Pionýři v každé zemi
Vicky Tadićová
Jedna z prvních obrácených v Bosně a Hercegovině
„Byl to Duch Svatý?“ zeptala se Vicky.
„Pojď!“ zavolal na Vicky její bratr. „Půjdeme si hrát s Roweovými!“
Roweovi byli jejich noví sousedé. Přistěhovali se do Bosny a Hercegoviny ze Spojených států. Jejich děti byly stejně staré jako Vicky a její sourozenci. Ale neuměli bosensky. Vicky byla ve své rodině jediná, kdo uměl anglicky. Překládala ostatním, aby si spolu mohli hrát.
Vicky seděla s paní Roweovou na verandě, zatímco si ostatní děti hrály.
„Vaše rodina mi připadá jiná,“ řekla Vicky. „Myslím to v dobrém.“
Paní Roweová se usmála. „Nechtěla bys jít s námi na shromáždění? Mohlo by ti to pomoci porozumět, proč jsme jiní. Naše Církev nemá v Bosně žádné církevní budovy, takže máme shromáždění doma s rodinou.“
Když Vicky v neděli dorazila k domu Roweových, byla zvědavá, co se bude dít. Nejprve si zazpívali píseň. Jedno z dětí se pomodlilo. Poté se pomodlil pan Rowe a každému podal chléb a vodu. Říkali, že se tomu říká svátost. Potom měla jejich dcera Jessie proslov.
„Nebeský Otec nás miluje. Promlouvá k nám skrze Ducha Svatého,“ řekla Jessie. „Občas nás Duch Svatý naplňuje pokojným pocitem. A jindy nám může vnuknout myšlenku.“
Dalšího dne šla Vicky do obchodu, aby koupila chleba. Cesta domů vedla kolem popelnic a když byla Vicky už jen kousek od nich, zastavil ji hlas, který v mysli uslyšela. Nechoď k nim, řekl.
Vicky se zastavila. Najednou se zpoza rohu ulice vyřítilo auto. PRÁSK! Nabouralo do popelnic.
Vicky se zhluboka nadechla. Byla tak ráda, že ten hlas poslechla!
Později o tom Vicky vyprávěla paní Roweové. „Byl to Duch Svatý?“
„Nejspíše ano. Někdy nás Duch Svatý varuje před nebezpečím.“
„Bůh mě ochránil,“ řekla Vicky. „Vždycky budu naslouchat Duchu Svatému.“
Vicky i nadále každou neděli chodila k Roweovým domů na shromáždění. Poté se podělila o Knihu Mormonovu s maminkou. Brzy se evangeliu od Roweových učila celá její rodina. Vicky jim všem překládala.
Pan Rowe jednou položil její rodině otázku. Vicky ji zopakovala v bosenštině. „Budete následovat příklad Ježíše Krista tím, že se dáte pokřtít?“
Vicky čekala. Chtěla se dát pokřtít. Ale byla nervózní z toho, co řekne její rodina.
Nakonec promluvil její tatínek. „Da.“
„Da,“ řekla její rodina.
Vicky měla takovou radost, až měla pocit, že jí pukne srdce. „Ano,“ řekla panu Rowemu. „Ano budeme.“
O týden později jela Vicky se svou rodinou pět hodin k nejbližší církevní budově. Když vstupovala do vody, aby se nechala pokřtít, cítila se šťastná. Ještě větší radost měla, když byla konfirmována za členku Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.
Nyní s ní bude Duch Svatý vždy.
V Bosně a Hercegovině žije 73 členů Církve.
Jejich nejbližší chrám je chrám Řím v Itálii.
Bosna a Hercegovina se nachází v jihovýchodní Evropě.
Vicky chodí ráda do přírody. Jednou z jejich oblíbených činností je turistika.
Vicky byla pokřtěná, když jí bylo 16 let.
Když dospěla, uzavřela sňatek v chrámu. Nyní má dvě děti.
Ilustrace Zhen Liu