš nepřítel-padělatel je chytrý, avšak my, jako Gedeon a Alma, můžeme být chytřejší. Tak jak jsem pozvolna rozpoznával odlišnosti mezi dvěma dolarovými bankovkami, můžeme postupně vycvičit své oko, mysl i ducha k rozpoznání odlišnosti mezi pravdou a lží. Když tak učiníme, rozpoznáme padělatele a odoláme jejich lžím.