Jaký vliv představují mladí dospělí v pokračujícím Znovuzřízení

Mladí dospělí v práci na spasení vždy zastávali a stále zastávají důležitou úlohu.

Kdykoli od některého církevního vedoucího slyšíte výzvu, abyste se zapojili do pokračujícího Znovuzřízení nebo pomáhali shromažďovat Izrael, napadá vás někdy: „Co zmohu? Jsem na to jen sám“, „Jsem moc mladá“, „Ještě jsem neuzavřel sňatek“ nebo „Nevím toho dost. Co mohu ovlivnit?“

Takovéto myšlenky čas od času napadají každého z nás. Ale zatímco budete číst několik následujících vět, zkuste pochybnosti o sobě samých umlčet:

Josephu Smithovi bylo v době, kdy začal překládat Knihu Mormonovu, pouhých 22 let.
Když Oliver Cowdery a John Whitmer začali pracovat jako Josephovi písaři, bylo Oliverovi také 22 let a Johnovi 26 (a oba byli svobodní!).
Když bylo v roce 1835 povoláno první Kvorum Dvanácti apoštolů, pohyboval se věk jeho členů v rozmezí 23 až 35 let.
Mnozí z prvních Svatých, kteří vstoupili do Církve a šířili evangelium, byli mladí dospělí.

Bůh v rané fázi Znovuzřízení evangelia Ježíše Krista celkem vzato působil skrze mladé dospělé. Skrze takové lidi, jako jste vy.

Zkuste si to plně uvědomit.

Kdyby se každý domníval, že nemůže nic ovlivnit, nebyla by dnes Církev rozšířená po celé zemi. A vy – ano, vy! – jste součástí vyvoleného pokolení, které má pokračovat ve znovuzřizování a vedení Církve Ježíše Krista v dnešní době.

Byli jste posláni sem. Nyní. Z určitého důvodu.

President Russell M. Nelson ve spojitosti s naším pokolením učil: „Žijete v ‚jedenácté hodině‘. Pán prohlásil, že nyní naposledy povolá dělníky na svou vinici, aby ze čtyř koutů země shromáždil vyvolené. (Viz NaS 33:3–6.) A vás poslal, abyste se na tomto shromažďování podíleli.“¹

Pomyslete na armádu 65 000 misionářů na plný úvazek, kteří se po celý den a den za dnem po celém světě dělí o evangelium s druhými. Pomyslete na všechny mladé dospělé, kteří uzavírají smlouvy v chrámu, těží ze znovuzřízeného kněžství a z chrámových požehnání a smluvně se zavazují, že budou věrní a že budou posilovat svou rodinu a budovat království Boží na zemi. Pomyslete na mladé dospělé, kteří slouží jako církevní vedoucí po celém světě. Pomyslete na ty, kteří se tlačí kupředu a následují Ježíše Krista navzdory tomu, že se vše spiklo proti nim. Mladí dospělí od samého začátku byli a jsou nepostradatelnou součástí Znovuzřízení. A pokračující Znovuzřízení je nepostradatelnou součástí života bezpočtu mladých dospělých členů Církve.

Co Znovuzřízení znamená pro nás

Pro mnohé z nás to, že se podílíme na Znovuzřízení, pramení z toho, čemu nás učí. Pro Vennelu Vakapalliovou, mladou dospělou obrácenou z indického Ándhrapradéše, „je podstatou Znovuzřízení usilovat o zjevení. Joseph Smith usiloval o zjevení v lese. Radil se s Pánem, vyčkával na odpověď, byl trpělivý. A právě to se mi moc líbí.“ Vennela vysvětluje: „Předtím, než jsem se dozvěděla o Znovuzřízení, jsem toho o usilování o zjevení moc nevěděla. Největším úžasem mě naplňuje to, kolik času trávil Joseph Smith snahou získat zjevení od Boha. To je to, čemu jsem se ze Znovuzřízení naučila.“

Emma a Jacob Robertsovi, mladý pár z Utahu, se shodují na tom, že podstatou Znovuzřízení je „pokračující zjevení“ – určené nám samotným i celému světu – „že můžeme mít proroka, Božího mluvčího zde na zemi, který zajistí, že ať již svět s sebou přinese jakékoli obtíže, budeme mít někoho, kdo bude pracovat, modlit se a hovořit s Bohem, aby zajistil, že budeme připraveni a schopni čelit jakýmkoli výzvám proměnlivého světa“.

