Noví amigos (kamarádi)
Autorka žije v Utahu v USA.
Brigit nemluví španělsky. Jak by se mohla s někým seznámit?
„Hostem jsem byl, a přijímali jste mne.“ (Matouš 25:35.)
Brigit se upřeně dívala z okna auta, zatímco s rodinou projížděla úzkými ulicemi Caracasu ve Venezuele. Byly tam pestrobarevné domy a velké zelené hory. Bylo to krásné místo. Maminka a tatínek řekli, že žít tady bude nové dobrodružství.
Ale Brigit to stále dělalo starosti. Dnes v této nové zemi jeli poprvé na shromáždění.
Maminka se obrátila na Brigit. „Jsi v pořádku, zlato?“ zeptala se. „Nevypadáš moc dobře.“
Brigit pevně sevřela ruce. „Mám strach. Nemluvím španělsky. Jak si najdu kamarády?“
Maminka se natáhla a vzala Brigit za ruku. „Vím, že máš strach. Ale bude to v pořádku. Párkrát se zhluboka nadechni.“
Brigit sklonila hlavu a pohlédla na své ruce. Byly studené, i když venku bylo horko. Srdce jí bilo rychleji, a když zaparkovali před kaplí, sevřel se jí žaludek. Jaké to na shromáždění bude? Porozumí vůbec něčemu?
Když Brigit vešla do kaple, cítila se tam jako cizí člověk. Rozhlédla se a uviděla další rodiny, které všechny mluvily španělsky. Poté uviděla dvě dívky přibližně jejího věku.
Jakmile Brigit uviděly, přispěchaly k ní. Veselými hlásky a s velkým úsměvem něco rychle povídaly.
Ale Brigit jim nerozuměla ani slovo. Odejdou, až zjistí, že nemluvím španělsky? pomyslela si.
Zhluboka se nadechla. „No hablo español,“ řekla a zavrtěla hlavou. „Nemluvím španělsky.“ Oči se jí zalily slzami.
Dívky jen pokrčily rameny a usmívaly se ještě radostněji. Jedna dívka ukázala na sebe a řekla: „Dayana.“ Poté ukázala na druhou dívku a řekla: „Andrea.“
Brigitiny obavy se začaly vytrácet. Usmála se na dívky a ukázala na sebe. „Brigit.“
Dayana a Andrea se posadily vedle Brigit. Naučily ji, jak se španělsky řeknou „písma“, a pár dalších slov. Když začalo shromáždění svátosti, Brigit měla v srdci hřejivý, pokojný pocit.
Po Primárkách Brigit seděla s novými kamarádkami na trávě před kaplí, zatímco si jejich rodiče povídali. Dayana a Andrea naučily Brigit několik dalších španělských slov. Poté Dayana ukázala na strom a zeptala se: „¿Inglés?“
Brigit se usmála a také ukázala na strom. „Strom,“ řekla. Radostně se usmála a ukazovala na další věci a pojmenovávala je v angličtině. Dayana a Andrea anglická slova opakovaly. Poté Brigit učily, jak se řeknou španělsky. Brigit se naučila mnoho užitečných slov, jako například libro (kniha), casa (dům) a coche (auto). A nejlepší bylo, když ji naučily, jak se řekne amigos (kamarádi).
Brzy byl čas jít domů. Brigit zamávala Dayaně a Andree na rozloučenou.
„Tak jaké bylo první shromáždění ve Venezuele?“ zeptal se tatínek.
Brigit se usmála. „Bylo skvělé! Našla jsem si kamarádky. A učí mě španělsky!“
„To je báječné! Jsem moc rád, že jsi měla pěkný den.“
Brigit přemýšlela o tom, jak ji Dayana a Andrea přivítaly. Už se necítila jako cizí člověk. Věděla, že Nebeský Otec jí pomáhá najít si kamarády. A nemohla se dočkat, až uvidí, co dalšího jí čas strávený v Caracasu přinese!
Ilustrace Julia Castañová