Napsali jste nám

Drama v zákulisí

Paisley B., 12 let, Utah, USA

S mým mladším bratrem je legrace, má velkou fantazii a záleží mu na druhých. Patří k mým největším fanouškům, když mám vystoupení. A také má určité zvláštní potřeby. Je na svůj věk velmi malý a má obtíže se čtením, psaním, řečí a někdy i s porozuměním druhým. A také neslyší.

Jednoho dne při zkoušce na naše představení jsem stoupala do schodů nahoru na jeviště. Zaslechla jsem, jak někdo říká něco nelaskavého o dětech s postižením. Všichni si z toho začali dělat legraci a smát se.

Vím, že neměli v úmyslu zranit mé city, ale opravdu mě to rozesmutnilo a utekla jsem, abych si našla nějaké místo, kde bych se mohla schovat. Když jsem seděla ve své skrýši, posadil se vedle mě jeden z dospělých a začal si se mnou povídat o naší hře. Ulevilo se mi.

Když byl čas vrátit se domů, pověděla jsem mamince, co se stalo. Řekla mi, že je v pořádku odejít, když se ocitnu v situaci, ve které se cítím špatně, a také, že je v pořádku si o svých pocitech promluvit s někým dospělým.

Někdy lidé nerozumějí tomu, jaké to je, když má člověk zvláštní potřeby nebo když někoho takového zná. Přeji si být příkladem lásky a laskavosti.

Ilustrace: Kristin Sorra