Výjimečná kniha
„Teď máš číst ty, tati,“ řekla Bernice. A otevřela písma. Maman a papa [maminka a tatínek] seděli vedle ní na gauči.
Tatínek přečetl první verš. „Vím, že Bůh miluje své děti.“
„Vím, že Bůh miluje své děti,“ zopakovala Bernice.
„Nicméně,“ řekl papa, „neznám význam všech věcí.“*
Nicméně je těžké slovo. Bernice ještě neuměla číst a nevěděla, co všechna slova znamenají. Ale ráda je při společné rodinné četbě písem opakovala.
Další den, když nadešel čas čtení písem, měl pro ni papa překvapení. „Mám pro tebe něco výjimečného,“ řekl. Předal Bernice knihu. Na přední straně byl obrázek lidí a lodě.
„To je pro mě?“ zeptala se Bernice. Sevřela velkou knihu v náručí.
„Je pro tebe,“ odpověděl papa. „Podívej se dovnitř.“
Bernice knihu otevřela. Rozzářily se jí oči. V knize byla spousta barevných obrázků.
„Jak se jmenuje?“ zeptala se Bernice.
Papa ukázal na slova na obálce. „Příběhy z Knihy Mormonovy,“ řekl.
Bernice slova na obálce obtáhla prstem. „Příběhy z Knihy Mormonovy,“ zopakovala.
„Obsahuje stejné příběhy, které čteme v písmech,“ připojila se maman.
Bernice ukázala na jeden z obrázků. „Kdo je to?“ zeptala se.
„Hmm. Vidíš ten luk a šípy?“ zeptala se maman.
Bernice přikývla.
„Vzpomínáš si, jak jsme četli o někom, komu se zlomil luk?“ zeptal se papa.
„Nefi?“ zeptala se Bernice.
„Ano, je to Nefi,“ odpověděl papa.
Bernice se usmála. „Děkuji, papa. Děkuji, maman. Ta kniha se mi moc líbí.“
Bernice četla svou knihu písem s maminkou a tatínkem každý večer. Ukazovala na obrázky. Naučila se opakovat některá nelehká slova. A dokonce se některá jednoduchá slova naučila sama číst!
Čtení písem jí dělalo radost. Byla šťastná, že je může číst s maminkou a s tatínkem!
Ilustrace: Adam Record