Vážený host
Autoři žijí v Dar Es Salaamu v Tanzánii a v Utahu v USA.
Jak by mohl Ammon pomoci své rodině přivítat váženého hosta?
„Zřiďte dům … pořádku, dům Boží.“ (Nauka a smlouvy 88:119.)
Byla sobota odpoledne. Ammon se chtěl trochu pobavit.
„Maminko,“ řekl, „můžu si jít hrát ven?“
„Nejprve si musíš uklidit pokoj,“ řekla maminka.
„Ale maminko,“ řekl Ammon, „nemůže můj pokoj počkat?“
„Chceme k sobě na návštěvu pozvat někoho váženého. Takže chceme, aby náš dům byl čistý a uklizený.“
„Váženého hosta?“ zeptal se Ammon. „K nám domů?“
„Ano, a ty ho můžeš pomoci pozvat,“ řekla maminka. „Tak jdi a ukliď si pokoj.“
Ammon byl nadšený. Hosty měl rád. Přemýšlel nad tím, kdo by tím hostem mohl být. Starosta? Ředitel školy? Možná to bude biskup!
Ammon odešel do svého pokoje. Nejprve na zemi našel špinavé ponožky. Odnesl je do koše s prádlem. Potom položil svou učebnici na stůl. Chtěl, aby host věděl, že se rád učí novým věcem.
Pak k němu do pokoje přišla jeho starší sestra Angel. „Co to děláš?“ zeptala se.
„Maminka říkala, že k nám přijde vážený host,“ odpověděl Ammon. „Požádala mě, abych pomohl s přípravami na jeho příchod.“
Oba se podívali na maminku stojící ve dveřích.
„Co ještě můžeme udělat, abychom se připravili?“ zeptal se Ammon. „Chceme, aby se u nás host cítil vítán.“
„Co vás napadá?“ zeptala se maminka.
„Můžeme říct karibu,“ řekl Ammon. To ve svahilštině znamená: „Vítejte v našem domě. Můžete mluvit.“
„Můžeme mu naslouchat,“ řekla Angel. „Naslouchání je důležité.“
„To jsou skvělé nápady,“ řekla maminka. „Uvidíme, co řekne Baba (tatínek), až přijde domů.“
Asi za hodinu přišel Baba.
Ammon na něj čekal. „Maminka říkala, že k nám domů přijde vážený host. Připravujeme se na to.“
Baba se usmál. „To jsem rád. Pojď. Posaď se. Popovídáme si. Angel, ty sem pojď také.“
Když se všichni posadili, Baba řekl: „S maminkou jsme si povídali o našem váženém hostovi a o tom, co můžeme udělat pro to, aby se u nás cítil vítán. Nejprve vám povím, kdo tím hostem je. Je to Duch Svatý. Je jedním z nejváženějších hostů ze všech.“
Ammon a Angel se na sebe podívali. Nikoho takového Ammon nečekal!
„A je to host, kterého můžeme pozvat, aby tu s námi byl pořád,“ řekla maminka. „Angel, poté, co jsi byla pokřtěna, jsi byla konfirmována. A dostala jsi dar. Pamatuješ si, co Baba při požehnání říkal?“
„Řekl mi, abych přijala Ducha Svatého.“
„Přesně tak,“ řekla maminka. „Byla jsi vyzvána, abys přijala Ducha Svatého. Takže, Ammone, když jsem říkala, že můžeš pomoci tohoto hosta pozvat, co jsem tím myslela?“
Ammon se zamyslel. Měl v plánu vyrobit pro hosta pozvánku. Ale jak by mohl pozvat Ducha Svatého? „Zvu ho asi tím, že dělám to, díky čemu se cítí vítán,“ řekl Ammon.
„Správně!“ řekl Baba. „Do našeho domova Ho můžeme pozvat i tak, že budeme dům udržovat uklizený a čistý.“
„Proto maminka chtěla, abychom si uklidili pokoje?“ zeptal se Ammon.
„Ano!“ řekla maminka. „Co dalšího můžeme dělat, abychom Ho přizvali, aby byl s námi?“
„Můžeme se modlit,“ řekl Ammon. „A číst písma.“
„Můžeme poslouchat dobrou hudbu,“ řekla Angel. „Můžeme společně zpívat náboženské písně.“
„Můžeme být milí a nehádat se,“ řekl Ammon.
„Přesně tak,“ řekl Baba. „Když se snažíme dělat to, čemu učil Ježíš Kristus, zveme Ducha Svatého, aby byl s námi. A On nám pomůže, aby náš domov byl místem, kde pociťujeme lásku a klid.“
Ammon chvíli přemýšlel. „Máš pravdu, tatínku. Duch Svatý je jedním z nejváženějších hostů ze všech!“