Koseiova radost

David Dickson

Církevní časopisy

Tento mladý muž z Japonska se rád dělí o evangelium s druhými.

Fotografie: Getty Images

Hraje na piano. Běhá sprinty. Dokonce i skáče do dálky! Ale to není vše, co vás na Koseiovi H., 17letém mladíkovi z japonského Nagasaki, zaujme.

„Je jedním z nejúžasnějších misionářů z řad mládeže, kterého jsem kdy poznala,“ říká sestra Mckenna Frasureová, nedávno se navrátivší misionářka, která sloužila v Japonsku, kde Kosei žije. „Kosei nikdy nevynechal příležitost být s misionáři nebo svědčit o Kristu na církevních akcích a sociálních sítích,“ říká.

Kosei považuje misionáře za jedny ze svých nejbližších přátel. A není to nijak překvapivé, když si uvědomíte, jak rád se dělí o evangelium s druhými.

„Misionářská práce je pro mě radostí,“ říká Kosei. „Nefi nás učil, že ovoce stromu života ‚je nejvíce žádoucí ze všech věcí‘ (1. Nefi 11:22). Někteří mohou toto ovoce odmítat. Ale jako někdo, kdo zná sladkost tohoto ovoce, se chci dělit o evangelium s lidmi kolem sebe.“

Možná, že Koseiův největší talent se skrývá právě v tom, jak se o požehnání plynoucí z evangelia umí dělit s druhými.

Úspěch na sociálních sítích

Kosei po absolvování kurzu misionářské přípravy pocítil dokonce ještě větší touhu přinášet radost plynoucí z evangelia svým přátelům. Začal na internetu. Jedním z hlavních nástrojů, jejichž prostřednictvím se dělí o poselství a materiály týkající se evangelia, jsou sociální sítě.

Několik jeho přátel na tyto příspěvky zveřejněné na sociálních sítích zareagovalo. Jeden konkrétní kamarád přišel za Koseiem a řekl mu: „Tvoje církev mě zajímá.“

Tento kamarád byl zpočátku jen jedním z jeho známých, ale rychle navázali hlubší přátelství. „Začal tím, že se mě zeptal, jaký je rozdíl mezi jeho vírou a tou mojí,“ vysvětluje Kosei. „I když jsem si s ním předtím moc často nepovídal, tak jsme se poté, co jsem se podělil o evangelium na sociálních sítích, stali dobrými přáteli.“

Sport, koníčky a přátelství na věky

Sociální sítě nejsou jediným způsobem, jak se Kosei dělí o svou víru s druhými. Nezapomeňte, že jeho život je naplněný různými činnostmi. Má spoustu příležitostí setkávat se s lidmi a navazovat přátelství. A on tyto příležitosti využívá k tomu, aby šířil radost plynoucí z evangelia.

„Jednou jsem pozval kamaráda ze sportovního klubu na kurz angličtiny, který v kapli učili misionáři,“ vysvětluje Kosei. „Zatímco se učil anglicky, hodně se s misionáři spřátelil.“

Jejich rozhovory ale ve třídě angličtiny neskončily.

„Kamarád začal přemýšlet o tom, proč tito misionáři, kteří jsou téměř stejného věku jako on, pracují jako dobrovolníci a slouží v Japonsku na misii. Jeho další otázka se týkala toho, co misionáře motivuje ke službě. Teď už si vyslechl misionářské lekce a je dál v kontaktu s misionáři na videochatu.“

Kdykoli Kosei začne se svými přáteli mluvit o evangeliu, snaží se přizpůsobit to, co jim říká, úrovni jejich zájmu. „Nejprve například mluvím o tom, co se stane po smrti, jaký je účel života nebo zda existuje Bůh,“ říká. „Pak mohu to, co říkám, přizpůsobit jejich zájmu.“

Samozřejmě, že ví, že ne všichni budou mít zájem. Zažil i nezdary, podobně jako kdokoli jiný. Kosei chtěl jednou, když se ho několik jeho přátel ptalo na něco ohledně Církve, dát jednomu z nich církevní letáček. „Ten kamarád ale vyběhl ze třídy a na chodbě se mi hlasitě posmíval.

Byl jsem z toho hodně smutný,“ říká Kosei.

Tímto zklamáním se však nenechá zastavit. Ví, že to, co se druhým snaží říci, požehná jejich životu na věky – pokud mu budou naslouchat.

Radost, která ho motivuje

„Díky Kristovu učení pociťuji radost,“ říká Kosei. „Kdybych toto učení neznal, prožíval bych život bez opravdové radosti.“

Kosei se snaží zvládat všechny své činnosti a zájmy a ví, čemu dát přednost. „Evangelium Ježíše Krista nám do života přináší naději a zjevuje vše, co máme dělat,“ říká. „I když pociťujeme sklíčenost nebo zápolíme s nějakou těžkostí, upřímná modlitba nám přinese pokoj a pomůže nám získat pozitivní postoj.“

A právě proto je tak odhodlaný dělit se s druhými o evangelium při každé příležitosti, na kterou narazí. Chce, aby i druzí zažívali to, co každý den zažívá on sám! „Z hloubi srdce doufám, že mnozí budou mít příležitost tuto opravdovou radost zažít,“ říká.

Na čem záleží nejvíce

Sdílení evangelia samozřejmě nezabírá veškerý jeho čas. Kosei se velmi snaží dosáhnout v životě i dalších svých cílů. Každý den usilovně trénuje běh a posiluje. Když se potřebuje trochu odreagovat, hraje na piano. Také rád chodí do přírody a tráví čas s rodinou. „Chodíme do přírody se sourozenci – nikdy nezapomenu na den, kdy jsme chytali ryby a pak jsme si je dali k jídlu!“ říká.

Při tom všem si ale Kosei dál nachází čas na to, na čem záleží nejvíce.

A má pro kohokoli, kdo si přeje totéž, jednu malou radu: „Vedení získáváme tehdy, když dodržujeme přikázání. A když je dodržujeme, Pán nás může posilovat. Obavy a úzkosti nahradí naděje a sebedůvěra. Když otevřeme ústa, aniž bychom se za evangelium styděli, lidé poznají Kristovu lásku a budou naplnění radostí.“