Vidění mě přivedlo k pravdě
Byla tam ta socha snad jen v mých představách?
Před několika lety jsem se scházela s misionáři a sužovaly mě zdravotní problémy. Trápila jsem se a toužila pouze po tom, aby se mi v životě dostalo nějakého vedení.
Ničím jsem si nebyla jistá, nic mně nepřinášelo radost, zvláště ne ta církev, o níž misionáři neustále hovořili. Přesto jsem se, byť neochotně, rozhodla, že poprvé navštívím shromáždění svátosti.
Doprovázela mě maminka, a když jsme přišly k církevní budově, srdce mi poskočilo při pohledu na třpytivou zlatou sochu na střeše. Bylo to to nejkrásnější, co jsem kdy viděla! Budova působila tak pokojně a přívětivě, že jsem změnila názor a nedočkavě vstoupila dovnitř.
Během svátosti jsem zavřela oči a v mysli se mi vynořil obraz Ježíše. O Ježíšovi jsem věděla, už když jsem vyrůstala, ale až donedávna jsem se o Něj nezajímala. Nikdy jsem nečetla Bibli. A už vůbec jsem neměla tušení, proč Ježíš Kristus zemřel na kříži, z jakého důvodu měl dvanáct apoštolů nebo proč o Něm učilo tolik proroků.
V té chvíli jsem však měla pocit, že jsem na Něj napojena. Konečně mi připadal skutečný. Zaplavil mě nesmírně silný pocit lásky a touha dozvědět se více. Nabyla jsem přesvědčení, že zdrojem pravdy a lásky, kterou hledám, je On.
Po několika dnech jsem se na sochu, kterou jsem zahlédla, zeptala své matky. Vypadala poněkud zmateně a odpověděla mi, že si žádné sochy nevšimla, ale chtěla, abychom k budově znovu zajely, protože když jsem jí popsala, jak je ta socha překrásná, přála si ji také vidět.
Když jsme však k církevní budově dorazily, socha, kterou jsem tam před několika málo dny spatřila, byla pryč. Nemohla jsem tomu uvěřit! Odstranili ji?
Další týden na shromáždění jsem se na onu sochu zeptala jedné ženy. Překvapilo ji to a řekla mi, že na budově nikdy žádná socha nebyla. Když jsem jí však popsala, jak vypadala, prohlásila: „Ach tak! Vy myslíte sochu Moroniho? Tyto sochy nejsou na církevních budovách, ale zdobí většinu chrámů.“ Vysvětlila mi, že Moroni byl prorok z Knihy Mormonovy a také sehrál určitou roli při Znovuzřízení.
Řekla jsem si, že ta socha tam nejspíš byla jen v mých představách. Ale vyhledala jsem si zmínky o Moronim v Knize Mormonově. Dozvěděla jsem se, že přišel o rodinu a přátele a že ho soužily hříchy světa, ale navzdory všemu se nadále řídil Božím příkazem chránit pravdu. Rovněž jsem se dočetla, že se mnohokrát zjevil Josephu Smithovi, aby mu předal poselství od Nebeského Otce. Informace o Moronim, jeho učení a o tom, jaké úsilí vynaložil, aby mohl následovat Krista a zachovat pravdu, mi pomohlo, abych se v srdci skutečně zcela obrátila k evangeliu.
Když jsem konečně měla možnost navštívit chrám Sapporo v Japonsku, poprvé jsem sochu Moroniho spatřila ve skutečnosti. Byla to stejná socha, kterou jsem zahlédla na střeše naší církevní budovy. Ale ta, kterou jsem viděla tehdy, zářila nadpozemským třpytem. Věřím, že „třpytivá socha“ byla viděním od Nebeského Otce, jímž mě vybízel, abych hledala Jeho lásku a pravdu znovuzřízeného evangelia Ježíše Krista. Abych se dozvěděla o dávných prorocích, jako byl Moroni, kteří svědčili o Kristu, a o žijících prorocích, kteří činí totéž. Abych nalezla vedení, po němž jsem tak zoufale pátrala.
Vím, že Pán znovuzřídil evangelium Ježíše Krista prostřednictvím Proroka Josepha Smitha a že dnes máme žijící proroky, kteří jsou Jím vedeni, aby nám přinášeli pravdu a pomohli nám navrátit se k Nebeskému Otci. Vím, že Ježíš Kristus je zdrojem pokoje a radosti v tomto i v příštím životě.
Světlo Jeho znovuzřízeného evangelia a veškerá požehnání, která uděluje, od základů změnily můj život a stejně jako během onoho prvního dne na shromáždění vím, že když budu v životě následovat Nebeského Otce a Jeho posly, Nebeský Otec mne povede.