„Výjimečný dar“, Kamarád, srpen 2023, 18–19.
Výjimečný dar
„To musí být Duch Svatý,“ pomyslela si Mehrimah.
Tento příběh se odehrál ve Francii.
„Mehrimah! Fatimo! Misionáři jsou tady,“ zavolala maminka.
Mehrimah zavřela knížku příběhů z písem a běžela do obývacího pokoje. Misionáři její rodinu učili o Ježíši Kristu. Mehrimah se s celou rodinou brzy nechá pokřtít. Už se nemůže dočkat!
Mehrimah si sedla vedle ostatních členů rodiny.
„Dnes si budeme povídat o Duchu Svatém,“ řekl starší Moea’i. „Pomáhá nám pociťovat pokoj a útěchu, které nám dává Nebeský Otec.“
„Také nás nabádá, abychom dělali dobré skutky,“ doplnil starší Campbell. „A pomáhá nám rozpoznávat, co je pravda. Nejspíš už jste Ducha Svatého někdy pocítili.“
Mehrimah si vzpomněla na to, jak se dozvěděla o Knize Mormonově. Pocítila pokoj a radost. Tak poznala, že je pravdivá. Byl to Duch Svatý?
„Po křtu dostanete dar Ducha Svatého,“ řekl starší Moea’i. „To znamená, že bude moci být vždy s vámi, aby vám mohl pomáhat a vést vás.“
„Bedlivě tento týden sledujte své myšlenky a pocity,“ doplnil starší Campbell. „Všímejte si, kdy k vám Duch Svatý promlouvá.“
Ten večer si Mehrimah během rodinné modlitby uvědomila, jak se cítí. Pociťovala klid a pokoj. Skoro jí připadalo, jako by ji někdo láskyplně objímal. To musí být Duch Svatý, pomyslela si.
V neděli na shromáždění se Mehrimah zaposlouchala do písně o Ježíši Kristu. Byla šťastná. Probudilo se v ní přání pomáhat druhým. To musí být také Duch Svatý, pomyslela si.
Než šla spát, četla si knížku příběhů z písem. Její sestra Fatima ji požádala, aby jí ji půjčila. Mehrimah odmítla.
Četla si dál. Pak ji ale zamrzelo, že sestře knihu nedala.
„Promiň,“ řekla Fatimě. „Chceš si číst společně?“
Fatima si přisedla. Při čtení se střídaly. Mehrimah z toho měla dobrý pocit. To musí být Duch Svatý, pomyslela si.
Konečně nastal den křtu. Mehrimah a ostatní členové rodiny dorazili do církevní budovy a převlékli se do bílého.
Mehrimah byla pokřtěna jako první. Voda byla studená, ale Mehrimah byla ráda, že může uzavřít smlouvu s Nebeským Otcem. Maminka ji zabalila do ručníku. Pak se Mehrimah dívala na křest maminky, tatínka a Fatimy.
Mehrimah se převlékla zpátky do suchého. Nyní nadešel čas na konfirmaci.
Misionáři položili Mehrimah ruce na hlavu. „Konfirmujeme tě za členku Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů,“ řekl starší Campbell, „a pravíme ti, přijmi Ducha Svatého.“ Mehrimah naslouchala zbývající části požehnání a hřálo ji u srdce.
Po konfirmaci ji maminka objala. „Jak ti je?“
„Moc hezky,“ řekla Mehrimah. „Když mi položili ruce na hlavu, měla jsem zvláštní pocit, pocit klidu.“ Usmála se. „Jako by mi někdo říkal, abych žila dobrý život, pomáhala lidem a dodržovala přikázání.“
„A víš, co to bylo za pocit?“ zeptala se maminka.
„Vím,“ odpověděla Mehrimah s rozzářenýma očima. „Byl to Duch Svatý!“
Ilustrace: Alyssa Petersen