Příprava na Velikonoce
Uctívejte „Otce ve jménu jeho s čistým srdcem a čistýma rukama“ (2. Nefi 25:16).
„Vstávej Lydie,“ řekla maminka. „Je Zelený čtvrtek!“ V Rusku, kde Lydie žila, byl Zelený čtvrtek zvláštní den, během kterého se konaly přípravy na Velikonoce.
Lydie se převalila a podívala se z okna. Venku byla ještě tma.
„Mami, jsem moc unavená,“ řekla Lydie. „Mohla bych ještě chvilku spát a dát se do práce později?“
Maminka se usmála a posadila se na postel. „Dnes vstáváme brzy záměrně. Víš proč?“
Lydie horlivě přemýšlela, ale nemohla na to přijít.
„Dnes totiž budeme usilovně pracovat, abychom doma poklidili, abychom si připomněli to, jak Ježíš umyl nohy svým učedníkům. Miloval druhé a sloužil jim, a my chceme sloužit u nás doma tak, jak sloužil Ježíš. V dnešní den si máme připomínat Ježíše!“ řekla maminka.
Lydie chtěla sloužit jako Ježíš, a tak vyskočila z postele. Po zbytek dne usilovně pracovala. Umyla podlahu, vyprala prádlo a pomohla při vaření. Na konci dne se cítila spokojeně. Všechno se blýskalo čistotou.
Následující den byl Velký pátek. Lydie, maminka a tatínek připravili velikonoční vajíčka. Do skořápek udělali malé dírky a vajíčka vyfoukali. Nakreslili na ně vzory, které poté obtáhli voskem. Poté ponořili vajíčka do jasně červené, fialové a zelené barvy. Lydie byla nadšená z toho, jak pěkně všechny vzory složené z kudrlinek vypadaly.
Když vajíčka zaschla, Lydie srolovala malé fotky své rodiny a do každého vajíčka jednu vložila. Tento pátek byl dnem, během kterého bychom měli být spolu a vzpomínat na Ježíšovu oběť. Právě v tento den v týdnu Ježíš zemřel. Vejce připomněly Lydii hrobku, ve které Ježíš ležel. Lydia a její rodina udělaly vše pro to, aby na Něj pamatovaly.
O Bílé sobotě maminka upekla kulich (velikonoční chléb). Péct kulich je v Rusku významná velikonoční tradice. Lidé se vždy snaží být uctiví, když se peče kulich. Lydie přemýšlela o své rodině, o Ježíšově Vzkříšení a o věcech, za které je vděčná. Bylo snazší přemýšlet o duchovních věcech, když byl dům tak uklizený a pokojný.
Konečně přišla Velikonoční neděle! Lydie se moc těšila. Její bratranci přijeli na návštěvu. Společně snědli všechno to výborné jídlo, které pomáhala připravit. Měli koláče, kulich, klobásy a sýry. U jídla se podělili o svědectví a mluvili o tom, za co jsou vděční.
Po večeři si zahráli zvláštní hru. Každý si vzal jedno ozdobené vajíčko a navzájem si s ním ťukali o vajíčko druhých. Ten, komu vajíčko prasklo jako první, prohrál. Lydiiny ruce se zatřásly, když přiťukla svým vajíčkem do vajíčka jejího bratrance. „Do toho, vajíčko!“ zvolala. Její jasně fialové vajíčko se rozpadlo na kusy. V rozbité skořápce se nacházel obrázek její rodiny.
Lydie se usmála, když ho uviděla. Nevadilo jí, že prohrála. Srdce jí naplnil hřejivý pocit. Usilovně pracovala na přípravě těchto Velikonoc tím, že pomáhala své rodině a projevovala jim lásku. Díky Vzkříšení Krista budou všichni opět žít!