„Akce zaměřená na rodinné příběhy“, Kamarád, srpen 2023, 30–31.
Akce zaměřená na rodinné příběhy
„Povíš mi ještě nějaký příběh o někom z rodiny?“ poprosila Lorrain.
Tento příběh se odehrál na Vanuatu.
Lorrain se při zpěvu posledních slov písně usmívala. V Primárkách právě končilo společné zpívání. Nyní nastal čas na výuku.
Ještě předtím se ale sestra Taleová postavila. „Chtěla bych vám povědět o akci Primárek, která nás brzy čeká,“ řekla. „Chceme, abyste se něco dozvěděli o své rodině. Požádejte rodiče, aby vám povyprávěli nějaké rodinné příběhy. Poté při naší akci ostatním povíte, co jste se dozvěděli.“
Když se Lorrain vrátila ze shromáždění domů, byla nadšená. Našla si velký list papíru a položila ho na stůl. Nemohla se dočkat, až se něco dozví o své rodině!
Lorrain si na papír nakreslila obrázek stromu pro rodokmen. Maminka a tatínek jí pomohli napsat správně všechna jména. Lorrain potom na plakát ke členům rodiny nalepila jejich fotografie.
„I tvoje prababička se jmenovala Lorrain,“ řekla maminka. „Pojmenovali jsme tě po ní.“
„No teda,“ podivila se Lorrain.
„Babička Lorrain byla nesmírně hodná,“ usmála se maminka. „Když lidem ve vesnici došlo dřevo na otop, tak jim dala babička Lorrain ze svého.“
Lorrain rodinné příběhy opravdu zaujaly. „Povíš mi ještě nějaký příběh o někom z rodiny?“ poprosila Lorrain.
„Tatínek ti může říct o tom, jak byl poprvé v chrámu,“ řekla maminka. „Bylo mu teprve šest let. Spolu s rodiči se vydali na dlouhou cestu do chrámu na Novém Zélandu.“
Lorrain měla povídání o chrámu moc ráda. „Pověz mi o tom, tatínku!“ požádala.
„Nejprve jsme nastoupili do letadla a letěli na Nový Zéland. Pak jsme jeli autobusem. Byla to dlouhá cesta.“ Tatínek ukázal Lorrain obrázek chrámu. „Konečně jsme s rodiči vešli dovnitř. Byli jsme zpečetěni jako rodina. To znamená, že spolu můžeme být na věky!“
Lorrain z toho měla hřejivý pocit. Poslouchat rodinné příběhy ji moc těšilo.
Konečně nadešel den, kdy se měla konat akce Primárek zaměřená na rodinné příběhy. Lorrain pomohla mamince a sestře Taleové v církevní budově všechno přichystat.
Pak přišla úžasná novina. Na jejich ostrově postaví chrám!
Lorrain měla obrovskou radost. Až bude dost velká, aby mohla do chrámu vstoupit, vůbec nebude muset cestovat daleko!
Ten večer dorazili na akci Primárek všichni Lorrainini kamarádi. Děti postupně vyprávěly, co se dozvěděly o své rodině. Když přišla řada na Lorrain, zvedla plakát s rodokmenem.
„Jsem moc ráda, že jsem se dozvěděla něco o své rodině,“ řekla. „Zjistila jsem, že se jmenuji po své prababičce. Taky jsem se dozvěděla, jak se moje rodina poprvé vydala do chrámu. Díky chrámu mohou být naše rodiny spolu na věky.“ Hřejivý pocit se vrátil. „Mám velkou radost, že tady na Vanuatu budeme mít chrám.“
Když se s velkým úsměvem na tváři posadila zpátky na místo. Byla vděčná, že se může stávat více takovou, jako je Ježíš. A byla tolik vděčná za chrám! Nemohla se dočkat, až do něj jednoho dne vstoupí.
Ilustrace: Emily Davis