„Značné množství poznatků pramenících ze Znovuzřízení mi ulehčuje život a způsobuje, že je v něm méně stresu,“ říká Jacob. A to vše se děje s tím, že si můžeme být jisti, že „je Bůh, který nás miluje a bdí nad námi,“ říká Emma. „Jeho záměrem je, abychom byli šťastní. Jako mladí dospělí se na Něj můžeme naprosto spolehnout a můžeme Ho následovat, protože víme, že Jeho cílem je, abychom byli šťastní. Víme, že jsme věčné bytosti, což mi dodává mnoho naděje a víry v to, že z čehokoli, co nyní udělám, a z jakýchkoli chyb, jichž se dopustím, budu stále moci učinit pokání a využít tohoto času k tomu, abych se rozvíjela a učila.“

Tento druh ujištění rovněž pomohl Ramoně Morrisové, mladé dospělé z Barbadosu, když se poprvé dozvěděla o Znovuzřízení. Získala mimo jiné svědectví o tom, že „Nebeský Otec je připraven nám pomáhat. Znovuzřízení zkrátka přináší pokoj těm, kteří mají pochybnosti o vlastním životě a o plánu, který pro ně má Bůh.“

Nicméně ačkoli jí porozumění Znovuzřízení vneslo do života jasno, také přiznává: „Kvůli tomu, jak daleko jsem od ústředí Církve, je těžké být stále ponořena do evangelia, ale díky tomu, že mám silné svědectví o znovuzřízeném evangeliu, vím, že bez ohledu na to, jak jsem daleko, mohu mít stále pocit, že jsem součástí Znovuzřízení a že nejsem sama.“

A je to tak. Mladí dospělí z celého světa se na Znovuzřízení podílejí prostřednictvím chrámové služby, práce na rodinné historii a misionářské práce. Díky porozumění osobnímu zjevení, které získáváme na základě toho, že se učíme o Prvním vidění Josepha Smitha a Znovuzřízení, můžeme všichni nadále usilovat o to, abychom poznali Boží vůli a zjistili, jakou úlohu můžeme v pokračujícím Znovuzřízení hrát.

Mladí dospělí v roli církevních vedoucích

Ačkoli jsme mladí dospělí, můžeme nyní v Církvi působit v roli vedoucích. Janku Toronyiovou z maďarského Győru, jedinou členku Církve v rodině, posiluje to, že se mladí dospělí z jejího okolí podílejí na dalších stránkách Znovuzřízení: „Spousta mých přátel jela na misii a bylo úžasné sledovat, jak se rozvíjejí a pak se vracejí domů s tím, že díky všemu, co prožili, nesmírně vyrostli. Je to skvělá zkušenost pro nás pro všechny. A je vždy úžasné sledovat své přátele z řad mladých svobodných dospělých, jak slouží ve svých povoláních, ale i v rámci příležitostí, které si sami vytvářejí, jako například tehdy, když působí jako dobrovolníci v roli rádců na konferencích FSY (Pro posílení mládeže). Mám pocit, že podstatou Znovuzřízení není vždy učit lidi o evangeliu – je jí posilování členů, které máme.“

Mladí dospělí v Maďarsku rozumějí tomu, že jsou budoucími církevními vedoucími. „Je nás zapotřebí a musíme být schopni splnit svůj úkol, což může být pro člověka někdy nesmírně náročné,“ přiznává Janka. „Pán urychluje své dílo a my jsme jeho součástí. Někdy nás napadá: ‚Jak to mám zvládnout?‘ Ale je skvělé být svědkem toho, že naši vedoucí v nás vkládají tak velkou důvěru. Pro ty, kteří milují Církev a mají silné svědectví, je to motivačním faktorem, neboť víme, že jednoho dne poneseme zodpovědnost my. Musíme převzít zodpovědnost za svůj vlastní duchovní rozvoj.“

Sean a Stefany Josephovi ze Západní Austrálie se na Znovuzřízení podílejí prostřednictvím toho, že poskytují podporu mládeži ve svém sboru. „Podílet se na Znovuzřízení podle mě znamená pomáhat budoucím pokolením porozumět tomu, co je to evangelium a jak může jim samotným i druhým lidem v životě pomáhat,“ říká Stefany. „Můžeme v naší zemi pomoci vybudovat pro Církev pevnější základ do budoucna.“

„Chceme mladým lidem pomoci, aby získali svědectví o Knize Mormonově a o Josephu Smithovi a uvědomili si, že jsou ve skutečnosti děti Boží,“ vysvětluje Sean. „Nechceme, aby to pro ně bylo jen cosi, o čem zpívali v Primárkách – chceme, aby věděli, že je to skutečně pravda.“

Podle Vennely není v Indii vždy jednoduché žít v souladu s evangeliem, ale uvědomuje si, že síla tamních mladých dospělých členů bude inspirací pro druhé a bude napomáhat postupu Znovuzřízení. „Všichni zdejší mladí dospělí jsou velmi věrní. Vyhledávají příležitosti podělit se o své svědectví,“ říká. „V Indii se podobáme pionýrům. Stěhujeme se z různých míst, a někteří z nás dokonce odcházejí od své rodiny. Život zde může být těžký, ale přesto jsme rozhodnuti žít v souladu s evangeliem. Spoustu naděje, síly a odvahy čerpám z písem.“

Jako mladí dospělí můžeme bez ohledu na to, kde se nacházíme, představovat díky své víře a oddanosti evangeliu stálý a mocný vliv na pokračující Znovuzřízení.

Budoucnost Církve – je v našich rukou

Představujeme budoucnost Církve. Účastníme se závěrečné bitvy. Nebeský Otec spoléhá na to, že Mu budeme pomáhat uskutečňovat Jeho dílo – Jeho věčné dílo, které dokáže člověku změnit život. Ví, že máme dost sil na to, abychom se neustále tlačili kupředu a bojovali se vším, co má protivník za lubem. A Satan podléhá zoufalství. Ví, že bojuje prohranou bitvu, neboť dílo Páně zvítězí.

„Víme, že Pán urychluje své dílo a že není v ničích silách to zastavit,“ říká Janka. „Víme, že se to stane, bez ohledu na to, co přijde. Ale my se musíme rozhodnout, zda se staneme součástí onoho díla a zda budeme napomáhat jeho postupu, nebo zda to budeme pozorovat zpovzdálí. Máme svobodu jednání nutnou k tomu, abychom se na tom mohli podílet, a máme svědectví, díky kterému jsme schopni učinit správné rozhodnutí a zvolit si, že budeme následovat Krista. Musíme se toho stát součástí.“

A tak je rozhodnutí, na kterou stranu se postavíme, na nás.

Je na nás, abychom měli odvahu stát si za tím, čemu věříme.

Je na nás, abychom v životě usilovali o osobní zjevení.

Je na nás, abychom dovolili obtížným výzvám, jimž čelíme, posilovat naši víru ve Spasitele.

Je na nás, abychom Ho následovali a dělali vše, co je v našich silách, abychom k Němu přiváděli druhé.

Je na nás, abychom vytrvali do konce, jak nejlépe to dokážeme.

Opravdu žijeme v posledních dnech. A vést Církev během období, o kterém president Nelson říká, že je to „nejvýznačnější dispensace v historii tohoto světa“,² zní jako zodpovědnost, která v nás může vyvolávat obavy. Ale zamyslete se – Nebeský Otec v nás vložil důvěru dostatečně velkou na to, aby pro náš pobyt zde na zemi stanovil toto konkrétní údobí, kdy čelíme nespočtu pokušení a rozptýlení a tolika protichůdným názorům.

Nebeský Otec nás tím, že nás sem poslal v této nejklíčovější dispensaci, neodsoudil k tomu, abychom neuspěli. Zná náš potenciál, naši sílu a odvahu, a koneckonců si je vědom i toho, že v rámci Znovuzřízení Církve můžeme představovat dobrý vliv, a to bez ohledu na svůj věk nebo na to, zda jsme uzavřeli sňatek. Nehledě na to, jak beznadějné se mohou zdát naše zkoušky či jak neuskutečnitelné se může jevit vést a dělit se o evangelium po celé zemi – máme-li Ho po svém boku, kdo se nám může postavit? On nám pomůže uskutečnit nemožné.